Záhada spečených valů pravěkých hradišť

Po celé Evropě se vyskytuje velká záhada ohledně pravěkých hradišť. Proč tyto stavby vzniklé více než před dvěma tisíciletími obsahují valy z podivně spečených či zesklovatělých kamenů?

Tap O´Noth viz níže

Nejznámější takovéto lokality se nalézají ve Skotsku. Na zdejších kopcích se vyskytuje na šedesát pevností, jež byly postaveny velice zajímavým a prazvláštním způsobem. Kameny, ze kterých jsou zhotoveny, jsou podivně spečeny až dokonce zesklovatělé. Přitom to je vše celé velice pevné, a to doslova slinuté dohromady. Dodnes neznáme technologii, kterým se dá něco podobného dokázat. Nejznámější z těchto „skleněných pevností“ je Tap O´Noth poblíž Rhynie na severovýchodě Skotska. Nalézá se na zdejším kopci, který se tyčí do výše 563 metrů nad mořem. Tap O´Noth vznikla v době cca  více než 500 let před naším letopočtem a její původní rozloha činila 21. hektarů. Jejími staviteli jsou pravděpodobně Piktové, pradávný keltský kmen. Do dnešních dnů se zde zachovala hlavní oválná akropole s velikostí cca 100 x 30 metrů, což je velikost odpovídající zhruba fotbalovému stadionu a i tak je to jen zlomek původního sídliště.

Jak byla tato fantastická stavba zhotovena? K tomu, aby došlo k roztavení kamene, je třeba  dosáhnout teploty kolem 1100 stupňů Celsia. Toho lze dosáhnout i za pomocí dřeva, ale musí se jednat o dlouhé a kontrolované hoření. Během 20. století vědci několikrát zkoušeli zrekonstruovat vznik takovýchto úžasných staveb. Dvakrát se o to například pokusili Australané V. Gordon Childe a Brit Wallace Thorneycroft. Tyto pokusy se odehrály v letech 1934 a 1937. Postaven byl vzorek kamenné zdi, jenž byl proložen a obložen dřevem. To bylo zapáleno a i poté bylo neustále přidáváno palivo. Pokus se ani jednou nezdařil. Zeď se zhroutila a výsledkem tak bylo jen určité menší natavení některých kamenů.

Pokus byl zopakován v roce 1980, a to v rámci televizního dokumentárního cyklu „Záhady světa“ A. C. Clarka. Tento seriál šel i v České televizi, a tak výsledek můžete spatřit přímo na obrazovce. Byl postaven vzorek kamenné zdi o délce cca 8 metrů. Autoři dokumentu sami přiznávají, že zedníci, kteří tuto kamennou zeď na sucho stavěli, pracovali „dlouhé dny“. A to proto, aby nejen postavili zeď, ale aby ji navíc jak proložili, tak kolem ní dokola nakupili složitou mnohatunovou soustavou dřevěných trámů. Když vše bylo postavené, bylo dřevo konečně zapáleno, aby hořelo. A nejen to, Během pokusu, aby byl alespoň nějak úspěšný, se muselo neustále a co nejvíc přikládat dřevo. Celkem se tak zde vystřídalo šest zásilek dřeva, a to včetně starého nábytku ze zdejších skládek. Bylo potřeba dosáhnout kýžených cca 1100 stupňů, aby pokus zaznamenal alespoň nějaký úspěch. Již během hoření si vědci všimli toho, že kameny začaly pukat. Osobně se domnívám, že tento jev ke stabilitě zdi moc nepřispěje. Spíš naopak. A jaký byl výsledek celkového pokusu, který trval 22 hodin nepřetržitého hoření? Autoři seriálu sami připouštějí, že výsledek nevypadá nijak slavně a že tak nevznikla žádná hradba ze spečeného kamene. Na obrazovce je vidět buldozer, jak zajede do kamenného zdiva a hravě z ní odstraní nákladku kamenů. I když k dílčího úspěchu došlo. Několik kamenů se skutečně trochu natavilo. Šlo však jen o malé kousky kamene, ale žádný velký kus slinutého materiálu. Abych řekl pravdu, pokus mne moc nepřesvědčil. A domnívám se že i autory seriálu, kteří sami uznávají že tajemství Tap O´Noth, a jemu podobných pevností překonalo i tento pokus archeologů. A co víc, jak zde též bylo řečeno, pokud by pevnosti vznikaly takovýmto způsobem, muselo by se na všech šedesát zdejších obdobných staveb spotřebovat všechno dřevo z lesů více než poloviny Skotska. Z těch dalších hradišť se zmiňme ještě například ještě o Craig Phadraig nebo o Dunnideer či dalších. A tak si tyto pevnosti i nadále střeží své tajemství.       

