Mystický Praděd a Petrovy kameny

V nejvyšších polohách Jeseníků se nalézají dvě velice tajuplná místa. Je to jednak Praděd, nejvyšší vrchol tohoto pohoří. A pak Petrovy kameny, které se od něj nalézají asi pouhý kilometr.

Kdyby se Vás někdo, zeptal, jaká je nejvyšší hora České republiky, asi bez váhání řeknete, že Sněžka. Máte pravdu. Ze svými 1602 metry je to skutečně nejvyšší vrchol naší vlasti. Druhá je 1555 metrů vysoká Luční hora, třetí s 1554 metry Studniční hora a čtvrtá s 1509 Vysoké Kolo. Až do teď se pohybujeme v Krkonoších. Při páté hoře v pořadí však už musíme změnit pohoří, protože tou je 1492 metrů vysoký Praděd v Jeseníkách.

Ovšem kdyby se vás někdo zeptal, jaké je nejvýše položené místo v České republice, tak zde už to s tou Sněžkou tak úplně jednoduché není. Důvod je ten, že na 1492 metrů vysokém Pradědu je postaven 162 metrů vysoký vysílač využívaný též jako rozhledna, jež byl dokončen v roce 1983. Takže jestli dobře počítám, vysílač má svůj vrchol ve výšce1654 metrů, tedy o 52 metrů výš než Sněžka. A přes padesát metrů vysoká budova se na Sněžce nenachází ani náhodou. 

K Pradědu se však vážou ještě další zajímavosti. Když jdete do nejvýše položených míst, tak ve většině jiných českých hor (Šumava, Český les, Krušné hory, Jizerské hory, Krkonoše, Orlické hory, Králický Sněžník, Javorníky) si můžete být jisti, že tam někde narazíte na státní hranici. To se zde v Jeseníkách neděje. Ale tady na Pradědu vede historická hranice mezi Moravou a Slezskem, dále hranice mezi okresy Šumperk a Bruntál a též hranice mezi Olomouckým a Moravskoslezským krajem.

A aby tomu nebylo málo, tak jsem na mapě v okolí Pradědu zjistil, že se nalézají v okruhu cca 19-20 km hned tři okresní města. A to Šumperk, Bruntál a Jeseník. A navíc tato tři města tvoří mezi sebou rovnostranný trojúhelník. Praděd tak leží v jeho centru a těžišti. Je to zvláštní, že jsou tato tři nejvýznamnější jesenická města orientována geometricky a navíc podle Pradědu. Vložil jsem se do toho ještě víc a na základě dalších podobných významnější měst, a názvoslovných zajímavostí jsem odhalil celou soustavu geometrických zajímavostí, tvarující šesticípou hvězdu. Viz obrázek a nebo odkaz „Tajemství hvězdných hor“, kde jsem ji nazval „Jesenická hvězda“.

Však také Praděd má své tajuplné pověsti. Je pojmenován podle po místním horském duchovi. Také se mu říká „Altvater“, Je to taková místní obdoba krkonošského Rýbrcoula, neboli Krakonoše. Zpodobňován je jako vousatý stařec s mechovým kloboukem a sukovicí. Je jakýmsi spravedlivým duchem zdejších hor a uvnitř své hory hlídá ukryté poklady.

Není bez zajímavosti, že to nejsou jen Jeseníky a Krkonoše, které mají takového to ochránce. Obdobné horské vládce najdeme i jinde. Například v Brdech vládne Fabián, na Chebsku Heyman, v Jizerských horách Muhu, ve Slavkovském lese Hans Heiling a na Šumavském podhůří na Klatovsku chlapec Bejválek. A jinde se najdou další.

Asi jen pouhý kilometr na jih od vrcholu Pradědu se nalézá další mystické místo. Na menším výběžku vrcholu Vysoká Hole (1465 metrů nad mořem, 2. nejvyšší vrchol v Jeseníkách a 9. v ČR) můžeme spatřit  skalní sestavu známou pod názvem „Petrovy kameny“. Protože i ty leží na menším vrcholku v nadmořské výšce 1446 metrů nad mořem, jsou považovány za 3. nejvyšší vrchol v Jeseníkách a v rámci vrcholů celé České republiky uzavírají první desítku nejvyšších. A navíc tudy prochází Evropské rozvodí mezi Černým a Baltským mořem

Vrchol tvoří tři mohutná skaliska, vysoká sedm metrů, tvořená metamorfovanými horninami, fylity a kvarcity.

Co se týká jejího názvu „Petrovy kameny“, nalezl jsem v literatuře hned dvě pověsti. Podle jedné se zde údajně zjevil Sv. Petr. Že by něco podobného jako to, čemu jsem se věnoval v článku „Za mariánskými zjeveními v Česku“? Podle druhé pověsti dostaly název po mladém kováři, který se zde ukryl se svojí dívkou, dcerou správce sovineckého panství, když prchali před jejím otcem.

Svým tajuplným tvarem lákaly lidi už odnepaměti. Je docela možné, že už odedávná mohly sloužit jako oltář pro pohanské oběti. Zda tomu tak bylo, nevím, ale později byla skála považována za místo sabatů čarodějnic ze severní Moravy a Slezska. V 17. století to došlo až tak daleko, že na Jesenicku docházelo k tzv. čarodějnickým procesům, při kterých některé z obviněných čarodějnic pod nátlakem přiznávaly, že létaly na sabat právě na Petrovy kameny. Obviněné osoby většinou skončily na zapálené hranici. Tady na Jesenicku bylo obětí minimálně na 250. A nebyly to jen ženy. Občas se objevovali i muži. A co je nejhorší, dokonce i děti! Tak se například v roce 1651 stal jednou z obětí i osmiletý hoch z Dolní Lipové, o němž se zmiňuji v reportáži ze svého výletu „Pěšky z Lipové do Jeseníka“. Když se tak nad tím zamýšlím, jaké já píšu články na svůj blog, nevím, nevím, jestli bych v té době mezi tehdejšími oběťmi nemohl být i já.

Jak k Petrovým kamenům je nejlépe se dostat? Od Ovčárny po červené značce je to asi jeden kilometr směrem  na Vysokou holi. Můžete si je však prohlédnout jen z dálky, neboť samotné kameny jsou pro turisty nepřístupné. Ale jako všude v nejvyšších polohách našich hor, je tu hezky.

Použité a doporučené prameny: Wikipedia, např.:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_mytick%C3%BDch_patron%C5%AF_v_%C4%8Desk%C3%BDch_zem%C3%ADch

http://cs.wikipedia.org/wiki/Prad%C4%9Bd

http://cs.wikipedia.org/wiki/Petrovy_kameny

http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_hor_a_kopc%C5%AF_v_%C4%8Cesku

http://www.carodejnicke-procesy.mysteria.cz

Stejskal M.: labyrintem tajemna aneb průvodce po magických místech Československa, Paseka, Praha, 1991 

Foto: Libor Čermák

Související články:

Pěšky z Lipové do Jeseníka

Lázně Jeseník (fotoblog)

Jesenická panorámata

Rubrika: dovolená 2013 - Jeseníky