Co se mi o letošních vánocích vyplnilo a co se mi zas nelíbilo?

Vánoce jsou nejkouzelnější čas v roce, jenž má být naplněn, láskou, přátelstvím a také tajuplným poslestvím narození Ježíše Krista. Bohužel ne vždycky to ale bývá pravidlem. Jsou věci, které se splnily. Ale i řada věcí co nikoliv.

Co se mi splnilo:

1) Již pátý rok za sebou na svůj blog připravuji tzv. "Adventní" kalendář, kdy se každý den snažím přinést nějaký vánočně nebo adventně laděný článek. Když jsem to udělal poprvé v roce 2012, nevěřil jsem, že se mi takové předvánoční blogerské předsevzetí podaří dotáhnout do konce. A přeci se to podařilo (viz adventní kalendář 2012 ). O rok později jsem svoje předsevzetí zopakoval se sevými předvánočními vánočními i praktickými dárečky v v adventním kalendář 2013 . Jakousi směs obou předchozích roků jsem udělal i v adventním kalendář 2014 . V roce 2015 jsem pro změnu svůj adventní kalendář proměnil v dobrodružný vánoční seriál pro děti o adventu, vánočních a tříkrálových zvycích s názvem „Vánoční doba 2015“. A konečně letos to byl "Adventní kalendář 2016 " zaměřený převážně na polozapomenuté adventní a vánoční obyčeje + postavy do betléma a vánoční koledy s kytarovou nápovědou. Osobně se domnívám, že v době, kdy je nám někým vnucován respekt ke kulturám, jenž jsou s tou naší neslučitelné, je připomání našich původních tradic více než důležité. Myslím si, že za tu dobu se mi podařilo o vánocích nashromáždit tolik informací, že by to možná dalo i na nějakou tu publikaci o vánocích.

2) Jsem rád, že se mi i letos podařilo i přes nepříznivou předpověď počasí uspořádat pro děti z našeho oddílu hezkou vánoční výpravu. Kde jsme si nejen v lese ozdobili stromečky a dali jsme si dárečky. Ale také se nám při ní podařilo připomenout další polozapomenutý vánoční zvyk, a to návštěvu Lucek.

3) Jsem rád, že jsme se o Štědrém dni podařilo sejít celé rodině dohromady a společně ho tak strávili spolu.

4) Jsem rád, že se mi všechny podařilo nějak obdarovat.

5) A samozřejmě jsem rád, že jsem dostal i věci, které jsem si přál.

Ale o letošních vánocích nastala bohužel i celá řada věcí, která se mi moc nelíbila.

1) Opět začnu blogersky. Nelíbilo se mi například, že i na Štědrý den se na tomto blogu na idnes vyskytli i takoví blogeři, kteří se i přes jeho sváteční atmosféru v ten den zabývali politikou. To fakt, páni blogeři nemohlo počkat, až po vánocích?

2) Opět se mi vyplnila letitá tradice, že před vánoci hodně často dostanu nějakou virozu.

3) Že jsme opět v Praze neměli zasněžené bílé vánoce.

4) Že se opět v Evropě objevila tzv. náboženská urážlivost nad našimi nejkrásnějšími svátky v roce. Opět celá řada tzv. sluníčkařů v obavě před onou urážlivostí odmítávala tradiční vánoční symboly či je dokonce z "vánočních" přejmenovávala na "zimní". A vše celé tomu nasadil korunu nějaký magor z Islámského státu, který v Berlíně najel kamionem do vánočního trhu, čímž zabil až dvanáct lidí. Osobně bych si přál, aby ti, kteří už té jejich náboženské ideologii tak propadli, tak aby se alespoň nejen s našemi nejkrásnějšími svátky v roce, ale s celou naší křesťansko kulturou naučili žít a dívali se na ni jako nikoliv něco urážejícího, ale jako na jinou cestu k Bohu, která není o nic horší a o nic podřadnější než ta jejich.

5) Že opět naše vánoce poznamenaly tragedie, jako například včera to letadlo s hudební skupinou Alexandrovci. Co pak v tom Rusku nemají nějaké kvalitnější dopravní letadla než zastaralé TU 154?

Závěrem bych ale chtěl říci ještě něco. Doufám, že víte, že i když dnes máme 2. svátek vánoční, svátek sv. Štěpána, vánoce ještě nekončí. Jakožto milovníka lidových tradic a obyčejů by mne hodně potěšilo, kdybych se dozvěděl, že i dnes někde v naší zemi vyráží kluci a holky s jesličkami na tradiční štěpánskou koledu. Zítra je 3. svátek vánoční, tzv. "Den přípitků". Pozítří je 4. svátek vánoční, tzv. Mláďátka, kdy se v dřívějších dobách také děti obdarovávaly malým dárečkem. Pak to jsou silvestrovské a posléze novoroční oslavy, kdy se opět chodilo koledovat s tzv. fanfrnochem. A celou vánoční dobu uzavírají Tři králové, obyčej opět spojený s koledováním, který se k nám postupně opět vrací. Tak si prosím užijte celý zbytek vánoční doby, jak nejlépe to jde. A snad se v něm každému podaří splnit alespoň něco z toho, co se mu do teď ještě splnit nepodařilo.

Související články:

1. prosince: Kdy, že začíná ta předvánoční doba?

2. prosince: Jak vyrobit malý adventní věneček

3. prosince: Dnes by chodily nejen Barborky, ale také Perchty

4. prosince: Jak by se daly kulturně obohatit český advent a vánoce?

5. prosince: Co nám vlastně zbylo z oné mikulášské tradice?

6. prosince: Víte, co to byly přástky?

7. prosince: Kdo to byla „Mikuláška“ neboli „Matička“?

8. prosince: Vánoční věštící obyčeje

9. prosince: Obrázky z předvánoční Prahy

10. prosince: Znáte roráty?

11. prosince: Zamyšlení nad Číhošťským zázrakem

12. prosince: Kde ještě chodí Lucie?

13. prosince: Žber - strašidelná adventní postava

14. prosince: Tajemné vánoční pověry

15. prosince: Magický vánoční oheň

16. prosince: Na Vánoce nejsou jesličky jen v betlémech, ale i na obloze!

17. prosince: Jak si kdo představuje Ježíška?

18. prosince: Co to byla obchůzka Adamáků?

19. prosince: Co to byla Klempera?

20. prosince: Staročeské vrkoče (fotoblog)

21. prosince: Dnes by chodili Tomášové

22. prosince: Jak v Krkonoších chodila Štědrá Bába

23. prostince: Když po Praze chodili Kališi

24. prosince: Pohádka „O bílé paní Bradlecké“ a další mé dárky čtenářům