Gotická katedrála sv. Barbory v Kutné Hoře

Pokud u nás chceme obdivovat nějaké středověké stavby, tak na prvním místě to jsou bezesporu gotické katedrály. Je to úžasné architektonické dílo nezřídka plné nejen duchovna, ale i tajemství a mystiky.

Když se řekne „katedrála“, je to výraz pro něčím mimořádný chrám. A to ve dvou významech. Jednak se jedná o hlavní chrám diecéze, což je zároveň sídelní kostel biskupa. Takových to katedrál v katolické církvi je u nás osm (Sv. Víta v Praze, Sv. Mikuláše v Českých Budějovicích, Sv. Ducha v Hradci Králové, Sv. Štěpána v Litoměřicích, Sv. Bartoloměje v Plzni, Sv. Václava v Olomouci, Sv. Petra a Pavla v Brně a Božského spasitele v Ostravě. Někdy se k nim přidává ještě Nanebevzetí Panny Marie v Opavě, což je druhý sídelní chrám ostravsko-opavské diecéze. Tento chrám je tak označován jako tzv. „konkatedrála“.

Druhý význam slova „katedrála“, kterým bych se chtěl nyní zabývat, je architektonický. Jedná se o velký gotický chrám s minimálně třemi loděmi, opěrným systémem, věncem kaplí, ochozem a příčnou lodí. Zajímavým znakem gotických katedrál je i hlavní oltář, který se dá ochozem obejít zezadu. Česká wikipedie uvádí v Čechách takovéto typy staveb pouze dvě. Jednak katedrálu Sv. Víta v Praze a sv. Barbory v Kutné Hoře. Dále pak ještě dva kostely, které mají některé prvky gotické katedrály. Těmi jsou Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci u Kutné Hory a kostel sv. Bartoloměje v Kolíně. A nebýt husitských válek, mohla být česká gotická architektura ještě o další dvě katedrály bohatší. Jedna ze zaniklých katedrál bývala na Zbraslavi (dnes součást Prahy), jako původní kostel zbraslavského kláštera. A druhá katedrála, tehdy dokonce třetí největší chrám v Čechách, se nalézala jako hlavní klášterní chrám v dnes polozapomenuté obci Klášterní Skalice na Kolínsku (viz Pěší túra po magických místech Kolínska). Bohužel, jak jsem se zmínil, husitské války nás bohužel připravili o dva tyto skvosty gotické architektury, o kterých se nebojím prohlásit, že kdyby se náhodou zachovaly, aspirovaly by dnes jistě i na seznam památek UNESCO.

Já jsem však nedávno navštívil Kutnou Horu, a tak jsem si samozřejmě nemohl nechat ujít zdejší katedrálu Sv. Barbory. Ta je pětilodní. Jak známo, Kutná Hora je především hornické město, a tak byl chrám zasvěcen patronce horníků Sv. Barboře.

Záměr stavby chrámu Sv. Barbory byl poněkud zvláštní. Není sídelním chrámem žádného biskupa, a tak se jedná o katedrálu pouze v tom architektonickém slova smyslu. Jejím hlavním účelem dokonce nebyly ani tak bohoslužebné potřeby místní farnosti, ale především reprezentativní účely kutnohorských. Jak známo Kutná Hora, díky svému bohatství během celého středověku vedla s Prahou spor o to, které město je důležitější. Není od věci si přiznat, že si dokonce dělala zálusk na to, aby se potencionálně stala i českou metropolí. Proto samozřejmě chtěla nějak konkurovat i pražskému svatovítskému chrámu ve velkoleposti své architektury.

A tak stavba Chrámu sv. Barbory byla započata v roce 1388 (vláda Václava IV.). Jeho prvním stavitelem se stal Jan Parléř, což byl syn stavitele svatovítské katedrály Petra Parléře. Ten vybudoval nejstarší části chrámu s věncem obvodových kaplí po vzoru francouzských katedrál.

S příchodem husitských válek byla stavba přerušena a pokračovalo se s ní až v roce 1482, kdy se jí nejprve ujali místní stavitelé a od roku 1489 do roku 1506 (kdy zemřel) pak stavitel Matěj Rejsek. Ten dostavěl chór, triforium, bazilikální okna, síťovou klenbu nad kněžištěm (výška 33 metrů) a část vnějšího opěrného systému.

Od roku 1512 se stavby ujal Benedikt Rejt. Ten vybudoval hlavní loď a obě stejně vysoké boční lodě. V roce 1558 bylo stavění chrámu zastaveno. Bohužel nebyly nikdy dostavěny poslední části soulodí, jinak by byla katedrála o další 4-6 klenebních polí delší. Dokonce jsem na internetu nalezl zprávu, že původně měla mít stavba až dvojnásobné rozměry, než ta současná.

Do dnešní podoby včetně jednoho klenebního pole, průčelí a třech hlavních věží pak byl chrám zrekonstruován na konci 19. století, podle plánů architekta Josefa Mockera.

Ovšem co mne uchvacuje v každé katedrále, to jsou především architektonické prvky. Nejen, že jsou i důležitým prvkem konstrukčním, ale především v lidech vzbuzují tu pravou duchovně-mystickou náladu, která v takovýchto místech člověka obvykle uchvátí.

Především gotická klenba. Klenby jsou jedinečným konstrukčním prvkem, které zpravidla drží po staletí. Ten, kdo ji před dávnými staletími vymyslel, by dnes jistě musel za to získat minimálně Nobelovu cenu. Oblouková konstrukce, jež se skládá z hlavního klenáku nahoře (lichoběžníkově tvarovaný prvek s delší stranou nahoře) a obdobných prvků tvarující typický obloukový strop až dospodu. Geometrie a potažmo i síla, která se pak klenbou přenáší, způsobí, že konstrukce je naopak pevnější a jen tak se nezřítí.

Má to však jedno úskalí, a to takové, že zdivo a vše kolem, kam se síla z kleneb přenáší, musí být dostatečně silné, aby pod tlakem klenby nepraskly. A k tomu právě slouží opěrný systém pilířů s rameny. To proto, aby toho materiálu po stranách chrámu bylo co nejvíc, aby se tam ta síla z kleneb dobře přenesla. A pak klenba vydrží po dlouhá staletí.

Dokonce i fiály, což jsou ony tenké okrasné věžičky na vrcholech vnějších pilířů, pomáhají tomuto účelu a zvyšují objem opěrného systému. Takže nejen zajímavý architektonický prvek, ale i konstrukční.

A neodmyslitelným prvkem gotických katedrál, které dle mého názoru dokážou vyčarovat tu duchovně-mystickou náladu nejvíc, jsou nádherná barevná okna. Ta zde většinou nejsou klasická vitrážová, ale přímo malovaná na sklo. Zobrazují výjevy z české historie a též připomínají místní mecenáše, kteří přispěli na stavbu katedrály. Pocházejí z dílny F. Urbana.

Zkrátka a dobře chrám Svaté Barbory je jedinečná gotická památka, který stejně jako jiné gotické katedrály stojí jistě za návštěvu.

Zdroj: wikipedie,  http://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-chram-sv-barbory

Foto: LČ (autor)    

Související články v rubrice stavitelství a architektura