Zdražení cigaret aneb Marlboro Man Kalousek
O tom, že Philip Morris umí dobře lobbovat, nepochybuje snad nikdo. Právě proto je zvýhodnění nadnárodního koncernu zásahem ministra financí samo o sobě skandální. Ve světě je také zcela neobvyklé, aby do kontroly tabáku ze strany státu mohli zasahovat sami výrobci kuřiva.
Zdražení cigaret je obecně správným krokem. Nejen, že jsme se k němu mezinárodně zavázali ve snaze odradit lidi od škodlivého kouření, ale i pro možnost získat více peněz do státního rozpočtu. U zboží, které způsobuje závislost konzumentů, totiž existuje nízká elasticita poptávky. Jinými slovy, zvýšení ceny má relativně malý vliv na spotřební návyky (v tomto případě lze slovo „návyk“ brát doslova).
Jak ale ospravedlnit to, že kuřákům levných cigaret se jejich koníček zdraží podstatně více, než kuřákům prémiových značek? Philip Morris se evidentně obával dalšího odlivu spotřebitelů k levnějším značkám a dokázal Kalouskovi „vysvětlit“, že tento výrobce pořebuje na českém trhu speciální ohledy.
Nerovné zacházení vůči producentům cigaret se vysvětluje těžko a ministr Kalousek se této úlohy zhostil po svém. Pohrozil, že pokud by nezvýhodnil tuto firmu, která má svou továrnu v Kutné Hoře, mohla by třeba od nás odejít. Taková hrozba je však pro každého, kdo používá selský rozum nereálná.
Je až s podivem, s jakou drzostí se ministr financí hlásí k pokřivení tržních podmínek v tabákové branži. Miroslav Kalousek se zřejmě drží rčení našich předků, že je „drzé čelo lepší než poplužní dvůr“. Jen se potom nesmí divit, když se ve veřejnosti vyrojí spekulace o okolnostech lobbingu, který tomuto zásahu z výšin předcházel.
Máme tady krystalickou ukázku toho, jak vrcholný představitel pravice nepokrytě sleduje zájmy nikoli veřejnosti, nýbrž konkrétní nadnárodní firmy. Zesiluje se tak dojem, že v dnešní vládní politice už o veřejný zájem vůbec nejde.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Ukrajina zasáhla další ruskou rafinérii, okupační armáda zabíjela v Oděse
Sledujeme online Ruská protivzdušná obrana v noci na středu sestřelila šest dronů nad čtyřmi regiony, informovalo...
Bitva o Kolumbijskou univerzitu. Policie udeřila na zabarikádované studenty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Policie v Tbilisi nasadila proti davu plyn i vodní dělo, zadržela 63 lidí
Gruzínská policie a demonstranti se v úterý večer střetli v Tbilisi u sídla parlamentu, který v...
VIDEO: Jak vidí EU maturanti? Do Unie se už narodili, cení si cestování
Česko ve středu slaví dvacáté výročí vstupu do Evropské unie. Redakce iDNES.cz při této...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.