Otáčivé hlediště v Českém Krumlově

Nejspíš není v České republice věci, které by bylo UNESCO více trnem v oku než otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Přitom se jedná o unikátní věc, která by na jejich seznam zasloužila stejný zápis jako ostatních 12 míst v ČR.

Prvním otáčivé hlediště v Českém Krumlově vzniklo v roce 1958. S tímto nápadem přišli architekt a scénograf Johan Brehms a tehdejší režisér a ředitel Jihočeského divadla Otto Haas. Rozhodli se potlačit pouze jednosměrný pohled na jeviště a místo něj dát divákům i hercům nový divadelní prostor. Toto první otáčivé hlediště však bylo ovládané ručně a vešlo se na něj jen 60 diváků.

Nápad se ujal, a tak jen o rok později, v roce 1959 vzniklo nové otáčivé hlediště pro čtyři sta diváků. jenže stále bylo ještě ručně poháněné.

A proto o další rok později, v roce 1960, vzniklo další nové otáčivé hlediště pro 550 diváků. To už je poháněné elektromotorem a je na pevno zapuštěné do země. Toto hlediště sloužilo až do 90. let. V roce 1994 bylo nahrazeno technicky vyspělejším hledištěm pro 640 lidí. To bylo vyrobeno Škodou Plzeň

Jako kulisa divadla je využíván i rokokový letohrádek Bellarie, který byl v 90. letech 17. století. A také lesopark v okolí hlediště.

Malá kašna u hlediště.

Dnes je však tato jedinečná kulturní atrakce Českého Krumlova trnem v oku organizaci UNESCO, která kvůli ní hrozí vyškrtnutím Českému Krumlova ze seznamu památek hmotného dědictví. Otázkou je právě to, proč je tomu tak zrovna u takovéhoto kulturního unikátu. Já se totiž domnívám, že takováto věc by si naopak zasloužila i vlastní zápis na seznam UNESCO.

Myslím si, že podání žádosti otáčivého hlediště na seznam UNESCO by to jistě byl krásný fór vůči této organizaci, která má k tomuto unikátu takový nepěkný přístup. Ostatně v poslední době má UNESCO divný přístup i k jiným věcem. Stačí si připomenout nedávné jejich usnesení, že jeruzalémská Zeď nářků není židovská, ale islámská ("Samozřejmě, že je jeruzalémská Zeď nářků židovská"). A také je například divné, že do roku 2003 se na seznamu hmotných památek UNESCO objevovala ročně nová památka v ČR. Po tomto roce jako když utne a seznam se tehdy zastavil na dvanácti českých zápisech. Co se děje s dalšími zápisy památek (hotel na Ještědu, jihočeská rybniční soustava, lázně, Slavonice a další), které už řadu let usilují o zápis na seznam kulturního dědictví UNESCO?

Závěrem bych chtěl ještě uvést, že krumlovská točna není jediným otáčivým hledištěm u nás. Druhé bylo postaveno ochotnickým sborem Vltavan v roce 1983 v Týně nad Vltavou.

zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Ot%C3%A1%C4%8Div%C3%A9_hledi%C5%A1t%C4%9B_%C4%8Cesk%C3%BD_Krumlov

Související články:

Jak vyškolit organizaci UNESCO?

Samozřejmě, že je jeruzalémská Zeď nářků židovská

Postavte si maketu jeruzalémského chrámu

Český tramping to nikdy neměl moc jednoduché.. (další můj nápad na zapsání na seznam UNESCO)