Záhady pyramid v Dahshuru

Jsou zde nejstarší egyptské pyramidy 4. dynastie. Jejich stavitelem byl údajně faraón Snofru, otec Cheopse. A obdobně jako Gíza, je i Dahshur obklopen mnoha záhadami.  

Nalézáme se 20 kilometrů jihovýchodně od slavné trojice pyramid v Gíze. Je zde totiž další záhadné pyramidové místo, které není na rozdíl od Gízy tak známé, ale má s ním mnoho společného.

Egyptských panovníků 4. dynastie bylo osm. Prvním byl kolem roku 2630 před naším letopočtem Snofru, jenž vládl 35 let. Jeho nástupcem byl jeho syn Chufu (známější pod řeckým jménem Cheops). Vládl 23 let a je mu připisována stavba Velké pyramidy (viz Záhady egyptských pyramid v Gize. Po něm nastoupil jeho syn Radžedef. Vládl zhruba 9 let a i ten si nechal postavit pyramidu, ovšem nikoliv v Gíze, ale v Abú Rawáš, což je asi sedm kilometrů severně od Gízy. Po něm nastoupil na trůn jeho bratr Rachef, známý též pod jménem Chefren. Ten vládl 26 a patří mu druhá největší pyramida v Gíze, jež původně byla jen o 3 metry nižší, než ta jeho otce Chufeva. Po něm nastoupil třetí Chufevův syn Baufre, jenž vládl cca 7 let a je o něm známo velice málo. Šestým panovníkem 4. dynastie byl Rachefův syn Menkaure. Ten pravděpodobně vládl 28 let, i když prameny se zde dost rozcházejí. Některé dokonce říkají, že jen 18 a jiné naopak 63 let. Menkauremu mu patří třetí, ta nejmenší z trojice pyramid v Gíze, vysoká 65 metrů. Šepseskaf byl sedmým panovníkem 4. dynastie. Vládl pět let a jako pyramidu si nechal postavit tzv. faraónovu mastabu v Jižní Sakkaře. A posledním panovníkem této dynastie byl zřejmě jeho syn Thamphthis. O něm se ví opět velice málo, snad jen to, že měl údajně vládnout asi jen dva roky.

A teď se vás milí čtenáři zeptám. Víte, který z těchto osmi panovníků 4. dynastie je považován za největšího stavitele pyramid? Že by Chufev? Stavitel té největší? Ne! Nebo snad někdo z jeho následovníků? Logicky by se dalo čekat, že jeho následovníci budou více zběhlejší ve stavbě pyramid, a tak jejich pyramidu budou lepší, majestátnější a dokonalejší. Jenomže ono tomu bylo přesně naopak. Čím pozdější faraón, tím menší stavba. Za toho největšího stavitele pyramid je pokládán Snofru, zakladatel 4. dynastie. Aby bylo jasné, 4. dynastie se jí od teď nezačalo říkat proto, že by zrovna teď došlo ke změně vládnoucí rodiny. Říká se jí tak právě proto, že v tuto dobu nastal nový stavební sloh ve stavbách pyramid. Zatímco před Snofruem se stavěly pyramidy stupňové, Teď se začaly stavět pyramidy tzv. „pravé“. Ovšem proč je právě Snorfu považován za největšího stavitele pyramid? Ten si totiž nechal vystavět pyramidy rovnou tři (a možná i více). Na co tři? Pokud pyramidy byly skutečně hrobky faraónů, jak se učíme ve škole, musela mu přeci logicky stačit jen jedna. A přitom navíc není jisté zda v některé z nich byl vůbec pochován. To ve mne vyvolává pocit, zda ve skutečnosti nemohly mít pyramidy ještě nějaký jiný účel, než jen pouze ten pohřební.  

Za jeho první pyramidu je považována stupňovitá pyramida u Medúmu. Bylo to vlastně dokončení stavebního díla, se kterým započal už jeho předchůdce faraón Hunej. I když pyramida byla zatím jen stupňovitá, už se jednalo o monumentální dílo. Svým čtvercovým půdorysem 144x144 metrů vlastně byla délka jejich stran vlastně obdobně velká, jako výška pozdějších dvou největších pyramid v Gíze (146 a 143 m) A svými 92 metry byla nejvyšší stavbou tehdejšího Egypta a možná i světa. Jenomže Snofru nezůstal jen u ní, ale své dílo přesunul na novou lokalitu, do Dashsuru. A právě tam nechal vystavět dvě ještě větší pyramidy.    

