Vánoční doba: Jak si Matěj vysloužil třešňovou větvičku

Co, že to včera poradily dětem Barborky? Mají si dát do vody větvičku třešňového stromu. A pak sledovat, kdy vykvete. Ale kde teď sehnat třešňovou větvičku, když doma zatím žádnou třešeň ještě nemají ani zasazenou?

A tak Matěj začal přemýšlet. Kde sehnat třešňovou větvičku? A nedala by se nahradit něčím jiným? Asi ne. To by už asi nebylo ono. Tak někoho poprosit? Co jejich soused pan Nováček? Když jim dal vosk na svíčky, třeba by jim dal i větvičku ze své mohutné třešně. A tak se Matěj ráno, ještě dřív než vyšel do školy, obul a šel poprosit pana Nováčka. Jak mu před tím prozradil dědeček, správná větvička by měla být uříznuta ráno, v době prvního slunečního paprsku.

Otevřel branku a brodil se nově napadaným sněhem. Zazvonil u pana Nováčka. Jenomže smůla. Neotevírá. Asi není doma. Co teď? Zapřemýšlel. A vzpomněl si, že v ulici nad nimi bydlí Lišák, jejich skautský vedoucí. Ti přeci mají na zahradě krásnou třešeň. Vzpomněl si, jak jemu i jeho kamarádům z oddílu nechal na konci školního roku, aby si každý několik třešní u něj doma natrhal. To bylo tenkrát něco! Kluci mohli lézt po žebříku i po stromě. A přitom si každý pochutnal. A tak vyrazil za Lišákem. Zazvonil a měl štěstí. Jejich vedoucí ještě do práce neodešel. Ale když ho Matěj poprosil o větvičku, odpověděl. „Není problém, Matěji. Klidně ti větvičku z naší třešně dám. Ale něco za něco. Chodíš, ke mne do oddílu, a tak jistě víš, že skaut by měl každý den udělat nějaký dobrý skutek. Nechtěl bys i teď udělat něco takového?“

Matěj přemýšlel. Vedle Lišáka bydlela stará paní Morávková. A když Matěj viděl, jak paní vyšla ven uklidit sněhem zapadaný chodník před jejím domem, napadlo ho, že by jí to mohl udělat on. A tak poprosil Lišíka o hrablo. Ten mu ho půjčil a Matěj se tak ze všech sil snažil uklidit chodník jejich staré sousedky. A povedlo se. Matěj chodník od sněhu uklidil hezky. A tak ho Lišák pochválil a za odměnu mu přinesl větvičku z jeho třešně. Včas. Zrovna vycházelo slunce. Matěj poděkoval a pospíchal domů. Větvičku předal Zuzce a společně ji ponořili do vázy s vlažnou vodou. „Tak to jsme zvědaví, jestli to vůbec někdy vykvete.“ Říkali si oba. Prý že kolikátý den po uříznutí vykvete, tolikátý měsíc v příštím roce je udělá šťastným.    

A malé poučení pro mladé čtenáře. Zkuste i vy udělat nějaký dobrý skutek, například pomoci s úklidem sněhu nějakým starším lidem.    

Zítra: Jak Matěj dělal čerta

Vánoční doba 2015 (seriál)

1. díl: Jak adventní výstava povzbudila zájem o vánoční tradice, 2. díl: Jak Matěj vyráběl svíčky na adventní věnec, 3. díl: Jak si Matěj vyráběl adventní kalendář, 4. díl: Matěj na zabijačce, 5. díl: Matějův dopis Ježíškovi, 6. díl: Jak Matěje a Zuzku navštívily Barborky

Psal jsem před třemi roky v adventním kalendáři 2012 :  „Vánoční věštění“ Psal jsem před dvěma roky v adventním kalendáři 2013:   „Postavte si egyptskou Gízu“ Psal jsem před rokem v adventním kalendáři 2014:   „Barborková námraza“	Seriál „Inlajnový duch“ Seriál „Hrdinové Čeksasu“ Vánoční doba 2015 (seriál) Výročí havárie UFO (seriál)
Na povzbuzení vánoční atmosféry přidávám odkaz vánoční píseň, dnes: „k jesličkám pastýři rychle jděte“	A také vánoční příběh. Dnes: „My z konce sveta 12 dil Vanoce“