Vloni přijal maďarský parlament ovládaný pravicovým Fideszem premiéra Orbána kontroverzní zákon, který zjednodušil získání maďarského občanství pro osoby žijící za hranicemi Maďarska. Jen v sousedním Slovensku žije přes půl miliónu Maďarů a není divu, že slovenská vláda reagovala na maďarské novoty podrážděně. Zákon platí od nového roku, a tak mohou zahraniční Maďaři začít podávat své žádosti o dvojí občanství. Zatím se zdá, že slovenští Maďaři o ně moc velký zájem nemají, zato se maďarským ambasádám hlásí hodně žadatelů z Balkánu.
Z hlediska podstaty Evropské unie je nápad s dvojím občanstvím pouhou provokací Viktora Orbána vůči maďarským sousedům. V době, kdy můžeme v Evropě volně překračovat hranice a v rámci Schengenského prostoru dokonce ani nepotřebujeme pas, je dvojí občanství jen symbolickou záležitostí. Každý občan členské země EU je zároveň občanem Unie. Tím pádem má každý před soudy záruku, že nebude diskriminován. Pro instituce všech států EU pak platí povinnost zacházet s občanem jiné země EU jako s vlastním občanem.
Jinak je to však u Maďarů žijících mimo EU – takových osob je celkem dost v Srbsku a Chorvatsku, ale i na Ukrajině. Pro ně má dvojí občanství zcela hmatatelný význam – stanou se rázem občany EU a mohou se v ní volně pohybovat. Je nejisté, zda se budou chtít usadit zrovna v Maďarsku. Z tohoto hlediska se nový zákon týká celé Unie.
Nový zákon o dvojím občanství zřejmě nakonec udělá zlou službu nejen aktuální populistické vládě v Budapešti, ale i samotným Maďarům. Maďarsko od nového roku předsedá EU a zatím si nevede příliš dobře. Svou neobratností a radikalismem se Budapešť dostala na hlavní stránky evropských novin kvůli nepřijatelnému mediálnímu zákonu a neobvyklým praktikám zdaňování zahraničních investorů. Dělo se tak téměř souběžně s okamžikem převzetí předsednické funkce od Belgičanů. Hodně lidí v Evropě si stále ještě klade otázku, jestli Viktor Orbán pouze štěká nebo i kouše. Bez ohledu na to, jak si ji nakonec zodpoví, zůstane pověst Maďarska silně pošramocena. Místo toho, aby se jako předsednická země snažilo o konstruktivní překonání kritického období, kterým celá Evropa prochází, vyvolává otevřené spory s Bruselem a sousedy.
