Kde jsou trhliny nové teorie o stavbě pyramid?

Stavba egyptských pyramid je jednou z největších záhad historie. Bylo o ní vysloveno nespočet hypotéz. Mnohé již byly vyvráceny, jiné dosud ne. Ta nejnovější říká, že stavitelé namáčeli písek pod kameny.

Cheopsova pyramidawikipedie

Jako mylné se například ukázaly teorie o dřevěných strojích nebo kolejích. A tak se vědci drží nejznámější hypotézy o práci tisíců a tisíců otroků, kteří vršili pyramidy až do výšky téměř 150 metrů. Nizozemští vědci nyní přišli se zajímavou teorií. Představte si, že by se kameny posouvali po písku. A pokud by byl písek pod kameny namáčen poléváním vody, lépe by to po něm klouzalo. Jsem přesvědčen, že takto se skutečně mohly mnohé kamenné monumenty takto posouvat. Vždyť v hrobce nomarchy Džehutihotepa z období 12. dynastie, se dochovalo vyobrazení, jak dělníci takto přesouvají obří kamennou sochu, jež by mohla vážit přes 50 tun. Jeden z dělníků tu stojí na saních a vodou polévá písek před sochou. Je to tedy technologie, která funguje.

Byly ovšem takto stavěny i velké egyptské pyramidy? Výjev přeci zobrazuje transport sochy a nikoliv kamenů na stavbu pyramid. O jejich stavbě se nezachoval jediný výjev. Není od věci ani to, že období 12 dynastie (kolem 1900 let před naším letopočtem) bylo až tři čtvrtě tisíciletí po stavbě velkých pyramid (cca 2600 let před naším letopočtem). Na stavbu Cheopsovy pyramidy bylo použito 2,3 milionů kamenných bloků, z nichž většina váží 2,5 tuny. Ale jsou zde i těžší kameny, které váží i několik desítek tun. Pokud byl jejím stavitelem faraón Cheops, který vládl 23 let, lze jednoduchým výpočtem spočítat, že pokud by se stavba konala po celou dobu jeho vlády (tj. 23 let), tak by jen každý den muselo být opracováno, přemístěno a umístěno celkem 300 kvádrů. Což je mimochodem umístění jednoho kamene za necelých pět minut. Každý den by tak muselo být navršeno na 800 tun kamene. A to od toho ještě není odečtena noc! Pokud by dělníci nepracovali v noci, kdy na stavbu nebylo vidět, musel by být jeden každý jednotlivý kámen umístěn dokonce jen každých 2,5 minuty.

A teď pozor! Pokud by na transport kamenných bloků měla sloužit rampa navršená z písku, musel by být její objem větší, než objem celé pyramidy! Znamenalo by to jedno. K tisícům dělníkům stavějící samotnou pyramidu by se tedy musely přičíst ještě další tisíce dělníků, kteří by hrnuli a navyšovali písek o objemu převyšující právě stavěnou pyramidu. A aby tomu nebylo málo, tak teď navíc musíme přičíst ještě další dělníky, ty, kteří by v nádobách by nosili vodu z Nilu vzdáleného až 8 kilometrů od Gízy.

A tak se ptám: je možné, aby se v souvislosti s výše uvedenými výpočty i maximální koordinací všech práci tohle všechno stihlo za pouhých 23 let? 

 (A mimochodem, podobných pyramid, jako je Cheposova, je v Egyptě ještě několik. Podobné stavěl už Cheopsův předchůdce Snofru a i jeho následovatelé ze 4. dynastie: Radžedef, Rachev a Menkaure)

Použité zdroje:

http://www.novinky.cz/veda-skoly/335415-vedci-odkryli-tajemstvi-stavitelu-pyramid.html

Použité zdroje: Daniken E.: Oči Sfingy, Naše vojsko, Praha, 1995

Související články:

Končí už záhada egyptské sošky z britského muzea?

Tajuplné chrámy v Abú Simbelu

Záhady nejstarších egyptských pyramid

Záhady egyptských obelisků

Záhady Menkaureovy pyramidy

Největší úspěchy české egyptologie

Záhady faraóna Rachefa

Záhady pyramid v Dahshuru

Egyptské symboly z hlediska archeoastronautiky

Záhady egyptských pyramid v Gize

Záhady faroského majáku

Svět plný pyramid

Rubrika: archeoastronautika