Jak by asi mohl vypadat život ve vesmíru?

To by zajímalo každého z nás. A zvlášť v době, kdy ve vesmíru zatím známe jen jednu planetu se životem. Ale i tak existují teorie, jak by takový život na jiných planetách mohl vypadat. A přidám svou radu k hledání života na Marsu.

Jsem přesvědčen, že většina zájemců o mimozemské civilizace zná jméno profesora Franka Drakea. Již jsem se o něm zmínil v článku "Významní vědci se vyslovují pro život ve vesmíru" jako o autorovi slavné Drakeovy rovnice, která určuje počet komunikaceschopných mimozemských civilizací. Ten je také duchovním otcem programů OZMA a SETI, tedy hledání radiových signalů jiných vesmírných civilizací. A dokonce už možná i cosi našel, (viz "Byl už zachycen signál mimozemské civilizace?“)! Tento vědec v roce 1994 poskytl rozhovor pro časopis Magazín 2000. A jedna z otázek byla i ta, jak bychom si představovali mimozemský život. Pan profesor odpověděl, že my lidé máme dobrou konstrukci těla na to, abychom mohli vybudovat civilizaci. Chodíme vzpřímeně, což nám umožňuje používat ruce pro práci s nástroji. To, že hlavu máme nad tělem, je také dobré, neboť daleko dohlédneme. A užitečné je i to, že naše oči jsou blízko mozku. Podle pana profesora, tak nebudou mimozemské bytosti našemi duplikáty, ale mohly by být proto nějakým působem podobné. Je ale podle něj například možné, že narozdíl od nás by mohly mít třeba více rukou. Tolik pan profesor. A nyní se zkusme podívat na další hypotézy, které vycházejí z nedávných objevů obyvatelných exoplanet.

V současné době vědci ve vesmíru znají asi 45 exoplanet s pevným povrchem, které se nalézají v zóně života. Ve svém posledním článku na toto téma "Vzhůru do vesmíru za obyvatelnými planetami!", jsem všechny takovéty dosud objevené světy vypisoval. Pokud by šlo o planetu s pevným povrchem u hvězdy podobné našemu Slunci, je docela pravděpodobné, že tamější život by mohl být nějek podobný životu pozemskému.

Ovšem jinak by to mohlo být u planety, která obíhá v zóně života hvězdu typu červený trpaslík. Červených trpaslíků je ve vesmíru nejvíce. A nejvíce je také zatím objevených planet zemského typu právě u červených trpaslíků. V první řadě, rok na takovéto planetě trvá jen v řádu dní. Je to kvůli blízkosti planety své centrální hvězdě. Je také možné, že taková planeta bude mít i vázanou rotaci ke své hvězdě. A tak na jedné straně planety bude věčný den a druhé zas věčná noc. Celkové množství energie bude sice podobné jako na Zemi. Ale bude v podobě tepleného infračerveného záření. Světla však bude narozdíl od Země o dost méně. Rostliny by tam pravděpodobně byly šedé až tmavé. A to nejen proto, že to tak bude vypadat v červeném světle zdejší hvězdy. Ale také proto, že tmavá nebo dokonce černá barva pohlcuje více záření, než například naše zelená, která jak známo zelené světlo od sebe odráží.

Ale když se tak nad tím zamýšlím, tak i v naší sluneční soustavě máme jednu planetu, na které už léta hledáme život. A tato planeta získává kvůli své vzdálenosti od slunce také měně zaření než Země. Je to Mars. A tak mne napadá. Pokud by tam nějaký život existoval, zda také náhodou nebude tmavý nebo dokonce černý, aby do sebe pohltil co nejvíce záření a naopak co nejméně ho od sebe odrazil. A tak si myslím, že vědci, kteří hledají život na rudé planetě, by se měli v první řadě zaměřit na všechny tmavé věci, jež se tam nalézají. Co, kdyby to bylo právě ono?

Použitý zdroj: Největší dobrodružství lidstvaSETI - pátrání po mimozemských civilizacích,Magazín 2000, číslo 7, ročník 1994, vydavatelství ETNA

http://www.distantworlds.wz.cz/DisWorlds1-2/ET/RedDwarfLife.htm 

Související články v rubrice Vesmír a život v něm