Volby nebyly fér, ale Západ se k Ukrajině nesmí otočit zády
Jednoznačný závěr pozorovatelů voleb vystavuje Evropskou unii velkému testu. Má zůstat na své nekompromisní pozici ohledně dalších politických vztahů a ekonomické spolupráce s Ukrajinou? Stupňováním tlaku na propuštění Julije Tymošenkové z vězení se totiž Západ dostal do slepé uličky, když zmrazil prakticky hotovou asociační dohodu EU s Kyjevem kvůli této jedné (byť závažné) kauze. Bohužel je třeba si přiznat, že tato politika nepřinesla v podstatě žádné výsledky.
Bylo by daleko rozumnější od sebe záležitost věznění Tymošenkové a asociační dohodu mezi EU a Ukrajinou oddělit. Ostatně byla to sama Tymošenková, která vyzvala k tomu, aby EU její zemi neizolovala. Jistě je správné dál usilovat o propuštění Tymošenkové (k tomuto účelu byli ostatně Evropským parlamentem povoláni dva pozorovatelé, bývalý předseda EP Pat Cox a bývalý polský prezident Aleksander Kwasniewski). Je také nutné dál tlačit na demokratizaci ukrajinské politiky a její orientaci na Evropu. Toho ale může Brusel daleko lépe dosáhnout tím, že asociační dohodu s Ukrajinou podepíše bez dalšího zbytečného odkladu. Zintenzivněním vztahů s ukrajinskou opozicí, podporou občanské společnosti a svobodných médií můžeme dosáhnout víc, než uraženým mentorským postojem.
Lidé na Ukrajině jsou zřejmě velice frustrováni, o čemž svědčí nejnižší volební účast od roku 1991. Ostatně dvouciferný výsledek skalních komunistů a vstup ultrapravicových nacionalistů do parlamentu svědčí o posilování extrémních názorů ve společnosti. Nutno přiznat, že k totální deziluzi z prošustrované a rozkradené oranžové revoluce přispěla sama bývalá premiérka Tymošenková. Dnešní Ukrajinci touží po nových tvářích. Jako určitou naději lze vnímat úspěch prozápadní strany UDAR bývalého boxera Vitalije Klička na celostátní úrovni. Uvidíme, jak věrohodně se popasuje s úlohou opozice.
Janukovyč hraje v zahraniční politice na obě strany: evropskou i ruskou kartu. Už proto je zde zapotřebí citlivé diplomacie. Není vyloučeno, že hlásá evropskou orientaci Ukrajiny jen proto, aby zlepšil svou vyjednávací pozici vůči Rusku. Moskva zatím neúspěšně láká Kyjev na levný zemní plyn za cenu vstupu do celní unie spolu s Běloruskem a Kazachstánem. Takový vývoj si nikdo v Evropské unii nemůže přát. Jak dlouho vydrží Ukrajina odolávat ruskému nátlaku? Vysoké ceny plynu zemi ruinují, ukrajinská hřivna hrozí dál výrazně devalvovat vůči dolaru a zahraniční investoři se do země kvůli korupci a byrokratické zvůli taky nehrnou.
Pokud se Evropa otočí k Ukrajině zády, nezbyde Kyjevu nic jiného, že se vrhnout do náručí Moskvy, která na to čeká. Už nyní je závislost Ukrajiny na Rusku příliš velká a pro zemi škodlivá. Pro Západ by to bylo krajně nerozumné nejen z pohledu zklamaných nadějí ukrajinských občanů, ale i z pohledu ekonomických a geostrategických zájmů EU.
Většině Ukrajinců nezbývají síly na víc než boj o důstojné přežití, ale přesto je velká část z nich příznivě nakloněna Západu a jeho hodnotám. Už proto by neměla EU prodlužovat stav, kdy byla asociační smlouva dána k ledu kvůli zpolitizovanému procesu s bývalou premiérkou Tymošenkovou.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Na synagogu ve Varšavě kdosi hodil Molotov, čin odsoudil Duda i ambasáda USA
Policie ve Varšavě ve středu dostala oznámení o pokusu zapálit synagogu v centru města. Podle...
Z Železné Ursuly hrdou babičkou? Budu osobnější, slibuje von der Leyenová
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová před pár týdny oznámila, že hodlá svůj post obhajovat...
Práce k lidem patří, hodnotí účastníci první máj. Oslavy zdůrazňují i politici
Odstartovaly každoroční oslavy prvního máje. V Praze se koná tradiční studentský majáles a lidé se...
KOMENTÁŘ: Padne-li Ukrajina, migrační pakt uprchlíky nezastaví
Premium Hlavním předvolebním tématem před evropskými volbami do europarlamentu je migrační pakt, migrační...
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.