O nálezech keltských pokladů

Nejvýznamnější starověkou kulturou na našem území byli bezesporu Keltové. Ve stejné době jako Řekové a Římané ve Středomoří, tak v České kotlině působil tajuplný národ keltský, který po sobě zanechal spoustu záhad. Jednou z nich byly bezesporu nálezy nejrůznějších pokladů. Co je tehdy nutilo zakopávat do země?

Zlato, stříbro a další vzácné kovy se na našem území těžily už odnepaměti. Například u řeky Otavy (například Modlešovice nebo Bojanovice u Rabí) se dochovaly sejpy po rýžování zlata z doby laténské. Tento kov byl touto kulturou těžen pravděpodobně i ve Zlatých Horách u Jeseníku a i jinde. A protože Keltové byli i dobrými metalurgy, dokázali kov přeměnit na jedinečné skvosty.

Kromě toho se zde v této době vyráběly i první mince na našem území – tzv. duhovky. A tak se občas může najít archeologický nález, který naznačuje, že s těmito věcmi bylo tenkrát nakládáno velice zvláštním způsobem. Byly, nejčastěji  v bronzových kotlících, zakopávány do země. Že by úkryt před případnými nenechavými zloději? Jenže mnohé z pokladů se našly v okolí řek či potoků, kde nesporně musí docházet k vymílání půdy. Nemohlo pak jít například o jakési posvátné uctívání toků a pramenů? Inu, pojďme se tedy podívat na některé nálezy podrobněji.

P o d m o k l y

V červnu roku 1771 postihly naše území deště, a to takové, že zvedly i hladinu potoka u obce Podmokly na Rokycansku. Voda podemlela břeh natolik, že strhla i část hlíny. Jenže jak se tak stalo, vyplavil se na světlo boží i bronzový kotlík plný zlatých mincí (a také jeden zlatý nákrčník). Jejich množství se odhaduje až na 7000 a celková váha na 50 kg. Nález si však okamžitě rozebrali zdejší vesničané. Jenže se o něm dozvěděl majitel tehdejšího panství kníže Karel Egon z Fürstenberku. A tak se  jeho úředníkům podařilo značnou část od vesničanů stáhnout. Bohužel většina z nalezených duhovek skončila v pražské mincovně, kde byla roztavena pro ražbu dukátů. Obdobně se vedlo i mincím, které vesničané před úředníky zatajili, totiž u překupníků. Ve 20. století se tak  z podmokelského pokladu podařilo dohledat už jen 34 mincí o hmotnosti nižší než 20 dkg. Ale i z toho, co zbylo, se odhaduje, že poklad byl do země

uložen kolem poloviny 1. století před naším letopočtem. (Podmokelský poklad) (1)

L a h o š ť   u   D u c h c o v a

V roce 1882 bylo rozhodnuto o úpravě Obřího pramene, kdysi lázeňsky využívaného vřídla o teplotě 25-38 stupňů Celsia, které se nalézá u obce Lahošť u Duchcova na Teplicku. Přitom byl objeven bronzový kotlík, jehož obsah však ukrýval poklad nesmírné hodnoty. Tento depot obsahoval asi 2000 nejrůznějších předmětů převážně bronzových spon, náramků a prstenů. Jedná se o mimořádný nález i z toho důvodu, že množství nalezených ozdob překonává souhrn dosud známých obdobných nálezů z keltských pohřebištích v celých Čechách. Největší část tohoto pokladu je uložena v muzeu v Teplicích. Zbytek je pak rozmístěn po dalších muzeích po celé republice i v zahraničí. Do země byl depot uložen ve 4. století před naším letopočtem, pravděpodobně mezi léty 370 a 320 př.n.l. (Duchcovský poklad) (1)

S t r a d o n i c e

V roce 1877 bylo na keltském oppidu u Stradonic objeven poklad asi 200 zlatých a stříbrných mincí. Následně se sem sjeli kopáči a hledači pokladů, kteří tuto jedinečnou keltskou památku díky své zlaté horečce drancovali, čímž jí nenávratně poškodili. Kromě mincí zde byly objeveny i další předměty (spony, náramky, korále a další, celkem zde bylo nalezeno kolem 100 tisíc nejrůznějších předmětů. A jak jsou staré? Toto oppidum sloužilo nejvíce mezi lety 120  - 25 před naším letopočtem. (Stradonice, oppidum Hradiště - archeolog.cz )

