Za kolik byste "hnuli zadkem"?

Někomu jsou i dva miliony málo.

flickr.com

Stala se mi další z příhod, nad nimiž zůstává rozum stát.

Při brouzdání ve vodách internetové virtuality jsem objevil nabídku na prodej bytu. Podle popisu a přiložených fotografií se mi byt okamžitě zalíbil. Měl zvláštní kouzlo, i přes monitor počítače sálalo z něho lidské teplo, vyzařovaly živé barvy a dýchala lidská něha. Lidé, co v něm bydlí, nemohou být obyčejní lidé, jsou to jistě lidé s otevřeným srdcem a myslí, napadlo mě.

Byt se navíc nachází v klidné oblasti a poskytuje prý krásný výhled na jeden ze symbolů našeho češství. Z čehož by měla dozajista největší radost naše kočka. Mezi její nejoblíbenější zábavy patří totiž soustředěné pozorování světa, k čemuž si s oblibou vybírá okenní parapet. Vlastivědná vyhlídka zmíněná v inzerátu by ji zcela určitě potěšila a jistě by jí pomohla rozšířit si obzory.

Po rodinné poradě jsme usoudili, že by nebylo od věci prohlédnout si byt na vlastní oči a spojili jsme se s příslušnou realitní makléřkou, abychom s ní domluvili termín prohlídky. Čas jsme navrhli tak, abychom více než stokilometrovým výletem (v to započtena i zpáteční cesta) nepromarnili celý pracovní den; tedy dopolední hodiny. K našemu údivu jsme si vyslechli, že dopolední hodiny nepřicházejí v úvahu, neboť majitelé bytu chodí přes den do práce (jaké překvapení!) a byt je možno si prohlédnout pouze večer, po pracovní době. Téměř jsem nemohl uvěřit tomu, že někdo nabízí k prodeji byt s "krásným výhledem", ale k prohlídce je svolný pouze v čase, kdy vzhledem k roční době uvidíte akorát tak krásný výhled do tmy. A už vůbec nerozumím tomu, že dotyční prodávají byt, avšak nemíní se nikterak časově přizpůsobit potenciálnímu zájemci o koupi, protože "přes den přeci pracují!" Podotýkám, že za byt požadují téměř dva miliony korun.

Za kolik byste hnuli zadkem vy?