Jak nalézt mimozemské civilizace?

Jak dosvědčují nejnovější výzkumy, tak pravděpodobnost existence mimozemského života je obrovská.  A tak bych se chtěl dnes zamyslet nad tím, jak by šlo takovou případnou jinou civilizaci ve vesmíru najít.

ilustrační foto

Nejnovější výzkumy naznačují i to, že v naší galaxii – Mléčné dráze se nalézá více než 100 miliard planet. To je jednička s jedenácti nulami. Umíte si vůbec představit takovéto množství? Nevím jak vy, ale já velice obtížně. Je to čtrnáctkrát víc, než celkové množství lidí na naší planetě. Je to množství naprosto fascinující. A když si k tomu všemu představíme ještě to, že celkový počet takovýchto a podobných galaxií ve vesmíru se odhaduje na 120 miliard, dostaneme číslo dokonce z dvaadvaceti nulami. Pořád se to ještě nejrůznějším osamocenionistům zdá málo? Vždyť vědci zatím objevili hlavně ty obří planety. To ano. Vždyť jsou velké a hmotné, a tak se také lépe hledají. Ale v poslední době se stále častěji v katalozích exoplanet objevují i planety svojí velikostí srovnatelné ze Zemí a dokonce už i menší. Například tři planety hvězdy KOI-961, jejichž velikost je odhadována na 0,78, 0,73 a 0,57 poloměrů Země. Ta posledně jmenovaná se tak svými rozměry už blíží dokonce Marsu. A tak Stephen Kane z NASA říká: „Nejen že jsou planety velmi častým tělesem v Galaxii, ale co se velikosti týče, převládají planety menší, takové, jako je Země,“ Z toho vyplývá jediné, že ve vesmíru převládají planety svojí velikostí srovnatelné se Zemí víc než ty planety obří typu Jupitera. Je to logické i z toho důvodu, že na ty obří planety příroda potřebuje i daleko víc materiálu. Pokud ve vesmíru skutečně existuje množství mimozemských civilizací, jak se všeobecně předpokládá, máme možnost je s naší dostupnou technologií možnost nějak najít?

R a d i o v é   s i g n á l y

Nejznámější vědecky uznávanou metodou hledání mimozemských civilizací je zkoumání rádiových signálů. Tento výzkum se provádí již od 60. let. Jeho průkopníkem je profesor a významný astronom Frank Drake, jenž už v dubnu roku 1960 zahájil projekt OZMA, ve kterém takto zkoumal dvě blízké hvězdy Tau Ceti a Epsilon Eridani. Později přišly i další obdobné projekty, jako SETI a jeho následovníci. Tyto projekty skutečně několik podezřelých signálů zaznamenaly, ale jejich kvalita pořád ještě neodpovídala zadaným kritériím toho správného mimozemského původu.  Buď to byl signál, který se už později neopakoval nebo se ho nepodařilo zachytit jiné kontrolní stanici ve světě a nebo se zjistilo, že jde o nějaký signál pozemského původu. Ale i tak jsem se těmi nejzajímavějšími věnoval ve svém článku Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?. Ale co když jejich vysílání není tak silné, aby dosáhlo naší planetu? Či co kdyby ony mimozemské civilizace vůbec radiovou technologii nepoužívaly? Vždyť signály se šíří rychlostí světla, a to je na vesmírné vzdálenosti pořád dost pomalá rychlost. A tak se ptáme, zda se můžou  objevit ještě nějaké další alternativní metody?  

V e ř e j n é   o s v ě t l e n í

Ano můžou. A vědci několik takových dalších metod už také navrhli. Jedna taková metoda počítá například s možností hledat mimozemské civilizace pomocí veřejného osvětlení. Abraham Loeb a Edwin L. Turner, kteří s touto metodou přišli, předpokládají, že v blízké budoucnosti bychom už měli mít tak výkonné dalekohledy, které by dokázali rozlišit rozsvícená města na vzdálených planetách. Už dnes bychom podle nich dokázali najít taková světla na tělesech Kuiperova pásu (za Plutem a dále), kdyby tam nějaká města byla. Je jen otázkou času, kdy to tak budeme moci najít na tělesech i mnohokrát vzdálenějších. (zdroj:exoplanety.cz Rozsviť, ať tě vidím! Budeme hledat mimozemské civilizace skrze veřejné osvětlení?)

