Americké špehování versus zdravá obchodní úvaha

Dnes bylo zahájeno historické vyjednávání mezi EU a USA o transatlantické zóně volného obchodu. Od samého počátku je toto dlouho plánované jednání zastíněno špionážním skandálem. Špehování americké tajné služby NSA namířené na občany a orgány EU je bezpříkladným porušením vzájemné důvěry. Máme vůbec s Američany po tom všem jednat?

Ano, špehování se bolestně dotklo zastoupení EU ve Washingtonu, v New Yorku i v Bruselu. Z jednotlivých členských zemí EU se Američané nejvíce zajímali o Německo.  Je nepochybné, že se mnohým Evropanům honilo hlavou, že za daných okolností není možné začít s USA vyjednávat. Odpískat dlouho ohlašovaný začátek jednání o historickém projektu zóny volného obchodu by však bylo chybou.

Zóna volného obchodu mezi EU a USA by mohla přinést mnoho nových pracovních míst a významně usnadnit obchod mezi oběma stranami Atlantiku. Špionážní aféra sice poškodila důvěru, ale je třeba vidět i širší souvislosti. Volný obchod je příliš cenný na to, aby se stal rukojmím uražených politiků. Pro členy EU je stejně jako pro USA podstatné, aby se do budoucna lépe připravily na posuny ekonomického i mocenského vlivu v globálním měřítku. Liberalizace obchodu k tomu může významně pomoci. Už proto se vyplatí zachovat chladnou hlavu.

Podmínkou vyjednávání mezi Bruselem a Washingtonem ovšem zůstává, že americká vláda datovou špionáž beze zbytku vysvětlí a celou aféru co nejrychleji ukončí. Americké orgány dosud nevysvětlily, jak a proč používaly program PRISM a další podobné nástroje vůči Evropanům. Tajné služby pomocí těchto programů shromažďovaly informace o občanech zemí EU a také o institucích Unie. Respekt k základním lidským a občanským právům včetně ochrany soukromí patří k základním pilířům západní civilizace.

Jak víme, původce skandálních odhalení o aktivitách NSA vůči EU a jejím občanům, počítačový specialista Edward Snowden je momentálně osobou, pro jejíž dopadení jsou USA ochotny učinit opravdu hodně. Bylo by záhodno, aby se úsilí amerických úřadů stejně intenzivně jako na dopadení Snowdena zaměřilo na věrohodné a transparentní vysvětlení použití špehovacích programů vůči evropským spojencům!

My Evropané zase musíme využít vyjednávání o volném obchodu s USA k tomu, abychom si vyjasnili, co znamenají společné hodnoty, na něž se politici z obou stran Atlantiku odvolávají ve svých projevech. Je správné, aby evropské a americké bezpečnostní orgány spolupracovaly v justiční a policejní oblasti a je také logické, aby spolupracovaly naše zpravodajské služby. Tato spolupráce však musí vždy probíhat v rámci pravidel právního státu. Členové EU mají své ústavy a podle nich je nepřípustné, aby kdokoli uvnitř nebo zvnějšku omezoval základní práva jejich občanů.  

Projekt zóny volného obchodu je překážkový běh, navíc na dlouhou trať. Bude třeba se bavit o zemědělské politice, geneticky manipulovaných plodinách, ochraně spotřebitele, patentech, daňových rájích a nespočtu dalších věcí, což potrvá určitě dlouho. Pokud se ale podaří vzájemný obchod uvolnit, je zde naděje na ekonomické oživení, které tak zoufale potřebujeme.