Hospodářská politika vlády nás táhne dál ke dnu

Naše zaostávání za západní Evropou i našimi sousedy ve střední Evropě pokračuje. Podle aktuální prognózy Evropské komise nemůže letos naše ekonomika čekat žádný růst, schodek státního rozpočtu překročí 3 % hrubého domácího produktu a dnešní rekordní armáda nezaměstnaných čítající 600 tisíc osob se ještě rozroste. Prožíváme nejdelší recesi od roku 1997 a vláda na situaci neumí adekvátně zareagovat.

Pokles české ekonomiky za minulý rok byl větší, než vláda počítala, a tak se propadly i daňové příjmy. První i druhé zvýšení daně z přidané hodnoty (to druhé je důkazem o naprosté nepoučitelnosti vlády) a zdražení pohonných hmot nepřinesly do státní pokladny ani zdaleka tolik, kolik si ministerstvo financí slibovalo a značně přidusily spotřebu domácností. Pokles reálných mezd činil asi 2 % a spolu s všudypřítomnými obavami o udržení pracovního místa nelze čekat, že lidé začnou utrácet.

Smutné je, že našemu průmyslu i přes mírné německé oživení dochází dech. Snad nejtragičtější situace je již dlouhodobě ve stavebnictví. Jelikož nebude možné jako dosud spoléhat na to, že nás hospodářsky potáhne západní Evropa přes exporty, je nutné hledat jiné možnosti oživení.

Pro perspektivu ekonomiky jsou investice zcela klíčové a naši sousedi se tím na rozdíl od nás řídí. Zatímco okolní země reagují na hospodářskou situaci investicemi, u nás má jejich objem klesající tendenci. Nejde však jen o pesimismus firem. Jde také o neschopnost ministerstev řádně spravovat fondy Evropské unie (ta nás loni podle odhadů stála minimálně 0,3 % růstu HDP).

Miroslav Kalousek předpovědi Evropské komise nevěří. Jeho ministerstvo opakuje svou mantru, že svůj hlavní cíl stlačit schodek rozpočtu pod 3 % HDP dosáhne ještě letos. Zároveň se Nečasova ODS zavázala nezvyšovat do konce volebního období daně. Co z toho vyplývá? Že vláda bude opět škrtat výdaje. Smrtící spirála bude tudíž pokračovat a dnes již silně ochablá domácí poptávka dostane další ránu.

Místo dalšího primitivního utahování šroubů by se měli Kalousek a Nečas zamyslit nad tím, jak za stávajících podmínek vylepšit příjmovou stranu rozpočtu. Nelze se ubránit dojmu, že naše finanční úřady neumí řádně vybrat daně a nejsou s to postihovat daňové úniky. Je to přitom jejich povinností! Proč nezahájit jednání s daňovými ráji o předcházení daňovým podvodům?

Jedním z významných zdrojů příjmu by byly registrační pokladny s fiskální pamětí. (Navíc: pokud by u nás fungovaly, neměli bychom na krku ostudnou kauzu pančované kořalky.) Není pravdou, že registrační pokladny jsou překážkou poctivého podnikání. Jestliže i samotný Svaz obchodu a cestovního ruchu žádá jejich zavedení, zřejmě je nevnímá jako administrativní překážku ale naopak, jako nástroj k omezení nekalé konkurence. Skutečnost, že v našich maloobchodech typu večerky nebo koloniálu zákazník nedostane daňový doklad je na západ od našich hranic zcela nepředstavitelná. Těžko odhadnout, o kolik tímto způsobem stát přichází.

Nejde zde pouze o úniky na daních z příjmu, ale také o podvody s daní z přidané hodnoty. Drtivá většina těchto maloobchodníků se vyhýbá placení DPH a na základě údajů registračních pokladen by této povinnosti neušli. Pokud by byla Nečasova vláda registrační pokladny ochotna zavést, opozice by ji v tom jistě podpořila.

Místo hledání shody na takovýchto praktických opatřeních, které všude kolem nás bez problémů už léta fungují (např. na Slovensku už 17 let!), starají se Nečas s Kalouskem hlavně o církevní restituce.