Z m ě n y   v   o k o l í   h v ě z d

Dovolte, abych zde prezentoval i jednu svojí myšlenku, jak by se dle mého názoru možná též dala nalézt existence mimozemské civilizace u některé z hvězd. Vyspělá civilizace by se dle mého názoru zcela jistě poznala i podle toho, že dokáže ovlivňovat okolí své mateřské hvězdy. Jak? Například tak, že dokáže využívat svojí hvězdu jako zdroj energie. I o našem Slunci je známo, že každou sekundu vyzáří do svého okolí tolik energie, že by stačila pokrýt současnou spotřebu lidstva na cca 1000 let. Co když mnohé vyspělé civilizace dokážou tuto energii odčerpávat v daleko několikanásobně větším množství, než jak to zatím dokážeme my pomocí současných solárních panelů? Taková supercivilizace by klidně mohla mít svojí centrální hvězdu obklopenou kolem dokola něčím jako soustavou obřích solárních kolektorů a díky ní by ze svého slunce získávala neuvěřitelné množství energie, které by pak využívala nejen na běžnou potřebu svých obyvatel, ale i na provoz takových technologií, které my zatím neznáme ani z říše snů. V případě, že nějaká taková supercivilizace, jenž dokáže takovýmto způsobem masivně odčerpávat energii ze své hvězdy, skutečně existuje, muselo by se to zákonitě projevit i v množství světla, které se odtamtud dostane k nám. Proto bych se zaměřil i na to, se hvězda ve své jasnosti nechová nějak neobvykle.

Je například známý případ hvězdy Thuban ze souhvězdí Draka. Hvězda Thuban býval díky precesi zemské osy cca před 4 tisíciletími „polárkou“. V té době právě vykvetla starověká civilizace v Egyptě a staří Egypťané si ho byly velice vědomi, neboť na něj namířili i šachty pyramid a průzorem Cheopsovy pyramidy byl prý pozorovatelný i ve dne. Dodnes je v astronomických katalozích udáván jako „Alfa Draconis“, to znamená jako nejjasnější hvězda v souhvězdí Draka. Jenomže za posledních cca tisíc let jeho jasnost poklesla až na dnešní čtvrté místo v jasnosti hvězd tohoto souhvězdí. Já se domnívám, že vzhledem k miliardletému stáří hvězd je období tisíc let velice krátká doba na takovou změnu jasnosti, a tak se ptám, zda by se za tímto poklesem nemohla skrývat něco, o čem jsem se nyní zmínil. Samozřejmě je to jen má hypotéza a je možné, že astronomové mají nějaké přijatelnější řešení záhady Thubanu (jenomže já jsem při svém googlování na internetu žádné řešení této záhady nenašel). Ale takovým to směrem bych se zkrátka díval já při hledání stop nějakých vesmírných supercivilizací.     

Z á v ě r

Jak je vidět dobrodružství není jen hledání mimozemských civilizací, ale i hledání metod jejich nalezení. Jen tak namátkou mne ještě napadá to, že kdyby třeba někdo například našel metodu obdobnou tzv. Kirlianovy fotografie (metoda zachycení záření elektrického záření živých organizmů), jenž by však fungovala i na dálku, i tu kosmickou. Představme si, že by se někomu skutečně podařilo vymyslet technologii, jak zachytit záření živého organizmu, neboli tzv. auru. Měli bychom vyhráno. Pak bychom ji jen spojili s kosmickými teleskopy a fotografovali tak jednotlivé hvězdné systémy. A pak bychom si jen odkřížkovávali jednu hvězdu za druhou (je tam život, není tam život).  Je ale docela možné, že už někdo někde na světě vymyslel nějakou další metodu, jak by se daly ony civilizace nalézt. V každém případě vše je přínos. A až nějakou takovou metodu budeme mít, a zjistíme, že s ní umíme úspěšně oddělovat zrno od plev, bude to v každém případě zásadní historický přelom, jenž odstartuje lidstvo k nové věkové epoše, k epoše „astrověku“.

Zdroje: Vědci přicházejí s novými výpočty. Pravděpodobnost existence mimozemského života je obrovská, http://www.vesmirajehookoli.estranky.cz/clanky/pocet-galaxii--hvezd-a-planet-v-pozorovatelnem-vesmiru.html, Kepler našel exoplanety menší než Země u sestry Barnardovy šipky, Rozsviť, ať tě vidím! Budeme hledat mimozemské civilizace skrze veřejné osvětlení?, http://www.hvezdnouoblohou.wz.cz/drak.php,  Kleczek J.: Naše souhvězdí, Albatros, Praha, 1986

Související články

Křesťanství a mimozemské civilizace, jde to k sobě?

Svět potřebuje zažít pořádný šok!

Objevy planet v zóně života se množí

Nové naděje na mimozemský život

Tak jsme zas prý ve vesmíru sami. Fakt?

Kalifornské jezero Mono Lake a mimozemský život

Kde všude hledat život ve sluneční soustavě?

Víra ve vzácnost života ve vesmíru je také jen víra

Planeta s podmínkami pro život objevena!

Nové objevy nám přibližují existenci života ve vesmíru

Blíží se už konec jedinečnosti pozemského života?

Ať žije život mimo Zemi!

Rubrika.Vesmír a život v něm