Ve Strakovce by se měli probrat: britské extrabuřty nebudou
Britští konzervativci prostě začali předvolební kampaň o dost dříve, než je obvyklé. Cameron je pod velkým tlakem eurofobního křídla ve vlastní straně a zprava ho tlačí rostoucí zisky šovinistické strany UKIP, jejímž hlavním a jediným programem jsou dva body: potírání imigrace a vystoupení z EU. Právě UKIP ubírá konzervativcům hlasy.
Cameronův plán je jednoduchý: vyjednat si vůči EU nové výjimky z pravidel platných pro všechny a prezentovat následně ústupky EU jako třetí cestu mezi vystoupením z Unie a plným členstvím. Rozehrává se tu hazardní hra, neboť vše nasvědčuje tomu, že tento plán britským euroskeptikům nevyjde.
Britové si během evropské integrace vyjednali řadu extrabuřtů a většině Evropanů se tato neochota táhnout s ostatními za jeden provaz už léta zajídá. Velká Británie si vyjednala výjimku z měnové integrace, ze Schengenského prostoru, neratifikovala Chartu základních práv EU, což znamená, že britští občané nepožívají stejných práv jako občané EU. Nyní Londýn hovoří o opuštění evropské justiční a policejní spolupráce (pokud toto nastane, bude pro jiné členské země daleko těžší dosáhnout na pachatele, kteří utečou na britské ostrovy). Londýn se neúčastní fiskálního paktu a odmítl zavést daň z finančních transakcí. Po nějakém konstruktivním příspěvku k EU z londýnské dílny zkrátka není vidu ani slechu. David Cameron proklamuje, že některé politiky by se měly vrátit na národní úroveň. Jeho pravým cílem je ovšem EU ve formě pouze volného trhu.
Mnohé státy se již nechaly slyšet, že nebudou trpět britské vyzobávání rozinek ze společného koláče. Bilaterální otevírání stávající Smlouvy o EU by znamenalo otevřít Pandořinu skříňku: následovala by lavina národních požadavků, na jejímž konci by byl totální rozpad EU. A to si nikdo soudný v Evropě nepřeje. Už proto žádné další zásadní výjimky pro Londýn nebudou. Pokud chce Británie prosadit reformy EU, bude muset spolupracovat s ostatními členskými zeměmi, s Evropským parlamentem a Evropskou komisí. Žádné jednostranné požadavky ani hrozby londýnské vládě potřebné spojence nepřinesou.
Zatímco Petr Nečas Camerona pochválil, na světové i domácí scéně drtivě převažují kritické reakce. Za oceánem zaznělo jasné varování: USA, největší spojenec Britů v zahraniční a bezpečnostní politice, si důrazně přejí silné Spojené království v silné EU. V samotné Velké Británii považují příslib referenda za nezodpovědný hazard nejen opoziční labouristé, ale také vládní liberálové. Vůbec nejsilnější nevole k vystoupení z EU však zaznívá z britských hospodářských kruhů. Významní podnikatelé ve společném otevřeném dopise (zveřejněném ve Financial Times) upozornili, že už samotná myšlenka na uspořádání referenda může napáchat velké škody. Nikdo přece nezačne v Británii podnikat za nejistoty, jaké podmínky budou na trhu platit v budoucnu! Jako obchodní mocnost má Británie velký zájem na spoluurčování pravidel obchodu a investování. Švýcarský model je pro britské hospodářství s klíčovým podílem sektoru služeb zcela nevhodný.
Dokonce i Dánsko a Švédsko, které stojí také mimo eurozónu a obvykle sdílejí britský názor na vývoj evropské integrace, zaujaly odmítavý postoj k plánu Davida Camerona. Podle Švédů je Unie víc než jen síť volně obchodujících subjektů, je to společenství s jasnými pravidly hry. Všem, kromě britských konzervativců a českých euroskeptiků, je jasné, že EU lze reformovat, pouze pokud jste jejím aktivním členem, nikoli tím, že se napřed sunete na její okraj a pak vydíráte ostatní. Právě odmítavá reakce jinak europragmatických Dánů, Švédů a Nizozemců jsou dobrou příležitostí, aby se naši euroskeptici chytli za nos.
ODS by si měla vzít z reakcí na projev britského premiéra ponaučení a varování. Také ODS staví svou přítomnost v EU na vydírání, ale marná sláva, Velká Británie hraje jinou ligu než Česká republika. Navíc, na rozdíl od britských konzervativců naše hlavní vládní strana neví, čeho by konkrétně v EU chtěla dosáhnout. Omezuje se na vágní tlachání o pružné integraci a zároveň dodává, že z EU vystoupit nechce. To je však pro desetimiliónovou zemi v srdci evropského kontinentu silně hospodářsky napojenou na západního souseda trochu málo.
