Budeme topit obilím, když leckde lidé hladovějí?

„Takzvaný boj s globálním oteplováním není v podstatě nic jiného než jeden velký a pořádně výnosný byznys. Zatímco miliardy lidí hladovějí a umírají na běžné choroby, plynou další a další miliardy na pochybné projekty, mající zabránit nezvratným klimatickým změnám. Navíc tyto projekty nemají se skutečnou ekologií zhola nic společného, a prospěch z toho mají jen ekologičtí šarlatáni, kteří se neumí jinak živit“.  Pavel Přeučil blog iDNES

zdroj foto kindsland.cz

Možná se bude zdát, že autor volil příliš ostrá slova na adresu ekologických aktivistů. Jak jinak ale přesvědčit nechápavce, že je daleko humánnější nechat přírodu dělat co umí,  než nechat bez pomoci hladovět značnou část lidstva na této planetě.

Už slyším tvrdé výhrady na adresu „líných černoušků“, kteří se válejí pod banánovníkem a jediné co umí udělat je, že si shodí banán, aby neumřeli hlady.

Ale co mají dělat když nic jiného neumí a nikdo je soběstatčnosti nenaučil? Jako otroci a levné pracovní sily byla totiž nevědomost a nevzdělanost velice vítána.

Sami vidíme, jak je těžké poradit si u nás  s nepřizpůsobivými.  Dalajláma řekl jedno veliké moudro: „Když nepomůžeš, neubližuj!“ A o tom to je. Buď pomoz a nebo mlč.

A pomoc je i v tom, že nedovolíme ekofanatikům mrhat přírodními produkty a financemi na nesmyslné projekty, a pomůžeme tam, kde je pomoc doopravdy potřeba.

I já podotýkám, tak jako pan Přeučil, že „... jsem tvrdým zastáncem té skutečné ekologie a zdravých ekologických projektů, takových, které lidstvu skutečně pomáhají. Projektů, které chrání ohrožené rostlinné a živočišné druhy, projektů, které nám mají zajistit bezpečnější a zdravější život.“

A to pro všechny...

P.S: Až skončí dělení na moje a tvoje problémy, bude všem na světě lépe.