Bez snídaně ani ránu

Do postele, do trávy, ale nejraději ke stolu si přejí Češi podávat snídani. Přestože si většina populace uvědomuje význam ranního příjmu potravy, mnozí jej stále odbývají. Podle specialistů se tak připravují o základní denní dávku energie... ČTK

L.Č.

To ví snad každý, že snídaně je základní kámen úspěšného dne. Jenže někdo nemá ráno na jídlo ani pomyšlení. Obzvlášť dětem se do snídaně moc nechce.

Některé maminky si tím moc hlavu nelámou. Stačí jim, když se děti něčeho napijí a do školní brašny jim připraví větší svačinu. Ne tak náš tatínek.

S železnou pravidelností jemu vlastní zasedal den co den v sedm hodin ráno ke snídani a nás děti bedlivě sledoval kolik jsme toho snědly. Někdy se mi povedlo, než jsem odešla do školy, tatínka ošálit pár hlty kávy a plnou pusou nějakého sousta. Jednou se mi to ale nepovedlo.

Sotva totiž začala první vyučovací hodina, ozvalo se zaťukání na dveře učebny a v nich tatínek. Zdvořile požádal pana učitele, zda by by mě na chvíli neuvolnil z hodiny, že se mnou potřebuje něco důležitého projednat.

Málem jsem na chodbě omdlela, když vytáhl z tašky termosku s kakaem a křupavé rohlíky namazané máslem. Před jeho očima jsem musela posnídat. Hanbou bych se bývala propadla kdyby mě někdo viděl.

S postupem času však vůně kakaa a čerstvých rohlíků vyvolávala neopakovatelnou příchuť bezstarostného dětství.

Díky, tati!

www.coffeebreaks.cz
www.coffeebreaks.sk