Pokud jde o cestovní ruch, Středočeský kraj dlouhodobě bojuje s dostředivým efektem hlavního města Prahy. Zejména zahraniční klientela, která je většinou ochotná utratit na dovolené víc peněz než tuzemští návštěvníci se soustředí na hlavní město. Cizinci tak turistické krásy Středních Čech buď opomíjí úplně, nebo se omezí na odpolední návštěvu Kutné Hory.
Potenciál Středočeského kraje dosud není v cestovním ruchu plně využíván. Kapacita a hustota ubytovacích zařízení je zde ve srovnání s jinými kraji podprůměrná a totéž platí o pohostinství. Jedině pokud se podaří tuto infrastrukturu postupně zlepšit, bude šance, že turisté v kraji utratí peníze za nocleh, stravu a zábavu, a tím Středočeši získají pracovní místa ve službách.
Mezi zahraničními turisty je ovšem pevný podíl těch, kteří cíleně vyhledávají hotely vyššího standardu. Zejména návštěvníci z Asie a movitější klientela z USA se nespokojí s ubytováním v tříhvězdičkovém penzionu rodinného typu. Tito hosté požadují velké pokoje s klimatizací, komfortní zázemí hotelu a kuchyni vysokého mezinárodního standardu. Tato infrastruktura Středním Čechám chybí a je třeba k jejímu dobudování využít evropských prostředků z Regionálního operačního programu.
Neplatí ale vždy, že vysoký (a tím i drahý) standard je tržní výhodou. Vezměme si příklad Lidic – toto pozoruhodné místo ukazuje potřebu promyšlené ubytovací infrastruktury. Do Lidic často směřují školní výpravy ze sousedního Německa a exkurzi logicky spojují s výletem do Prahy. Právě školská zařízení by možná dala přednost ubytování levnější kategorie v Lidicích před drahými hotely v Praze. Podmínkou by ovšem byla dostatečná kapacita lůžek a stravování.
Dřímající kapitál Středních Čech je obrovský – je jím Český ráj, rezervace UNESCO Křivoklátsko, krasové jeskyně, početné zámky, malebná krajina kolem vodních toků a přehrad a v neposlední řadě i lázeňství. Krásy Středních Čech se výborně nabízí pro pěší turistiku a stále populárnější cykloturistiku. Výhodou kulturně-poznávací a lázeňské turistiky je zase to, že ji lze provozovat téměř celoročně. A jsou tu též příklady dynamického rozvoje venkovské turistiky a ekoturistiky. Ty je možné vidět třeba v Rakousku, kde si tento typ odpočinku volí stále více rodin s dětmi. I u nás bude asi přibývat rodičů, kteří raději ukážou dětem, jak funguje český statek s hospodářskými zvířaty, než turisty přeplněný plážový resort v Egyptě, kde se sobě hotely podobají jako vejce vejci.
S postupným hospodářským oživením v Evropě lze počítat také s nárůstem kongresové turistiky - ta je dalším segmentem trhu, který se slibně rozvíjí a není pravdou, že by z něj musela těžit pouze Praha. V marketingu platí, že je někdy užitečné zkusit obrátit nevýhody své pozice ve výhodu – tak to může být i se vztahem k hlavnímu městu. Pokud se bude středočeský region více prezentovat jako zajímavé území nadosah Prahy a velkého mezinárodního letiště, zaslouženou pozornost si určitě získá.
