Cikán, černý cikán

„Pojem Cikáni se všeobecně používá jako souhrnné označení různých větví (skupin) národa, pocházejícího původně z Indie, jehož nejznámějšími představiteli jsou Romové a Sinti... Romové, původní cikánské obyvatelstvo, žije přibližně ve východní Evropě, Sinti přišli do západní Evropy již ve středověku a dodnes tam žijí. Mimo tyto dvě skupiny jsou uváděny i následující: Jerli, Kalé, Kalderaš, Lalleri, Lovara a Manuš...“ Wikipedie

Cizokrajný krasavecarchiv

Ještě dnes, když si vzpomenu na první návštěvu u našeho kamaráda cikána, zježí se mi vlasy na hlavě. Ne, není to jak si myslíte. Právě naopak. Je pořádkem posedlý...

Po našem příjezdu nám vysvětlil, které trepky jsou do kuchyně, které do chodby a které do obývacího pokoje.

Při mé roztržitosti jsem si pantofle tak dlouho pletla, až jsem to nakonec vzdala a chodila všude bosá.

Pokaždé, když dovařil na elektrickém sporáku vodu na kávu, přiklopil víko, na něj dal dečku a navrch posadil plyšové prase. To dělal třeba dvacetkrát denně.

Při pití kávy jsme si pak připadali jak na gestapu. Oči z nás nespustil, neustále upravoval dečku na stole, rovnal lžičky a nepřestával hypnotizovat hrnečky v našich rukách, dokud jsme kávu nedopili.

Potom je rychle umyl, uklidil, nalešti stolek, srovnal ubrus a teprve s ním byla řeč. To ale neznamená, že seděl v klidu.

Mezi řečí sbíral ze země drobečky, přerovnával knihy v regále, občas rukávem něco přeleštil.

Komu jeho počínání připomíná policejního asistenta Munka z televizního seriálu, který trpí různými fobiemi, tak se trefil do černého. Při odchodu do společnosti jsme na něho vždycky nejméně půl hodiny čekali.

Na svou omluvu pak řekl: „Vám, bílým, se to žije! Jenže na cikánovi je všechno vidět dvojnásob.“

Kecálek. On totiž vůbec nevypadal jako cikán. Připomínal Sandokana a byl přenádherný...

 npsáno pro  www.coffeebreaks.cz/