Sfinga a její záhady

Sfinga je starověká bájná bytost s hlavou člověka a tělem lva, jež je obestřena řadou záhad. Už jen to, že se s tímto monstrem setkáváme v několika různých kulturách.

Když se řekne Sfinga, nejčastěji se nám vyjeví největší dochovaná socha starověku, která stojí u egyptských pyramid v Gíze. Je vytesaná do zdejšího vápencového podloží. Stejně jako všechny tři hlavní pyramidy, tak i ona je orientovaná podle světových stran. Její osa vede přesně ve směru východ západ. Má přímý vztah k Chefernově pyramidě. Jižní strany obou monumentů na sebe navazují tak, že vlastně vytvoří přímku. Vlastně by se tak podle ní dala určit i rovnodennost. Délka sfingy, 74 metrů, je čtvrtina strany Chefrenovy pyramidy. Její výška je 21 metrů a šířka 19 metrů. Vedou se spory o tom, jak že je Sfinga vlastně stará. Oficiální egyptologie ji přisuzuje až faraónovi Rachefovi. Ovšem mnozí vědci upozorňují na stopy vodní eroze na jejím podstavci, způsobené silnými dešti nebo záplavami. Ty se však v Egyptě vyskytovaly naposled mezi lety 14000 -7000 před naším letopočtem. Kromě toho, jak jsem si všiml, tak i ona zapadá do pověstného egyptského Orionu, kterému dominuje pás tří pyramid. Sfinga odpovídá poloze mlhovině M78, což je reflexní mlhovina v Orionu vzdálená od nás cca 1600 světelných let a k jejímu nalezení je nutný minimálně menší dalekohled. (viz Záhady faraóna Rachefa)

Není jistě bez zajímavosti, že se nejedná o jedinou sfingu v Egyptě, ale menšími sochy sfing se to v této části světa jen hemží.

Druhou nejznámější oblastí, kde se můžeme setkat ze Sfingou, je starověké Řecko. Podle antické báje, to byla také nestvůra s ženskou hlavou, lvím tělem a navíc hadím ocasem a orlími křídly. Její rodiče byly obři Týfón a Echidna. Byl to vlastně sourozenec orla Ethona, se kterým jsem vás seznámil v článku „Archeoastronautické indicie v báji o Prométheovi“. V tomto článku jsem vyslovil názor, že je docela možné, že tyto nestvůry tedy mohly mít nějakou biologickou laboratoř nebo továrnu na zvláštní předměty, kde tyto jejich „děti“ či „podivné předměty“ mohly vznikat. Zvláštním létajícím předmětem tedy byla i Sfinga. Usídlila se na hoře Sfingio u Théb. Létala nad městem a dávala lidem hádanky. Kdo neuhodl, toho rozsápala, uškrtila či jinak usmrtila. Až Oidipus její hádanku uhodl a Sfinga se vrhla do moře, kde utonula. Nemůžu si pomoci, ale opět mi to tedy připomíná případnou antickou havárii UFO.

Já se navíc ještě ptám, jak to, že s podobnými monstry se můžeme setkat ještě jinde? Například v Mezopotámii, Persii, Barmě, Thajsku, Indii či Srí Lance. Na vzdálených Filipínách se objevuje podobná bytost „nicolonia“ , která opět dávala lidem hádanky. Náhoda?

A aby tomu nebylo málo, nedávno jsem si všiml podivné struktury rýh na Měsíci, které mi opět velice nápadně připomínají Sfingu. (Podrobnosti viz „Sfinga v měsíčním kráteru Komarov“

Zkrátka a dobře, Sfinga v sobě ukrývá spoustu záhad a tajemství. Jsem zvědav, zda někdy na všechny tyto otázky najdeme uspokojivou odpověď.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sfinx , http://en.wikipedia.org/wiki/Sphinx , Záhady faraóna Rachefa

Související články v rubrice archeoastronautika