Spečené valy i jinde v Evropě včetně Česka?

Jak jsem se zmínil, podobné lokality se nevyskytují jen ve Skotsku, ale i jinde v Evropě. Nalézají se i v Irsku, Horní Lužici, Sasku a dalších německých zemích, Slezsku, ve Francii či Maďarsku.  

I na Slovensku se nedaleko u Trnavy nalézá tajuplná hora Molpír na níž se nalézá prastaré sídliště z doby železné. Německý badatel a spisovatel Hartwig Hausdorf se o ní několikrát zmínil ve svých knížkách a popisuje ji jako lokalitu, kde díky jakési prapodivné zkáze jsou roztaveny nejen stěny, ale i skalní terasy.

A v Čechách? Od 19. století bylo i zde nalezeno několik hradišť v nichž byly objeveny spečené valy. Zde jde však většinou o trochu jiný druh než je tomu ve Skotsku. Jedná o častější výskyt strusky a žárem poznamenaných kamenů. Není to sice tak velká záhada jako ve Skotsku, ale to nám nebrání, proč bychom se o nich též nemohli zmínit. Například hradiště Svákov u Soběslavi, které zřejmě sloužilo i jako místo, kde se tavilo železo (http://archiv.fext.cz/rose/articles/1880-svakov.htm). Dalšími lokalitami, kde byly nalezeny valy o spečených kamenech jsou například tyto pravěké hradiště (povětšinou původu keltského či z doby železné): Vladař u Žlutic, Kněží hora u Katovic, od něj nedaleké Hradiště u Sousedovic, Ovčí vrch u Bukovce (u Plzně), Úhošť u Kadaně, Hradiště u Chomutova, Tuhošt u Švihova, Zvíkov (http://pohanstvi.wordpress.com/2009/09/10/hradiste-se-specenymi-valy), Hostivař (nalézá se nad hostivařskou přehradou v místě dnešního lesoparku - http://www.prahazelena.cz/hradiste-hostivar.html) a další.

Ale i tak spojitost mezi všemi lokalitami ať už zde v Čechách, ve Skotsku či jinde v Evropě existuje. A jsou jím právě ony spečené valy. Jejich datování se většinou vztahuje k době železné. Proč a jak tenkrát po celé Evropě naši předkové budovali svá opevnění takovýmto nákladným a pro nás dosud nezodpovězeným způsobem? Byla k tomu použita nějaká nám neznámá technologie? To jsou otázky, na které budeme muset odpovědi ještě nějakou dobu hledat .

Zdroj:

wikipedie, odkazy použité v článku,

http://en.wikipedia.org/wiki/Vitrified_fort, 

http://21stoleti.cz/blog/2005/08/19/zahada-skotskych-sklenenych-pevnosti,

Hausdorf H.:Nepochopitelná setkání, Knižní klub, Praha, 2010

Lenková J., Šiška V., Mackerle I,, Zeman J.: velká kniha otázek a záhad, Regia, Praha, 2002,

http://www.youtube.com/watch?v=8RR6CEYm8uU

Použitá fotografie:  http://21stoleti.cz/blog/2005/08/19/zahada-skotskych-sklenenych-pevnosti

Související články v rubrice archeoastronautika