S t a r ý   K o l í n

K dalšímu zajímavému nálezu keltských duhovek došlo ve třicátých letech 20. století, pravděpodobně v letech 1932-36. Zhruba 304 zlatých mincí se zde našlo ve dvou váčcích, a to u jednoho z meandrů říčky Klejnarky. Jejich uložení do země se datuje kolem roku 100 před naším letopočtem. (Poklad ze Starého Kolína – DetektoRING)

N ě m č i c e   n a d   H a n o u

Zajímavé laténské naleziště z 3. století před naším letopočtem se nalézá u Němčic nad Hanou na Prostějovsku. Roku 1892 zde byla nalezena stříbrná tetradrachma pocházející z území dnešního jižního Maďarska. V dalších letech tu bylo objeveno celou řadu nálezů, dokazující intenzivní metalurgickou činnost. Především šlo o bronzové a železné spony a hliněné destičky na výrobu duhovek A bylo zde nalezeno na 250 stříbrných mincí s obrazem koníčka.  (Němčice nad Hanou (archeologické naleziště)

K o p i d l n o

Kolem roku 1891 prý došlo k nálezu dalšího keltského pokladu, ovšem není známo, jak velký vlastně byl.  Zachovaly se pouze dvě fotografie zlatých mincí o váze několika gramů. Na minci se zachovalo zobrazení nákrčníku. (2)

U h ř í n ě v e s

Závěrem bych se chtěl zmínit o jedné nepříliš známé události nálezu pokladu duhovek. U příležitosti 90. výročí povýšení Uhříněvsi na město vydala MČ Praha 22 publikaci „Uhříněves a okolí“. V knížce je zmínka o článku, který vyšel v roce 1865 v časopise „Památky archeologické a místopisné“:   " ... blíže Uhříněvsi, u dvoru Netluk jest vršek Jankov, na němž jsou pole a lada, na nichž pak byly veliké lavice hrud. Když je nádeníci tloukly, našli v nich hrnec s menšími i většími penězi. Po práci šli do Hájku k Židovi, jemuž každý 500 až 600 penízků za 75 krejcarů prodal. Pan páter Sutner, kaplan uhříněveský, koupil jich 145, jež uschoval“ (3)

Samozřejmě výčet keltských pokladů není ani z daleka úplný. Nálezy keltských duhovek byly na našem území nalezeny i na jiných místech. Například u Doks (2), u Nechanic (4), u Sušice (http://www.kpufo.cz/wkt/zahady.htm)  a i jinde. I další cenné předměty typu spon, šperků či mečů dalších keltských prací, byly už mnohokrát nalezeny. Zde bych připomněl například zlaté náušnice z Opařen z Hradiště u Písku, zlatou plaketu z Chlumu u Rokycan (1) a další. Z těchto a podobných lokalit pocházejí i nálezy četných depotů. Keltové tedy, jak je vidět, byli v obrábění nejrůznějších kovů opravdovými mistry. Ale co je nutilo jejich poklady uschovávat do země v okolí pramenů a vodních toků (Podmokly, Lahošť, Stradonice, Starý Kolín, Jankov)? To je otázka, na kterou odpověď znali snad jen oni.

 

Zdroje a doporučená literatura:

Wikipedie a odkazy uvedené u článku

1) Drda P., Rybová A.: Keltové a Čechy, Academia, Praha, 1998

2) Waldhauser J.: Keltové na Jizeře a v Českém ráji, nakl. Lidové noviny, Praha, 2002

3) kol. aut. MČ Praha 22, Uhříněves a okolí, MAROLI, Praha, 2003

4) Filip J.: Keltská civilizace a její dědictví, Academia, Praha, 1995

Fotografie: Poklad ze Starého Kolína – DetektoRING)