Co také může být za euroskepticismem?

Včera jsem si zase trochu oddechl. Irové schválili v referendu Lisabonskou smlouvu. Hlasovalo pro ní více než dvě třetiny všech irských voličů. Nezbývá než doufat, že vše dobře dopadne i v konečném výsledku a Evropa se zas o trochu víc sjednotí. 

Proti Lisabonské smlouvě bylo jen necelých 33 procent voličů. A to na rozdíl od předešlého referenda, kdy bylo proti ratifikaci 53,4 voličů. Mimochodem je to také téměř o téměř 14 procent méně, než kolik bylo v tomto čerstvém referendu pro „ano“. Takže pane prezidente, při Vašem oblíbeném přirovnání k fotbalu, kdo by v tomto případě měl postupovat dál? Ten kdo vyhrál poměrem 53,4: 46,6 nebo ten kdo vyhrál 67,1: 32,9?

To byla jen ironická odbočka. Za hlavní postavu irských euroskeptiků je považován jistý podnikatel Declan Ganley. Zkusil jsem jednu věc, a to tu, že jsem se o něm pokusil něco vyhledat na wikipedii. Zkuste si to také: Declan Ganley. Dozvíte se tam zajímavou věc. Cituji: „začínal v Londýně jako poslíček u pojišťovací firmy, ale počátkem 90. let 20. století se náhle stal významným podnikatelem v lesnictví v bývalém Sovětském svazu. Působil údajně také jako poradce administrativě Vologodské oblasti. Vydělal také značnou sumu na obchodech s hliníkem v Ruské federaci. Zkrachoval jeho záměr na využití sovětských raketových nosičů pro komerční vynášení telekomunikačních satelitů do vesmíru.“ (to je téměř polovina článku o něm.  - Pozn. autora)

Takže, jak z tohoto vyplívá, Ganley by vlastně mohl být i napojený na ruské podnikatelské kruhy.  A kdo by byl tím třetím smějícím se opodál v případě, že by mělo sjednocování Evropy krachnout? Samozřejmě, že právě Rusko. A není také žádným tajemstvím, že právě tento stát začíná v poslední době vystrkovat růžky ohledně obnovení svého velmocenského postavení.

A co my, jako Česká republika, jež byla ve dvacátém století více než čtyřicet let součástí sovětských satelitů? Nyní jsme díky EU plně napojeni na západní svět. Ale zkusme si představit, jak by se asi na nás začal západ dívat, kdyby ta jeho několik desetiletí trvající snaha o sjednocování Evropy měla krachnout právě na nás? Byla by vůbec ještě nějaká jiná alternativa, než EU? A nebyla by to nakonec přihrávka ruským zájmům? Nesměřovali bychom pak k opětovnému obnovení statusu naší země jako proruského satelitu? Nevím, jak čtenáři, ale já se této varianty přímo hrozím. Jsem totiž rád, že se v posledních dvaceti letech povedlo obnovit naše napojení na západ, kam i po staletí historicky patříme.    

Proto bych chtěl poděkovat všem, kteří podporují ratifikaci Lisabonské smlouvy, ať už se jmenují Paroubek nebo Topolánek. Je vidět, že jim jde o to, aby naše země byla na západ plně napojena i v příštích letech a desetiletích. 

Související články:

Česká republika ví, kam patří!

Pane prezidente, nyní byste měl podepsat Lisabon!

Hrozí , že se opět dostaneme pod křídla Moskvy?

Co je tedy také východní Evropa?