Jakkoli je s některými body Nečasovy reakce třeba souhlasit (má pravdu, že naším zájmem není EU bez Britů), členské státy EU i Evropská komise musí postupovat vůči Velké Británii zásadově a zároveň tvrdě. Nikdo nechce Brity z EU vylučovat (snad s výjimkou Francouzů, jimž by odchod Británie hrál do karet), ale nelze jednomu členskému státu dovolit, aby si vybíral z evropských smluv jako z obědového menu.
Libor Rouček
Čtěte životopisy kandidátů!
Rozhlédneme-li se po dominantních heslech letošní kampaně před volbami do Evropského parlamentu, snadno se nás zmocní skepse.
Libor Rouček
Má ještě Putin v ruce klíč k osudu Ukrajiny?
Ukrajina stojí před dalším dnem, který pro ni může být osudový. V neděli chtějí proruští separatisté z Doněcku a Lugansku uspořádat referendum o odpojení těchto regionů od Ukrajiny. Tento scénář nápadně připomíná Krym, který se koncem února přesně stejným způsobem rozhodl osamostatnit, aby se vzápětí připojil k Rusku.
Libor Rouček
Kdy a jak skončí Putinův režim se možná rozhoduje už dnes
Pokud jde o Putina, tak jakkoli to nebude snadné, není možné se otočit k Rusku zády – musíme se v rámci snahy o uklidnění konfliktu na Ukrajině snažit s Kremlem navázat jednání, jehož výsledky budou závazné pro všechny zúčastněné. Nejhorší, co by se mohlo stát, by byla analogie k roku 1914, kdy spolu mocnosti úplně přestaly komunikovat a celý kontinent zachvátila válka. Putin asi nepřestane podněcovat nepokoje na jihovýchodní Ukrajině, protože potřebuje Ukrajinu slabou, kterou bude moci zpovzdálí ovládat. Pořádání svobodných voleb není v jeho zájmu.
Libor Rouček
10 let poté: nedokončená symfonie pokračuje
Letos máme rok významných výročí: připomínáme si 100 let od vypuknutí první světové války a 75 let od vypuknutí druhé světové války. Před deseti lety jsme spolu s dalšími devíti zeměmi přistoupili k Evropské unii a definitivně zpečetili konec studené války. Za ta léta našeho členství se hodně změnila Unie i my sami. Je to příležitost k bilancování a k tichému zamyšlení nad starým kontinentem.
Libor Rouček
„Rozděl a panuj“ – osvědčená ruská metoda
Ukrajinská krize obnažila nemilosrdnou pravdu o kremelském režimu. Putinovy kroky jsou vedeny snahou upevnit si moc v Rusku, které technologicky zaostává za Západem a chudne. Ruské vedení se obává přitažlivosti Evropské unie pro bývalé sovětské republiky a snaží se proto Unii oslabit a podporovat nejrůznější extremisty uvnitř EU. Zatímco Putin horuje proti fašistům v Kyjevě, sám paradoxně financuje extrémní pravici v zemích Západu (od Jobbiku v Maďarsku, přes Národní frontu ve Francii a britský UKIP až po vyloženě neonacistický Zlatý úsvit v Řecku). Subjekty, které jsou proti EU, a hlásají referenda o vystoupení z Unie, jsou pro Putinovy záměry nadějnými partnery. Nenávist k EU spojuje Putina i s našimi euroskeptiky – vzpomeňme na výroky Václava Klause a jeho otevřené sympatie vůči Moskvě.
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Newyorská policie zasahovala na Kolumbijské univerzitě. Vyhnala demonstranty
Newyorská policie vyklidila v noci na středu budovu Kolumbijské univerzity, kde se před tím...
Úprava pravidel čištění odpadních vod v EU bude mít zřejmě vliv na cenu léků
Na čištění městských odpadních vod by se od roku 2045 měly podílet největší znečišťovatelé, tedy...
Role digitálních služeb České televize bude posilovat, říká její nový ředitel
Jan Souček stojí od října v čele veřejnoprávní televize. V kandidátském projektu uvedl mimo jiné...
Česko si letos během oslav prvního máje připomene i dvacet let v EU
Sledujeme online Začínají každoroční oslavy prvního máje. V Praze pořádají tradiční setkání strany hnutí a spolky,...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 186
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1832x
1988-1991 redaktor Hlasu Ameriky ve Washingtonu. Je členem obnovené ČSSD od r. 1990. Mluvčí vlády ČR v letech 1998 - 2002, poté zvolen poslancem parlamentu ČR. Od r. 2004 je členem Evropského parlamentu, kde působí v Zahraničním výboru. V lednu 2012 byl zvolen místopředsedou Progresivní aliance socialistů a demokratů v EP. Dlouhodobě se věnuje otázkám mezinárodní a evropské politiky.