Tak jsme zas prý ve vesmíru sami. Fakt?

Je až s podivem, jak média přebírají některé fantasmagorické hypotézy, jako například to, že lidstvo je prý ve vesmíru samo. Právě v těchto dnech přinesla média další článek tohoto druhu.

Jeden z profesorů Harwardské university Howard Smith prohlásil, že prý existuje jen velmi málo slunečních soustav podobných té naší. Ať se na mě tento pan profesor nezlobí, ale takovéto silácké osamocenionistické prohlášení bych si na jeho místě, když vím, že výzkum exoplanet je vlastně stále pořád ještě v plenkách, odpustil. A navíc stavět svojí hypotézu mimo jiné i na nedávno objeveném tělese, 1,4 krát větším než Země a s podmínkami neslučitelnými pro život, je také více než pošetilé.

Ano, toto těleso bylo nedávno skutečně objeveno. Nalézá se 560 světelných let od nás v souhvězdí Draka u hvězdy Kepler-10. A od své centrální hvězdy krouží ve vzdálenosti cca 20 x menší, než vzdálenost Merkuru od Slunce. Jedná se o jeden z prvních objevů skalnaté planety mimo sluneční soustavu a tedy i důkaz, že se takováto tělesa ve vesmíru skutečně hojně vyskytují. Jenže v takovéto blízkosti se skutečně nenalézá zóna vhodná pro život. (viz  Vědci našli skalnatou planetu podobnou Zemi). Ale odvíjet od toho teorii, že to dokazuje, že podmínky pro život ve vesmíru jsou vzácné? Pardon.

Já naopak tvrdím to, že podmínky vhodné pro život nejsou vůbec vzácné! Existují totiž u každé hvězdy! Jen se někde nalézají blíž a jinde zase dál. Je to v závislosti na teplotě centrální hvězdy. Množství energie, které se v okolí hvězdy vyskytuje je v obdobném poměru jako například množství světla, které klesá z druhou mocninou vzdálenosti. Množství energie tak musí samozřejmě klesat obdobným pravidelným způsobem. Tedy žádné skokové přeskočení z podmínek horkých pro život hned do podmínek studených se tedy konat nemůže.To je prostě fyzikální zákon, se kterým zkrátka nic neuděláme. A pokud se to někomu nelíbí, tak ať se zabývá něčím jiným, než životem ve vesmíru. A stačí jen, aby se v této vhodné vzdálenosti, kde se udrží voda v kapalném stavu, nalézalo kamenné těleso a už můžeme mluvit o tělese vhodném pro vznik života. A navíc vůbec nemusí být velké jako Země. Klidně se může jednat o planetu velkou jako Mars nebo Merkur a nebo o větší měsíc nějaké obří planety, ale pořád je to těleso v obyvatelné zóně.   

Naštěstí však s panem profesorem Smithem řada jeho kolegu nesouhlasí. Například jeho kolega z Harvarské univerzity, též profesor, Dimitar Sasselov na tuto hypotézu řekl toto: “Můj názor je, že planet podobných Zemi je ve skutečnosti poměrně dost.” A co víc, k obdobnému názoru, že planet podobných naší Zemi můžou být jen v naší galaxii až desítky miliard, došla i vědecká studie, která byla v loňském roce publikována v časopise Science. Vychází z pozorování 166 hvězd podobných Slunci. Doktor Andrew Howard z University of California v Berkeley k tomu dodává: „Ze sta hvězd má vždy jedna nebo dvě planetu o hmotnosti Jupiteru, zhruba  šest má planetu o velikosti Neptunu a dvanáct hvězd planety o hmotnosti Země.“ Znamená to, však i to, že na každých sto hvězd může být takových to planet až 23! To proto, že je velice pravděpodobné, že tyto tělesa tam nebudou osamocena. Jen připomenu, že se nalézáme jen u vybraného malého vzorku hvězd, takže počet takových to  planet v naší galaxii tak může jít do řádu desítek miliard. (V naší galaxii existují desítky miliard planet podobných Zemi)

Onen článek (viz níže), který se zabývá onou osamocenionistickou hypotézou prof. Smitha, bohužel přináší ještě jednu nehoráznou manipulaci s vědeckými závěry. Tím je předkládaný fakt o rovnici prof. Franka Drakea, který tvrdí, že dle výsledků rovnice, je v naší galaxii jen deset planet, na nichž je život. Ano, klidně tu ještě jednou a z celého srdce prohlásím, že se jedná o nehoráznou manipulaci! Myslím si, že znám části Drakovy rovnice celkem dobře a můžu s čistým svědomím prohlásit, že co, je zde prezentováno, neodpovídá skutečnosti. Rovnice neřeší počet planet, na kterých je život, ale počet vyspělých civilizací schopných mezihvězdné komunikace. A výsledek rovnice se navíc liší, co autor, to jiný výsledek. Od oněch deseti až do milionů.  

A tak vyzývám jak vědce, tak média, přestaňme lidem předkládat hypotézy o nejrůznějších vesmírných osamocenionistických hypotézách. Vycházejí pouze z jejich vnitřního přání být příslušníkem něčeho výjimečného či nadřazeného. Takovéto a podobné úvahy se stejně vždy ukázaly jako scestné. Vždyť pravděpodobnost toho, že ve vesmíru jsme sami, je srovnatelná asi jen s tím, že Země je středem vesmíru a všechny ostatní tělesa, včetně Slunce, planet a hvězd kolem ní obíhají. Pojďme místo toho otevřít oči a nebát se přijmout fakt, že jen v naší galaxii je až 200 miliard hvězd. A že vesmír obsahuje miliardy dalších obdobných galaxií. A tak celkový počet vyspělých civilizací schopných mezihvězdné komunikace může být pro nás nakonec až dost nepředstavitelné číslo.

Zdroje:

Lidstvo je ve vesmíru samo, naznačují poslední objevy planet

Wikipedie, odkazy použité v textu

 

Související články:

Kalifornské jezero Mono Lake a mimozemský život

Víra ve vzácnost života ve vesmíru je také jen víra

Kde všude hledat život ve sluneční soustavě?

Planeta s podmínkami pro život objevena!

Nové objevy nám přibližují existenci života ve vesmíru

Blíží se už konec jedinečnosti pozemského života?

Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?

Ať žije život mimo Zemi!