První z nich je tzv. „Lomená pyramida“. Je to ta jižní. Je vystavěna na základně 188 x 188 metrů a má výšku cca 102 metrů. Stavěna je obdobně, jako jiné pyramidy 4. dynastie, z mohutných vápencových bloků. U základny se její strany sklání pod úhlem cca 55 stupňů. Ovšem když se stavitelé dostali do výšky cca 45 metrů, najednou zmenšili sklon pyramidy na 43. stupňů. Proč tak učinili, není známé. Kdyby pokračovali v původním sklonu až na samotný vrchol, pyramida by svojí výškou předčila i tu slavnější Cheopsovu. Zhruba 50 metrů na jih má ještě malou satelitní pyramidu o rozměrech 53 x 53 x 26 m.

Co se týká vnitřku Lomené pyramidy, ví se, že má dva vchody. Ten severní vchod se nalézá cca 12 metrů nad základnou a vede z něj 25 metrů dlouhá sestupná chodba, která ústí do úzké předsíně. V ní jsou pak ještě patrné zbytky schodiště, které vedlo do dolní komory se svislou šachtou. Druhý vchod se nalézá v západní části pyramidy. A to ve výšce zhruba 33 metrů nad zemí. Z ní opět vede sestupná chodba. Zajímavé, že oba vstupní prostory vůbec původně nijak propojeny nebyly, teprve později zde byly dodatečně prokopán úzký tunel. Je však velice pravděpodobné, že stejně, jako se o tom uvažuje u Cheopsovy, tak i u Lomené pyramidy v Dashuru si mnozí myslí, že se v ní nalézají ještě další neobjevené prostory. A tak záhad v sobě ještě ukrývá mnoho.

Druhá Snofruova pyramida v Dashuru se nazývá „Červená“ (někdy i „Růžová“ nebo přímo "Snofruova"). Je to ta severní a od Lomené pyramidy je vzdálená asi dva kilometry. Jako první byla vystavěna do tvaru pravidelného jehlanu. Její půdorysné rozměry jsou 220 x 220 metrů, takže v tomto měřítku překonají i druhou největší pyramidu v Gíze, Chefrenovu, jež má rozměry „jen“ 215 x 215 metrů. Pro porovnání Cheopsova pyramida je jen o 10 metrů delší a širší (230 x 230 metrů), než Červená pyramida v Dahshuru. Její výška je 105 metrů, a tak se po Cheopsově a Chefrenově pyramidě řadí na třetí místo, co by do výšky egyptských pyramid (a předchozí Lomená pyramida je hned za ní na čtvrtém místě). Obě zdejší pyramidy jsou také jako v Gíze orientovány na všechny čtyři světové strany a i ony jsou stavěny tou obdobnou stavební technikou. Červená pyramida jí byla vystavěna za pomocí mohutných bloků červeného vápence pocházejícího z lomů v Tuře.  

Vchod do ní se nalézá v severní straně pyramidy asi 28 metrů nad zemí. Její chodba prochází postupně první a druhou předsíní, kde je vchod do pohřební komory. Tato komora je mimo jiné stavěna obdobným způsobem jako tzv. Velká galerie v Cheopsově pyramidě. To znamená z mohutných žulových bloků, které jsou navzájem povystouplé a do jejichž spár nelze vsunout ani sebeužší ostří nože. Pyramida má ještě podzemí, které se však dosud nepodařilo podrobně prozkoumat, neboť je zaplaveno vodou. Takže tu máme další pyramidu plnou záhad a tajemství.

V Dahshuru tedy máme dvě pyramidy, které byly vystavěny v době panování panovníků 4. dynastie. V obou případech jde o faraóna Snofrua. Jen tak pro zajímavost, pro ty všechny, co si lámou hlavy s tím, jak je možné, že za doby panování Cheopse se stačila postavit celá jeho pyramida, která má objem 2583283 m^3.  Zkusil jsem si spočítat, kolik by dohromady daly Lomenená pyramida (1237040 m³) a Červená pyramida (1694000 m³). A výsledek je 2931040 m^3.  Snofruovy stavitelé tedy museli zvládnout postavit podstatně větší objem než stavitelé Cheopsovi. A do toho je ještě třeba připočítat pyramidu u Medúmu (638733 m³) a jak ukazují archeologické nálezy, nechal tento faraón postavit ještě další pyramidu v Síle. Zkrátka a dobře, kam se na něj hrabe jeho syn Cheops se svojí Velkou pyramidou?

