Pěší výlet hruboskalským skalním městem

Můj další pěší výlet o letošní dovolené směřoval na Hrubou Skálu a okolí. Navštívil jsem také Kopicův statek se skalními reliéfy, hrad Valdštejn a také místa, kde se natáčel film, "Jak dostat tatínka do polepšovny".

Z kempu v Jinolicích, kde jsem měl postavený stan, jsem se opět vydal na jinolické nádraží a odtud vlakem do zastávky Hrubá Skála.

Odtud jsem se vydal po modré turistické značce, přešel jsem obec Hrubá Skála a Doubravice

A už jsem se konečně blížil prvním skalním věžím, neklamným znamením, že už jsem v tom kraji, kde bory šumí po pískovcových skalinách. 

První zajímavá skála na mé dnešní cestě se nazývá "Osudová skála". Má v sobě nevelký, ale  výrazný otvore. Váže se k ní pověst, že pokud se někdo ke skále otočí zády a přitom se mu podaří otvorem prohodit šišku, splní se mu přání.

Po cestě za ní se zanedlouho nalézá socha sv. Prokopa.

Ale to už se blížím do Dračích skal.

I zde jsou zajímavé skalní útvary.

Konečně jsem sešel ze silnice, kde pomyslnou bránu do dalších míst hruboskalského skalního města tvoří dva takovéto nádherné pařezy.

Adamvovo lože. Jeden z mých oblíbených skalních útvarů hruboskalska.

Byl jsem tu už dvakrát před třiceti lety jako dítě (ten starší vzadu). Chtěl jsem si udělat obdobnou fotku, jako tenkrát, jenomže už to nejde. Samotný útvar je dnes obehnán zábradlím. Alespoň jsem si mohl někam postavit foťák, abych si udělal selfíčko přes samospoušť.    

Jistě by to nebyla řádná návštěva hruboskalska, kdybych nenavštívil i zámek Hrubá Skála.

Nejdřív jsem vyšplhal na Prachovnu, což je předsunuté opevnění.

Původně tu stával hrad, který postavil okolo roku 1350 Hynek z Valdštejna. V roce 1416-60 vlastnili hrad Páni z Jenštejna. A po nich Zajícové z Hazmburka. V letech 1515-24 hrad postupně skupovali Smiřičtí, kteří ho přestavěli na zámek. Vlastnil ho i Albrecht z Valdštejna. A roku 1821 zámek koupili Aerenthalové. Roku 1859 zámek proběhl novogotickou romantickou úpravou. A dnes slouží jako hotel.

Já jsem si celý zámek prošel i s parkem a z fotografií, které jsem tu pořídil, připravil specializovaný fotoblog http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=536114

Když jsem si prohlédl zámek, vydal jsem se dál po červené turistické značce.

Nejprve jsem dorazil do arboreta Bukovina. Je to jedno z nejstarších arboret u nás. Založeno bylo roku 1860 Janem Bedřichem Lexou z Aerenthalu. Roste zde více než 40 druhů dřevin.

Cesta mne pak zavedla na vyhlídku na Kapeleu. Je tu skutečně nádherný výhled na pískovcové skalní věže, které jsou ve skutečnosti zerodované pozůstatky pískového dna druhohorního moře. To nejspíš muselo být tak silné, že jsou dnešní věže tak vysoké. Dosahují do výšky až 60 metrů.

Kousek za ní je další hezká vyhlídka, a to U Lvíčka. Jestli ho pak mezi těmito skálami najdete? Ano je to ten v dolní části fotky.

Vyhlídka u Lvíčka je však významná ještě z jednoho hlediska. V roce 1978 se totiž na ní filmovala scéna do filmu "Jak dostat tatínka do polepšovny". Kámen, který vyhlídce přiléhá, je ta skála, na které stál Tomáš Holý s Františkem Němcem, když vylezli na Dračí zub. Kámen je hned u vyhlídky, a tak se zřejmě oba na něj při natáčení jen postavili. To protože filmová skála na kterou lezli je malinko jinde. Ale o tom až za chvíli.(viz http://www.filmovamista.cz/249-Jak-dostat-tatinka-do-polepsovny?od=32&pocet=8&raditPodle=9&smerRazeni=0 )  

Skutečně jedinečný turistický zážitek jsem zažil, když jsem na rozcestí "Jižní sedlo" odbočil na modrou turistickou značku ke Kopicově statku. Tento  typický roubený statek pojizerského typu byl postaven roku 1787 rolníkem Jiřím Jirošem. V roce 1806 sem přibyla i socha sv. Jiří od Jana Chládka mladšího.

V roce 1932 se do statku přiženil Vojtěch Kopic, který v rokli u statku vytesával od 40. let až do své smrti v roce 1978 celou řadu reliéfů, které se inspirovaly především českými dějinami.Osobně si myslím, že se tu musí líbit dětem, protože tu budou mít možnost hledat jednotlivé reliéfy, které se kolikrát nalézají na nejrůznějších místech skal a kolikrát jsou i zajímavě poschovávané.

Já jsem si celou tuto galérii v přírodě vyfotil a vytvořil další speciální fotoblog (viz http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=535421)

Vrátil jsem se zpět na červenou trasu a konečně dorazil k hradu Valdštejnu. V občerstvení jsem se chtěl naobědvat, jenomže tu bylo takové množství lidí, že by to trvalo minimálně hodinu.

