Záhady pyramid v Abú Rawáš

Na svém blogu jsem se zabýval už téměř všemi egyptskými pyramidami 4. dynastie. Jedna z těch, která mi ještě zbývá, je Radžedefova pyramida v Abú Rawáš. Jsou i tam nějaké záhady?

V Abú Rawáš totiž stojí zbytky pyramidy, kterou si nechal postavit panovník 4. dynastie Radžedef, syn slavného Chufa, stavitele velké pyramidy v Gíze (viz Záhady egyptských pyramid v Gize). Rádžedef panoval cca 9 let. Po něm pak nastoupil jeho bratr Rachef (viz Záhady faraóna Rachefa). Ale vraťme se zpět k Rádžedefovi. Ten kupodivu si svojí pyramidu nenechal postavit v Gíze, ale právě v Abú Rawáš. V současné době se z ní zachovala asi jen 10 metrů vysoká halda ruin, a tak egyptologové dlouho tvrdili, že tato pyramida byla nedokončená. Dnes už víme, že dokončená byla, ale její velká část byla v období od 2. do 19. století rozebrána. Je to škoda, protože kdyby se tak nestalo, tak dnes by tu stála pyramida dokonce větší než ta Menkaurova v Gíze (viz „Záhady Menkaureovy pyramidy“. Původně se totiž tyčila až do výšky 68 metrů.

Pyramida se od svých předchůdkyň lišila i v tom, že její vnitřní komory byly vybudovány pod pyramidou namísto uvnitř, jako je tomu třeba u Cheopsovy (viz „Záhady egyptských pyramid v Gize“ nebo u Snofruových pyramid (viz „Záhady pyramid v Dahshuru“). Jsou i u této pyramidy nějaké záhady a zajímavosti? Několik jsem jich skutečně objevil. A tak bych je chtěl opět ve zkratce vypsat.

1)     Je to vůbec nejsevernější pyramida v Egyptě.

2)     Současně se jedná o nejvýše postavenou pyramidu. Neboť byla postavena na skalních útesech vysoko nad Nilem. Nadmořská výška špičky Radžedefovy pyramidy je cca o 20 metrů výš než Cheopsovy pyramidy. To tedy musel být stavební výkon dostat stavební materiál až sem.

3)     Stejně jako jiné egyptské pyramidy, jsou i její strany přesně namířeny do čtyř světových stran. Z jakého důvodu to tak dávní Egypťané tak asi stavěli?

4)     Pyramida měla i dvě menší satelitní pyramidy. Protože byly postaveny na prodloužení svých os, tak jejich vrcholy vytvoří dohromady pravoúhlý trojúhelník.

5)     Její původní základna měřila 106 x 106 metrů. Pokud si spočítáme délku úhlopříčky této pyramidy, zjistíme, že se jedná o 150 metrů. Je to téměř přesná miliardtina vzdálenost Země od Slunce. A mimochodem obdobná velikost základny (105-106 metrů) je jedna z nejčastějších velikostí základem egyptských pyramid. Obdobnou má například i Neferirkareho pyramida z 5. dynastie v Abusíru,  pyramida Senusreta I. z 12. dynastie v Lištu, pyramida Senusreta II. z 12. dynastie v Láhúnu, pyramida Senusreta III. z 12. dynastie v Dahshuru, a Černá pyramida v Dahshuru.

6)     Podivnou astronomickou souvislost jsem nalezl i v její výšce 68 metrů.  Je to přesná stomiliardtina velké poloosy trpasličí planety Makemake (6846 mil km). Souvislosti s astronomickými vzdálenostmi planet jsou u výšek pyramid velice časté. Čím to? Nevím. Je to záhada. Ovšem jak mohli znát vzdálenost tělesa, které bylo pro moderní astronomii objeveno až v roce 2005?

7)     Také se musím zmínit i o tom, že i Radžedefova pyramida společně se třemi pyramidami v Gíze zapadá do obrazu známého egyptského Orionu, v tomto případě odpovídá pozici hvězdy Saiph (jasné hvězdě v levém spodním rohu souhvězdí Orion).

8)     Na východní straně pyramidy se nalézá 35 metrů dlouhá, 3,8 metrů široká a 9,5 metrů hluboká jáma ve tvaru lodě, tzv. „boat pit“. Pravděpodobně byla určena pro pohřební loď, tzv. sluneční bárku.  Byly v ní objeveny nádherné sochy faraóna Radžedefa. Mě zaujal tvar této jámy. Profil ve tvaru lodě může připomínat nejen loď klasickou na vodu, ale i loď vesmírnou, například ve tvaru létajícího talíře z profilu. Je to jen náhoda?

9)     Není bez zajímavosti, že obdobné rozměry má i jáma na sluneční bárku nalezená na jižní straně Cheopsovy pyramidy.

10)  V Abú Rawáš se nalezla i socha sfingy. Protože byla vyrobeny ještě před dobou faraóna Rachefa, za kterého měla vzniknout i velká sfinga v Gíze, jedná se o vůbec jednu z prvních egyptských sfing. Mimochodem sfinga je hybridem lva a člověka. Odkud znali staří Egypťané hybridní bytosti?

Jak je vidět, Egypt je takřka bezedným zdrojem záhad. Když se budeme snažit, najdeme je tady snad téměř na každém místě. Výše uvedené zajímavosti ohledně této měně známější pyramidy o tom jen svědčí. Co vše se ještě mezi ruinami nejen této starověké civilizace může ještě skrývat záhadného či neobjeveného? Zřejmě pořád ještě hodně.

 

Použité zdroje:

wikipedie

Hasse M: Ve znamení boha Re, Brána, Praha, 2000

http://www.ancientegyptonline.co.uk/djedefre-pyramid.html  

použité obrázky: wikipedie, www.google.com/maps

Související články:

Kde jsou trhliny nové teorie o stavbě pyramid?

Končí už záhada egyptské sošky z britského muzea?

Tajuplné chrámy v Abú Simbelu

Záhady nejstarších egyptských pyramid

Záhady egyptských obelisků

Záhady Menkaureovy pyramidy

Největší úspěchy české egyptologie

Záhady faraóna Rachefa

Záhady pyramid v Dahshuru

Egyptské symboly z hlediska archeoastronautiky

Záhady egyptských pyramid v Gize

Záhady faroského majáku

Svět plný pyramid

Rubrika: archeoastronautika