Jak bylo na letním oldskautském táboře?

Je léto. A to je doba letních táborů. Na ty jezdí přece hlavně děti a dospělí jako jejich vedoucí. Ale, co když se i dospělý vydá na takový tábor jako účastník? Mně se to letos podařilo, zúčastnil jsem se oldskautského tábora.

Nejprve ale musím krátce napsat o tom, co mne přivedlo se přidat mezi oldskauty, tedy, abych to uvedl správně, mezi členy skautského kmene dospělých. Těch důvodů je více. Například se mi líbí ideály skautingu, a tak se rád seznámím s lidmi podobných zájmů. Jako dítě jsem asi rok do skauta asi rok chodil, a jak se mezi skauty říká "jednou skaut, navždy skaut".  Ale to nejdůležitější je asi to, že jako dlouholetý vedoucí dětského turistického oddílu hledám nové náměty a zkušenosti i pro tuto činnost. A kde se nejlépe seznámit s novými zkušenostmi, než na táboře oldskautů?

Proto jsem se v neděli před dvěma týdny vydal z přípravy našeho tábora vlakem do Českého ráje, k Pařezské Lhotě, kde je v jednom z lomů na pískovec zbudován nádherný tábor z podsadových stanů. A ten poslední týden v červnu, než sem přijedou děti, se tam sešli právě členové skautského kmene dospělých. A tak s plnou polní jsem vystoupil z vlaku v Hrdoňovicích a pěšky jsem se vydal do tábora. Když jsem se seznámil s ostatními, vybral jsem si jeden ze stanů, ve kterém jsem si roztáhl spacák s karimatkou a ve kterém jsem se zabydlel.

A myslím si, že se moje očekávání naplnila. Nejen, že jsem tady zažil ranní rozcvičky, klasické nástupy se vztyčováním vlajky, ale seznámil jsem se s mnoho zajímavými věcmi. Například několik zajímavých přednášek a tábornických lekcí.

Například broušení nožů za pomocí klasického navlhčeného brousku. Správné ostří nože by mělo mít cca 25 stupňů. Když jsem si k nabroušení přinesl svůj lovecký nůž, dalo to na rozdíl od těch kapesních, které měli ostatní, docela zabrat. 

Také jsem se naučil vyrábět dřevěný turbánek na šátek. To se vezme čerstvá větev z bezinek a uřízne se z ní několikacentimetrový špalíček.

Jeho dužina se pak provrtá vývrtkou, čím se získá prostor na nůž, kterým se vnitřek odřeže.

Na závěr se může i odstranit kůra a povrchově upravit dle vlastní fantazie.

Také jsme podnikali, jestli to tak můžu nazvat, průzkumnické výpravy. Například jsme se vydali k sopce. Tedy, abych byl přesnější ke kruhové cca 20metrové díře po lomu na čedič zvané "Obrova miska". Turistické trasy k ní nevedou, ale i tak je to zajímavá lokalita. Nalézá se na vrcholu Větrák v lesích mezi Žehrovem a Kostí.

A také jsme se vydali do Prachovských skal. A to nejen se projít mezi nádhernými skálami, ale také vyhledat místo filmové vraždy ze snímku "Smrt na jehle". To se nalézá u vyhlídky Míru: (viz http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=535157 )

A protože jsem samozřejmě nechtěl být jen pouhým konzumentem, snažil jsem se i já něčím táboru přispět. Například pomocí při topení v brutaru nebo s přípravou dříví.

Úspěch měl i můj nápad se sušením zmoklého dřeva kolem ohně. Ten nejen, že posloužil k jeho sušení, ale celé ohniště navíc zkrášlil.

Některé také zaujal i můj nápad využít víčko od ešusu jako zrcátko při holení. A na závěr jsem navíc pro všechny udělal přednášku a bludištích, labyrintech, jejich tvorbě a kresbě a také hrách, které se v nich můžou s dětmi hrát. (Na mém blogu jsem se jim věnoval v článcích http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=171551 a http://liborcermak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=471094)

A tak si myslím, že tábor nebyl užitečný jen pro mne, ale snad jsem tak byl i já užitečný pro ostatní. A budu rád, když se sem zase někdy budu moci podívat. Jen věřím, že příště nás tu bude víc a že tu bude i víc lidí mé věkové skupiny.