Tajemné Krkonoše

Každé pohoří bylo až do středověku považováno za něco obávaného, za místo, kde sídlili tajemní duchové a které působilo tak mysticky, že se tam téměř nikdo neodvážil. A o Krkonoších to platí dvojnásob.

Snad proto nejstarší zprávy o výpravách do těchto hor pocházejí až z 15. století. V 17. století pak patřila některá významná místa, jako Sněžka, nejvyšší (1602 m) hora Krkonoš a České republiky  nebo pramen Labe k poutním místům. Na Sněžce například nechal postavit hrabě K. L. Schaffgotsch v roce 1667 kapli a i pramen Labe byl r. 1684 symbolicky vysvěcen biskupem Janem z Talemberka. Vznikají už i první stavení, například v roce 1625 Luční bouda. Proto není divu, že se z těchto dob v horách zachovaly i četné legendy a pověsti. Asi nejznámější  jsou o horském duchovi Krakonošovi, kterému se někdy říká též Rýbrcoul. Je z podivem, že jeho rodištěm nejsou Krkonoše, ale údajně Lázně Bohdaneč u Pardubic. Nejprve se prý ujal panství nad Kunětickou horou a až později  přesídlil do Krkonoš. Tam se o něm zmiňuje B. Balbín, že na vrcholu Sněžky sedává strašidlo v lidské podobě. Také si ho lidé představovali jako obra, který měl v Obřím dole zahrádku plnou léčivých rostlin. Podle pověstí jsou v ní ukryté i zlaté sloupy. Nebáli se ho jen místní usedlíci, ale i lidé z polabských nížin. Ti údajně putovali k pramenům Labe a obětovali mu podle prastarého zvyku černé kohouty a slepice, aby povodněmi nepustošil jejich pole.

V 19. století se v Krkonoších začíná rozmáhat turistika,  staví se první horské ubytovny a původní pastevecké boudy jsou postupně přebudovávány k ubytování návštěvníků. Ovšem mezi místními lidmi je stále zakořeněn tajuplný pocit z hor, které jim svojí rozlehlostí a výškou neustále připomínaly, jak jsou proti nim pomíjiví. Proto se v Podkrkonoší začaly rozšiřovat další tajemné praktiky jako magie, lidové čarování a spiritismus, který se zde šířil snad po celé oblasti. Dokonce spisovatel a redaktor Karel Sezemský zde vydával spiritistický časopis „Posel záhrobí“ a i organizoval místní  vyvolávače duchů. Tomuto neobvyklému lidovému zvyku je určena i stálá expozice v Klenotnici v Nové Pace, kde je možné si prohlédnout nejen dobovou literaturu a pomůcky k těmto praktikám ,ale i kresby, jejími autory jsou za pomocí svých médií  prý sami duchové. Jsou na nich údajně výjevy  z minulých životů, ze světa duchů nebo ze vzdálených planet. A tak jsem zde nalezl i taková díla, jako „Život na Marsu“, „Život na Venuši“ nebo „Krajina ze Síria“. Jestli se však jedná o práce skutečných duchů, to posouzení přenechám vám.

Ovšem vraťme se zpět do nejvýše položených částí hor. Vyskytují se tam totiž místa, kde můžete tajemno prožít na vlastní kůži. Například populární spisovatel a badatel Arnošt Vašíček se v televizním seriálu Planeta záhad zmiňuje o tom, že na polské straně Sněžky se údajně nalézá místo, kde gravitace nefunguje tak, jak by měla. Ovšem, v kterých místech přesně je, to nevím. Ale vím o jiném místě, kde na vás tajemství dýchne zcela určitě. Pokud se vydáte  od Vrbatovy  nebo od Labské boudy směrem na Dvoračky,  půjdete kolem vrcholu Kotle. Tam se vám po vaší levé straně objeví Růženčina zahrádka. Je to vlastně val z navršených kamenů vytvarovaný do podivného geometrického obrazce, který připomíná růži. Jeho původ je však neznámý a nikdo vlastně pořádně neví odkud se tu vzal. Existují však dvě teorie. Podle první ji zde nechal zřídit hrabě Harrach pro svoji ženu Růženu, ale druhá teorie říká, že útvar je daleko staršího data. Je docela možné, že to bylo původně kultovní místo lidí lužické kultury, tedy národa, obývající sever našeho území v době kolem 1000 let před naším letopočtem. Pokud by se tento původ prokázal, bylo by to nejvýše položené místo v České republice, které bylo obýváno už v pravěku.

Ale to moje nejzajímavější zjištění, jsem si nechal na závěr tohoto článku. Sněžka (1602 metrů nad mořem), je nejvyšší vrchol Krkonoš, České republiky i České vysočiny. A tak jsem si podrobněji podíval na mapu Krkonoš a zjistil jsem, že kolem Sněžky lze narýsovat kružnici o poloměru cca 21-22 km, na němž leží docela významná místa. Nalézá se na ní například Trutnov, Hostinné, Jilemnice, Jablonec nad Jizerou, Rokytnice nad Jizerou, Harrachov, Jelenia Góra a Kamienna Góra. Kružnice má patrné i rovnoběžkové a poledníkové osy, neboť ve směru východ – západ jsou rozmístěna tato místa: Malá Úpa – Sněžka - Špindlerův Mlýn - Rokytnice nad Jizerou - Tanvald. Ve směru sever-jih leží Jelenia Góra – Karpacz – Sněžka – Pec pod Sněžkou - Černá Hora – Hostinné. Tato severojižní osa je navíc zajímavá ještě tím, že souměrně podle ní leží další důležitá krkonošská místa (viz přiložená mapa). Je to vše jen náhoda?  

Hory tedy vždycky byly, jsou a budou místem, které bude svou mohutností  v lidech provokovat fantasii a  mystické pocity. A  to je, myslím, dobře, protože jedině tak člověk neztratí posvátnou úctu k přírodě, díky které vlastně existuje i on sám.

Zdroje: Jiří Hosnedl: Lexikon turistických zajímavostí A-Z na cesty 

            Martin Stejskal: Labyrintem tajemna, aneb Průvodce po magických místech Československa

Jindřich Kallwach: Spiritismus v Podkrkonoší (Fantastická fakta č. 7, roč. 2002)

www.mapy.cz

foto: Libor Čermák

související články:

Zimní lyžařská idylka v Peci pod Sněžkou