Prastará místa v Česku na tajuplných souřadnicích

Ve světě je plno tajuplných míst, která se vyskytují na velice nápadných zeměpisných šířkách, že to jen umocňuje jejich záhadnost. Jsou však taková místa i u nás v Česku?

Po světě jich je poměrně dost. O některých jsem se již zmiňoval na svém blogu. A tak připomenu:

- například Egyptské pyramidy v Gíze stojí cca na 30 stupni severní šířky, tudíž je od nich stejně daleko k severnímu pólu, jako je středu Zeměkoule.

- centrum aztécké civilizace v Mexiku, dnešní hlavní město Mexico City, zas leží na 19,5 stupni severní šířky, což je takový stupeň severní šířky, že pokud bychom do naší planety vepsaly čtyřstěn, kde jeden vrchol bude na jižním pólu, tak ostatní tři vrcholy budou právě na této rovnoběžce.

- to samé se dá říci například o ruinách Zimbabwe nebo o Havajských ostrovech (Havajské ostrovy z pohledu archeoastronautiky), které od sebe navíc leží přesně na opačné straně Zeměkoule.  

- posvátný incký pahorek Catequilla v Eqádoru, zas leží přesně na rovníku.

- okolím Neapole, nedaleko sopky Vesuv, která jak známo svým výbuchem zničila v roce 79 n.l. nedaleká starověká města Pompeje a Herkulaneum, prochází velice zajímavá rovnoběžka, jejíž zeměpisná šířka je 40,868 stupňů. Pokud bychom z ni spustili kolmici k rovině rovníku a druhou kolmici k zemské ose, zjistili bychom, že jsou v poměru čísel Ludolfova pí (3,14) a Eulerova e (2,72 = základ přirozeného logaritmu).

- vyhaslá sopka Licancabur na hranici Chile a Bolivie, kde je nejvýše položené kultovní místo na světě, se nalézá na 22,5 stupni jižní šířky. To je taková šířka, která je přesně čtvrtina pravého úhlu, tedy čtvrtina vzdálenosti mezi rovníkem a jižním pólem.

- souostroví Markézy (Archeoastronautické Markézy) se zas nalézají na 9. stupni jižní šířky, což je desetina vzdálenosti rovníku a pólu.

A tak bychom mohli pokračovat. A nebo si přečíst spaciální můj článek, těmto záhadám se věnující „Věděli naši dávní předkové, že Země je kulatá?“

A co tedy u nás v České republice? Najdeme tu také nějakou takovou lokalitu? Budete se divit, ale nejdeme hned dvě, a to navíc velice mimořádné. Abychom je nalezli, musíme se nejprve podívat, zda tu také máme nějakou zajímavou rovnoběžku. Tím by mohla být například 50. rovnoběžka severní šířky, což je přesně 5/9 vzdálenosti od rovníku k pólu. Dobře, tak si ji prohlédneme, zda tam najdeme nějaké prastaré místo, které by se současně nalézalo na ní nebo v nějakém těsném okolí.

A nalézáme ho východně od Prahy, tam, kde se nalézá město Kouřim. To jak známo, se nalézá v poloze 50. rovnoběžky a 15. poledníku. A hle, co v jeho okolí nacházíme!  Vrch s prastarým slovanským hradištěm. Ovšem osídlené to tu bylo už kolem roku 3000 před naším letopočtem, v době kamenné. A pak i v průběhu dalších věků.V 6. století n.l. přicházejí Slované z kmene Zličanů a v dalším století tu vzniká tzv. Stará Kouřim. Ta v pozdějších dobách získávala jak na mohutnosti, tak na významnosti. Dokonce začala konkurovat i samotné Praze. Dokonce ji možná na přelomu 9 a 10. století i převýšila! Nalézá se tu i tajuplná skála, zvaná Lechův kámen. Je jen náhoda, že právě tak významné prehistorické místo se nachází na takto významné rovnoběžce? (viz Pěší túra po magických místech Kolínska).

Náhoda by to zřejmě byla. Ale to kdybychom na západ a přesně na opačné straně od Prahy nenalezli druhé takové místo s významným prehistorickým osídlením. 50. rovnoběžka totiž prochází i Nižborem v berounském okrese, což si lze ověřit na googlemapě. A kdo je znalec českých luhů a hájů, dobře ví, co se nad tímto městečkem vyskytuje. Ano, mohutné keltské oppidum Stradonice, jehož rozloha zaobírá bezmála 90 hektarů. Místo vzniklo ve 2. století před naším letopočtem a bylo důležitou řemeslnickou oblastí. Skvétalo zde hrnčířství, kovářství, kovolitectví či emailérství. Důležitou výrobou bylo i mincování, což dosvědčuje nález pokladu mincí z roku 1877, o kterém jsem se zmínil v článku O nálezech keltských pokladů. Toto hradiště však mělo v postavení mezi oppidy v České kotlině výsadní význam. A například archeolog J.L. Píč se domníval, že zde později mohlo být i sídlo germánského vůdce Marobuda. Oppidum pravděpodobně konkurovalo oppidu závistskému. A i zmíněná Závist na jižním okraji Prahy se kromě jiného od 50. rovnoběžky nalézá jenom tři kilometry na jih. (viz též Keltská oppida, aneb kde to v českém starověku nejvíc žilo, Z Berouna kolem Staré řeky na keltské oppidum)

Co k tomu dodat? Proč si naši předkové vybírali svá důležitá místa právě na této konkrétní rovnoběžce? Věděli snad, že tudy vede zeměpisná šířka s takovýmto důležitým významem? Nebo snad dokonce věděli, že je naše Zeměkoule kulatá a znali svojí polohu na planetě? Jak je však vidět, umísťování významných míst na důležité rovnoběžky není nic ojedinělého a my bychom měli tuto záhadu zkusit nějak vyluštit

 

Zdroje: výše uvedené odkazy

Dvořák O.: Kamenné otazníky, Nakladatelství XYZ, Praha, 2010,

Wikipedie, místní informační tabule

 

Související články:

Věděli naši dávní předkové, že Země je kulatá?

Články z rubriky „archeoastronautika“