U řady výrobků nabízených elektronicky bohužel stále platí, že internet je z hlediska ochrany spotřebitele územím nikoho. Jedním z artiklů, u kterých v posledních letech čile kvete internetový obchod, jsou léky a nejrůznější potravinové doplňky. Farmaceutický průmysl promyšleně buduje svou klientelu a snaží se motivovat lékaře, aby patřičně informovali své pacienty. Připočteme-li masivní reklamu, je jasné, že trh s léky a potravinovými doplňky utěšeně roste. Také čeští spotřebitelé navzdory ekonomické krizi hojně nakupují léky a doplňky, které buď skutečně nebo domněle přispívají ke splnění snu o zdravém a estetickém životním stylu.
Aktuálně zveřejněná statistika Evropského výběrového šetření o zdravotním stavu uvádí, že v Česku bere téměř polovina všech našich občanů nějaké léky, vitamíny nebo potravní doplňky. Zmíněná statistika se primárně zaměřovala na užívání léků proti bolesti a snad právě proto jsou její výsledky tolik překvapivé.
Lákadlo rychle rostoucího internetového trhu s medikamenty přivádí do jeho vod i nepoctivce. Prostředky takto nabízené mohou být v lepším případě zcela nebo téměř neúčinné, v tom horším případě zdraví nebezpečné. V internetových lékárnách se zcela běžně nabízí pod hlavičkou prostředků na potenci nebo léků tlumících bolest obyčejné placebo. Nezřídka se nic netušící spotřebitelé potkávají na síti s padělky zavedených značek medikamentů. Koncem roku 2008 proběhla koordinovaná akce evropských celních orgánů a během pouhých dvou měsíců bylo v EU zajištěno neuvěřitelných 34 miliónů padělaných tablet!
Nebezpečí falšovaných léků prodávaných po síti zavdalo podnět pro Evropskou komisi, aby začala jednat. V současnosti EU připravuje legislativní opatření pro boj s padělky na internetu. Jedná se o další zásadní příspěvek Unie k ochraně evropských spotřebitelů. Je paradoxní, že například u potravin bereme postupně díky EU za samozřejmost informaci, odkud pocházejí. U medikamentů (ani u těch na předpis!) to tak jednoznačné není. Není výjimkou reexport těchto prostředků a také jejich přebalování spojené s dělením originálních blisterů. Zde se skrývá riziko falšování. Je třeba podotknout, že problém padělků přesahuje hranice jednotného trhu Unie, a proto je třeba jednat i o mezinárodních opatřeních na zvýšení bezpečnosti léčiv.
Je mimo jakoukoli pochybnost, že se u našich českých národovců a eurofobů opět objeví hlasy o regulační posedlosti Bruselu, který občanům předepisuje, co smějí a co nesmějí konzumovat. V daném případě je kritika na adresu evropské legislativy projevem buď naprosté ideologické zaslepenosti nebo nepokrytého cynismu. Ti, kteří si falšovanými pseudoléky zničí zdraví už nebudou moci čekat, až poptávka a nabídka na volném trhu bez pravidel potrestá nepoctivé obchodníky.