A tak jsem šel nejdříve  do hradu.

Ne, nezaložil ho Albrecht z Valdštejna, ale byl to už v 2. půlce 13. století zřejmě Jaroslav z Hluštice.Hrad se stal jejich rodovým sídlem, a tak si jeho potomci začali říkat " z Valdštejna". Na konci 14. století hrad získali Vartenberkové. V roce 1424 ho dobyl Jan Žižka z Trocnova s svěřil ho svým přátelům a spojencům. Nejprve Pánu z Valečova a v roce 1431 Ramešovi Rozvodovi ze Stakor. V roce 1438 se tu usídlili i loupežníci, a tak ho o dva roky později dobyla zemská hotovost.Pak se tu střídali majitelé a v roce 1550 hrad vyhořel.

V 17. století se stali jeho majiteli opět Valdštejnové, včetně Albrechta.Během jejich dvě stě jednoletého panování, tu například vznikly kamenné schody, kaple sv. Jana Nepomuckého, A i kaplička Sv. Jana Křtitele a další věci. A v roce 1821 se stali majiteli Aehernthalové, se kterými jsme se už setkali na Hrubé Skále.Ti vybudovali vstupní bránu za kamenným mostem, který zdobí řada soch.

Když jsem si hrad prošel a nafotografoval, tak jsem si došel na oběd. Z fotek jsem pak udělal speciální fotoblog http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=536755.

Hruboskalským skalním městem jsem se vracel po žluté turistické značce, která vede dolní částí tohoto skalního města.

Přitom jsem u čertovy ruky odbočil na cestu, která mne dovedla na modrou trasu.

A po ní jsem se dostal schodišti a skálami ke Kapelníkovi. 

Pod kapelníkem se nalézá pramen Kořenského.

Cesta mne pak dovedla opět na žlutou turistickou značku, kterou lemuje další řada pramenů. Například Josefův pramen.

Antonínův pramen.

Nebo Barbořin pramen.

Tady jsem se vydal po žluté turistické značce k nedaleké skále nazvané "Skaut" K této skále, kromě toho, že nespíš podle svého názvu bude oblíbeným cílem nejrůznějších skautských oddílů, se váže ještě jedna zajímavost. Je to totiž onen filmový Dračí zub z již zmíněného filmu "Jak dostat tatínka do polepšovny." Tady lezl malý Vašek po skále a tady dostal za svůj horolezecký výkon od své maminky na zadek. (viz http://www.filmovamista.cz/249-Jak-dostat-tatinka-do-polepsovny?od=32&pocet=8&raditPodle=9&smerRazeni=0)

Naproti této skále se nalézá další hezká skála, která se nazývá Sahara.

A nedaleko ní, po žluté trase, symbolický hřbitov horolezců.

Já jsem se odtud rozhodl vyšplhat ještě na dvě vyhlídky. Nejprve na Mariánskou.

Z ní je nádherný výhled jak na zámek Hrubá Skála (viz http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=536114) tak na Trosky (http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=535889).

A pak ještě na zámeckou vyhlídku, odkud je snad nejkrásnější pohled na zámek Hrubá Skála.

Já jsem se pak vrátil k Barbořinu pramenu a cestou jsem si všiml nedaleko Mariánské vyhlídky další dosud nepojmenovaného (nebo s pojmenováním mne neznámého) výhledu, ale také nádherného. Přes skály na Ještěd v dálce.

Pak jsem se vydal po modré turistické značce do Lázní Sedmihorek.

Tyto vodoléčebné lázně založil roku 1839 turnovský lékař Antonín Vincenc Šlechta.

A odtud je to už jenom kousek po modré značce na železniční stanici Sedmihorky.

Ale protože vlak mi má jet asi až za tři čtvrtě hodiny, tak jsem se posilnil v místní hospodě, před níž je takováto socha "věčného vítěze", neboli kostlivce na kole. 

Pak jsem se vlakem vrátil zpět do Jinolic. Přitom jsem si pochvaloval dnešní pěší výlet. Dalších minimálně patnáct kilásků úžasnými místy plných rozeklenných pískovcových skal. To se mi bude v noci ve stanu jistě dobře spát, abych nabral sílu na další výlet.

použité zdroje: wikipedie, místní informační tabule, www.filmovamista.cz 

Další výlety: 117:Peší výlet kolem Trosek, 116:Pěší výlet do Jičína po stopách Rumcajse,115:Pěší výlet z Příbrami k Památníku Vojna, 114:Pěší výlet po Benešovsku,113:Pěší výlet z Roudnice přes Říp, 112:Pěší túra po Berounsku, 111:S plnou polní přes Lipnici do Světlé nad Sázavou, 110:Pěší výlet z Milovic přes Loučeň, 109:Pěšky z Českého Brodu, přes Kounici, Vyšehořovice do Úval, 108:Velikonoční procházka Prahou,107:Na běžkách ze Senohrab přes Ondřejov do Mnichovic, 106:Výlet Prahou za bruslením105:Výlet vánočním Hradcem Králové,104:Adventní výlet Prahou,103:Pěší výlet po Vinohradech a Žižkovu,102:Pěší výlet z Poděbrad do Kolína,101:Pěší výlet přes Borotín,100:Pěší výlet z Kutné Hory do Čáslavi, lépe fungující odkazy v rubricevýlety a tramping