Pokud bych měl propagovat neomarxistická témata, tížilo by mne svědomí!

Sice jsem ze seriálu Most neviděl ani minutu, ale teď se objevila jeho kritika, že tam jednou postavou autoři propagují transgendery. Například na to poukázal místopředseda ČSSD Jaroslav Foldyna. I já mám na takovéto věci názor.

viz rozhovor s ním: https://www.lidovky.cz/domov/serial-most-drazdi-poslance-cssd-foldynu-transsexualni-postavou-clovek-je-muz-nebo-zena-rika.A190215_100412_ln_domov_jho

Propagovat neomarxistická témata ve filmech a seriálech? Musí to být? Pokud by k něčemu takovému mělo docházet, považoval bych takováto filmová díla za novodobé "Muže na radnici", "Majory Zemany" či "Ženy za pultem". Akorát s tím rozdílem, že tato novodobá filmová díla nám místo krás normalizačního socialismu chtějí ukazovat krásy neomarxismu a multikulturalismu.

I když zrovna seriál Most jsem neviděl, myslím si, že bych se měl k této problematice vyjádřit, neboť jsem na svém blogu už také uveřejnil několik svých příběhů. Viz „Inlajnový duch“, “Hrdinové Čeksasu“, „Vánoční doba“, Páťa a kolo Zláťa a další. Sice jsou to příběhy převážně pro děti a mládež, tak to na tom nic nemění, ale o to víc to považuji za závažnější. Jakákoliv témata neomarxismu (transgender, LGBT, muslimové atp.) totiž považuji za témata politická, a tudíž bych se jimi zvlášť v tvorbě pro děti a mládež měl vyhýbat.

A teď k tomu transgenderu. Dodnes si pamatuji, co se mi stalo jednou na jedné dovolené na začátku 90. let, když mi bylo asi třináct let. Našel jsem si tam nějaké kamarády, kterým bylo asi osm let. A povídali jsme si. A jednoho dne jsme si povídali i o filmech včetně snímků scifi. Povídal jsem jim například o Planetě opic a dalších podobných snímcích. A tak přišla řeč i na polský film Sexmise. A protože jsem byl v pubertě, tak jsem těm klukům začal o tom filmu vyprávět i to, jak tak z těch dvou chlapů chtěli udělat ženské. Když jsem jim to dovyprávěl, hrklo ve mne. Můžou se vůbec takovéto věci o změnách pohlaví mladším dětem vyprávět? Najednou mi projel mráz po zádech a docela mne to tížilo i na svědomí. Co si asi o mne budou jejich rodiče myslet? Budiž alespoň chvála tomu polskému filmu, že tam se podařilo oběma pánům před tou změnou pohlaví utéct.

No jo, jenže od té doby neuplynulo ani třicet let a z takovýchto věcí se najednou stalo politikum. A tak ne, že by někoho, kdo to propaguje, trápilo svědomí. Ale navíc tomuto tématu přidává i kladné prvky. Ale já jsem si řekl jasně, že takové věci propagovat nebudu ani kdyby mne do toho někdo měl nutit. Protože věci, se kterými nesouhlasím, bych ani propagovat neuměl. A navíc je to propagace politická. A tak by mi to dvojnásob tížilo svědomí. A přál bych si, abych podobným způsobem neuvažoval jen já, ale také všichni tvůrci literárních děl a i pedagogové, kteří dětem otevírají vědomostní bránu ke světu.

Související články:

O razítko "genderově vyvážené" fakt nestojím (genderový rozbor mých příběhů pro děti, které mám na internetu)

20 let dělám s dětmi, ale se třetím pohlavím jsem se ještě nesetkal!

Cože? Ona ta multikulturní výchova ve školách ještě pořád není zakázaná?

Žáci a studenti by se při jakékoliv propagaci transgendru měli vzbouřit!

Mají si děti samy určovat pohlaví? A co se rovnou stát psem nebo kočkou?