Ovšem tím to zdaleka nekončí. Jak jsem se zmiňoval v článcích „Záhady egyptských pyramid v Gize“ a  „Svět plný pyramid“, tak  tři pyramidy v Gíze navzájem kopírují souhvězdí, v tomto případě tzv. Pás Orionu. A další obdobné lokality v okolí vytvoří dokonalý obraz zimní hvězdné oblohy, kde i řeka Nil vytvoří pás Mléčné dráhy. Svoje místo v tomto systému má i Dahshur, jehož pozice odpovídá hvězdě Aldebaran, nejjasnějšímu objektu v sousedním souhvězdí Býka a do jehož okolí se promítá i otevřená hvězdokupa Hyády. Viz odkaz na obrázek http://www.matrix-2001.cz/files/image/vesmir-planetarni-mysteria/agi-1.png. (Je z knížky Roberta Bauvala a Grahama Hancocka, „Strážce počátků“, kde se autoři problematikou hvězdné oblohy v egyptských památkách rozsáhle zabývají.)

Jenomže to nebyli jen faraóni 4. dynastie, kteří si oblíbili lokalitu Dahshur. Zhruba o půl tisíciletí později toto místo něčím učarovalo i panovníkům 12. dynastie, kteří zde vystavěli další tři pyramidy. Prvním byl Amenemhet II., jenž zde postavil menší pyramidu o půdoryse 50 x 50 metrů, po něm Senusret III. jehož pyramida měřila 105 x 105 metrů a její výška činila 78 metrů. Bohužel ani jedna se ve své původní kráse do současnosti nezachovala. To větší štěstí měla tzv. „Černá pyramida“, jejíž zbytky je možné ve východní části dahshurské nekropole vidět dodnes. Tu vystavěl faraón Amenemhet III. Její velikost byla podobná. Měřila opět 105 x 105 metrů a na výšku měla 75 metrů. Vystavěna byla z nepálených cihel. Měla dva vchody. Jeden se nalézal v jihovýchodním rohu a druhý v jihozápadním. A v této jižní části pyramidy byl i složitý systém chodeb.

Zaráží mne jedna věc. V Dahshuru se velice často objevuje míra 105 metrů. Obě největší pyramidy  12. dynastie mají takovéto půdorysné rozměry. A Červená pyramida ze 4. dynastie má zas takovou výšku. A kromě toho některé prameny uvádějí takovouto výšku i u Lomené pyramidy. Je snad hodnota 105 metrů nějakým klíčem k pochopení zdejší lokality? Jen tak namátkou jsem si za pomocí trojčlenky spočítal jednu zajímavost. Vezme-li výšku Cheopsovy pyramidy (146 metrů) a právě zdejší nejčastější délkovou míru 105 metrů, dostaneme přesný poměr vzdálenosti oběžných drah planety Země a Venuše.  Dahshur je podle mne vedle Gízy dalším egyptským místem plným záhad ta tajemství.

A na závěr ještě jedna zajímavost, které jsem si všiml. Všechny tři zde nejlépe dochované pyramidy, tedy Lomená, Červená i Černá tvoří navzájem pravoúhlý trojúhelník, kde uprostřed jeho přepony se nalézá jedno ze zdejších pohřebišť. Opět jen náhoda?

Zdroje: a použitá literatura:

Wikipedie, Lenková J. a kolektiv: Velká kniha tajemství a záhad: Regia, Praha 2001

Däniken E.: Tajemný dávnověk Středomoří, Dialog, Liberec, 2013

Použité obrázky: wikipedie, www.google.cz/maps

Související články:

Svět plný pyramid

Záhady egyptských pyramid v Gize

Záhady mexického Teotihuacanu

7 divů světa archeoastronauticky

Dlouhé stráně – netradiční reportáž z budoucnosti

Rubrika: archeoastronautika