Na běžkách podél Botiče

Když v Praze napadl sníh, musel jsem ho hned využít, dokavad je. A tak jsem po dvou letech opět oprášil běžky a vydal se na nich na lyžařský výlet.

Vyrazil jsem z Uhříněvsi, a to po zelené turistické značce kolem kříže.

Tudy jsem dorazil do Pitkovic, a to k budově bývalé továrny na hračky firmy Směr.

A tady jsem se napojil na naučnou stezku „Povodím Botiče“.

I když tady zrovna Botič ještě neteče, toto je zatím Pitkovický potok. Šel jsem tudy i vloni v květnu při mém „Výletu z Hostivaře do Průhonic. Ale to to tady bylo celé rozkvetlé. Teď je to tu pod sněhem a tak můžeme srovnávat.  

Například Pitkovická stráň. Připomenu, že se jedná o jedinečnou přírodní památku, ve které se zachovala květena z poslední doby ledové. Tehdy jsem jí věnoval fotoblog. Pitkovická stráň. A tak to tady vypadá v zimě, když napadne sníh? Takto.

A tady na Dobré vodě máme konečně soutok Pitkovického potoka s Botičem. Tehdy, při mém Výletu z Hostivaře do Průhonic, byl dost zarostlý kopřivami. Ale teď v zimě je celkem vidět dobře i z dálky.

A tak jsem tudy dorazil do Petrovic. Tady se například nalézá raně gotický kostel sv. Jakuba Staršího z 13. století.

Z Petrovic jsem se vydal po červené turistické značce, která vede podél Hostivařské přehrady.

Bál jsem se, aby tu byl sníh. Ale ten tu naštěstí byl, a tak se tu jelo dobře i na běžkách.

Hostivařská přehrada byla vybudována na Botiči v první polovině 60. let 20. století. A se svojí výměrou 42 hektarů se jedná o největší vodní plochu na území Prahy.

Poblíž přehradní hráze mne překvapilo i toto obrovské hejno kachen a dalších vodních ptáků. A tak jsem si ho samozřejmě musel vyfotografovat.

Od Hostivařské přehrady jsem sjel dolů kolem meandrů Botiče do Hostivaře. Tady se při červené turistické značce nalézá i několik restaurací. A tak jsem jednu z nich využil na oběd. Dal jsem si polévku, smažené žampiony s bramborem a tatarkou a k tomu svařené víno pro zahřátí. A pak jsem se opět obul do lyží a pokračoval dál do Hostivaře.

První písemná zmínka o Hostivaři pochází z Kosmovy kroniky již z roku 1068 (doba panování knížete Vratislava II.). Jednou z nejstarších hostivařských památek je i kostel románského původu, kostel Stětí svatého Jana Křtitele z 11. století. Kromě samotného kostela se zde nalézá i dřevěná zvonice z 19. století.

Odtud je to už jen kousek k mému hlavnímu dnešnímu cíli. Ke středisku ekologické výchovy hlavního města Prahy, k Toulcovu dvoru.

Vyzul jsem se s lyží a šel nejprve navštívit vánoční výstavu betlémů.

K vidění zde byly nejrůznější betlémy od nejrůznějších autorů a nejrůzněji zpracované.

Byl jsem samozřejmě rád, protože stejně jako při mém loňském povánočním výletě (viz „Pěší výlet kolem Kouřimi), jsem opět navštívil nějakou expozici s vánoční tématikou.

A když už jsem v Toulcově dvoře, nemůžu vynechat ani návštěvu zdejších zvířátek.

Také jsem si tu koupil pravý včelí vosk, ze kterého jde udělat jednoduchá svíčka.(I o tu jsme se doma také pokusili). Lyže jsem si pak schoval do pouzdra a vydal se na hostivařské nádraží, odkud jsem odjel vlakem zpět domů. A tak jsem rád, že jsem si po delší době mohl opět v Praze udělat zase jednou výlet na běžkách.

Použité zdroje:

Wikipedie, místní informační tabule

Použitá mapa: www.mapy.cz

Reportáže z dalších výletů

83: Pěší výlet z Holešovic do Bubenče

82: Na kole podél Labe z Nymburka do Čelákovic

81: Pěší výlet středním Posázavím

80: Pěší výlet přes Liteň, Bacín a Tetín

79: Pešky z Panenského Týnce do Třebízi

78: S bruslemi z Petřína na Bílou horu

77: Pěší výlet z Hostivaře do Průhonic

76: Pěší túra po stopách brdského vládce Fabiána

75: Na kole podél Jizery

74: Pěší výlet po Sedlčansku

73: Pěší výlet v okolí Nižboru

72: Pěší výlet po Říčansku

71: Pěší výlet po severním okraji Prahy

70: Pěší výlet kolem Kouřimi

1-69: v rubrice výlety a tramping