Přechylování je znakem vyspělosti českého jazyka

Jen hlupák může začít vymýšlet zákon, jenž by odstranil přechylování v ženských příjmeních. To že umíme v příjmeních rozlišovat muže a ženy, je jedinečný výdobytek českého jazyka.

Že to vadí zahraničním lidem při olympiádách a sportovních soutěžích? Tak ať. Oni to ve svém jazyku nemají. Jejich jazyk se zkrátka ještě nedostal na takovou úroveň jako ten náš. To oni musí při vyslovení jména Wiliams nebo Clinton v duchu přemýšlet, zda jde o muže nebo o ženu. Zkrátka a dobře pokud tam nemají křestní jméno nebo titul, tak nemůžou vědět, o jaké pohlaví se jedná. Ale my Češi, my to umíme rovnou v jednom jediném slově! Heč! A ty jejich jazyky ještě ne!

Myslím, že bychom si proto měli češtiny vážit a takto ji neshazovat o úroveň níž. Osobně si domnívám, že kdybychom měli začít říkat například „Božena Němec“ nebo „Milada Horák“, považoval bych to za obdobný případ úpadku, jako kdyby se například fyzika měla vrátit od Einsteinovým teoriím jenom k Newtonovým zákonům.

O to víc mě štvou ty „nóbl paničky“, které, ačkoliv nemají cizí příjmení (kde by se to dalo tolerovat), ale běžné české, tak si ho po vzoru anglosasů oficiálně nepřechýlí. Když já náhodou mám s nějakou takovou co dočinění, nikdy nevím, co je vlastně zač. Je to snad nějaký hermafrodit? Samozřejmě přeháním. Ale kolikrát ji mám sto chutí oslovit nikoliv „paní“, ale „pane nebo paní“. Když hold nechce, aby se lišila od mužů, tak ji v tom zkrátka podpořím.