Vystoupit z EU? Vy jste se zbláznili!

Další naprosto šílená věc se zrodila v hlavách českých euroskeptiků. Když prohráli boj o Lisabonskou smlouvu, začali uvažovat o něčem, co by zásadním způsobem poškodilo celou zemi. O vystoupení z EU.

Tuto možnost včera naznačil prezidentův poradce Petr Hájek (Česko by mohlo vystoupit z EU, naznačil prezidentův poradce Hájek). Pojďme se tedy na tu věc podívat.

České republice se po čtrnácti letech od sametové revoluce podařilo vstoupit do Evropské unie. Stala se tak opět nedílnou součástí západní evropské civilizace, kam historicky (vyjma čtyřiceti let 20. století) vždy patřila. ČR tak získala mezinárodní prestiž a ekonomika země pak začala několik let silně růst. Osmnáct let po sametové revoluci toto směřování potvrdila tím, že vstoupila do Schengenského prostoru, kdy naši občané už nemusí zastavovat na hranicích. Dvacet let po sametové revoluci přišla další zkouška. Potvrzení naší příslušnosti k Evropské unii a tím i k západní civilizaci – Lisabonská smlouva. I tato věc naštěstí dopadla dobře a 3. listopadu byla její ratifikace úspěšně završena.

Jenomže, jak jsem psal, objevují se hlasy, které by nejraději kolo dějin otočili o 180 stupňů zpět. A tak si představme tu možnost, že by ČR vystoupila z EU.

Celá Evropa se již několik desetiletí sjednocuje. Evropané totiž dostali rozum a pochopili, že je pro ně lepší své záležitosti řešit společně, než si hrát každý na vlastním písečku. Každý obyvatel EU se tak mohl skutečně cítit jako právoplatný Evropan. Mohl neomezeně cestovat po celé unii, aniž by se musel podrobit zdlouhavým celním prohlídkám na hranicích. Mohl využít volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Vlastně k podobné vymoženosti, kdy něco takového platí pro lidi od Portugalska po Estonsko, dospěla EU až ve 21. století. A teď najednou se v centru Evropy objeví stát, kterému se ve společnosti západní Evropy nelíbí a začne usilovat o vystoupení z unie.

Nyní se poučme z historie. V našich dějinách se to už jednou stalo, že jsme se vzdali naší příslušnosti k západní civilizaci. Tím datem byl 25. únor 1948. A namísto západu jsme se pak začali orientovat na východ. Proto by případné vystoupení z Evropské unie nebylo nic jiného, než určitým zopakováním vítězného února. A když vidím, jak si někteří naši euroskeptičtí politici lépe rozumí s ruskými představiteli, než s představiteli evropskými, nezbývá mi nic jiného, než konstatovat, že by na tomto mém přirovnání s vítězným únorem skutečně něco mohlo být ještě víc.

Na závěr své úvahy přiblížím čtenářům jednu typickou českou vlastnost. Tou je závist. Co pak vy byste nezáviděli okolním státům, jako Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rakousko, Německo apod. tu příslušnost k tomu vyspělému západnímu světu, kde platí volný pohyb osob, zboží služeb a kapitálu, když my bychom tam náhodou patřit neměli? Já tedy ano.

Související články: v rubrice Západ versus Rusko