Co by také mohla být betlémská hvězda?

Hvězda betlémská. Neodmyslitelná součást lidových betlémů. Tento zvláštní astronomický úkaz jich zdobí snad většinu, ne-li všechny. Patří tam stejně jako Ježíšek, panna Maria nebo sv. Josef. Ale co vlastně za tímto zvláštním jevem stálo?

pernikový betlem v karlstejnskem muzeu Betlemu. Libor Cermak

Tato hvězda je spojována především s příchodem tzv. mudrců z východu, kteří malého Ježíška vyhledali a obdarovali ho třemi královskými dary: zlatem, kadidlem a myrhou. Dočíst se o tom můžeme například v Matoušově evangeliu, kde je mimo jiné uveden i popis oné záhadné hvězdy:

„Oni krále vyslechli a dali se na cestu. A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě. Když spatřili hvězdu, zaradovali se velikou radostí. Vešli do domu a uviděli dítě s Marií, jeho matkou; padli na zem, klaněli se mu a obětovali mu přinesené dary - zlato, kadidlo a myrhu.“

Touto záhadou se již v roce 1971 zabývá ve své knize „Nebeské detektivky, senzace a záhady“ známý český spisovatel a záhadolog dr. Ludvík Souček. Hned první kapitola této knihy se nazývá „Hledání betlémské hvězdy“ a Souček se v ní pokouší hledat odpověď na tuto historickou záhadu. Bere v úvahu všechna možná řešení. Například, že hvězda mohla být kometou, novou nebo jiným podobným výrazným astronomickým úkazem. A tak ho napadla zajímavá myšlenka. Podívat se do astronomických spisů starých civilizací, například čínských, neboť jejich astronomové si žádného takového mimořádného kosmického jevu nemohli nepovšimnout a o všem tak dělali podrobné zápisy. Bohužel však v době Kristova narození se žádný astronomický spis o takovém jevu nezmiňuje. Snad jen o kometě z roku 11 před Kristem, ale to je ještě pořád moc brzo. Z toho vyplývá jedno. Takovýto a podobný astronomický úkaz nešlo. Nezbývá tedy nic jiného, než hledat jiné vysvětlení.

Jedno z možných vysvětlení odhalil například slavný astronom ze dvoru Rudolfa II. Jan Kepler. Ten zjistil, že v roce 7 před naším letopočtem došlo k trojnásobné velké konjunkci Jupitera a Saturna v souhvězdí Ryb. A tak je možné, že mudrce z východu přivedla k malému Ježíškovi právě astrologie. Pro východní učence znázorňovaly Ryby souhvězdí vztahující se k zemi Amuru (Sýrie, Fénicie, Judea), Jupiter byl pak planetou královskou a Saturn planetou židovskou. A když to vše dáme dohromady, mohlo by to vše znamenat narození nového židovského krále. Myslím si, že je to zajímavá myšlenka. A v té době roku 1971 i odvážná. Dr. Ludvík Souček sice pracoval pro tehdejší nejvyšší politické kruhy, ale v období tvrdé normalizace napsat knížku o tématech, které dělají existenci Krista o něco pravděpodobnější, je krok, který tehdejší materialistické výchově obyvatelstva nemusel být právě moc po chuti. A když už jsme se zmínili o Ludvíku Součkovi, nesmíme zapomenout ještě na jednu věc. Právě v těchto dnech si připomínáme třicáté první výročí jeho úmrtí. Tento spisovatel zemřel 26. prosince 1978. (Ludvík Souček – Wikipedie)

Astrologické vysvětlení je zajímavé a dle mého názoru by mohlo být i jedním z možných vysvětleních betlémské hvězdy. Ale i tak s ním pořád ještě můžeme polemizovat.

Zaprvé: Konjunkce Jupitera a Saturna je jistě zajímavý astronomický jev. Ale pořád se jedná o dvě hvězdy. Jedna hvězda by byla vidět jen v okamžik konjunkce, ale jak by se hvězdy k sobě přibližovaly nebo vzdalovaly, byly by to prostě dvě hvězdy. Ale v Matoušově evangeliu se doslova píše o hvězdě, nikoliv o hvězdách.

Zadruhé: Zpráva se doslova zmiňuje o zvláštním pohybu hvězdy. „A hle,hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě.“ Konjunkce planet se přeci odehrává na obloze a společně s ní se tak pohybuje dle otáčení naší planety. Kdyby toto byl případ i betlémské hvězdy, proč by bylo v Bibli upozorňováno přímo na její zvláštní pohyb po obloze? Podle toho, co zde čteme, se hvězda objevila na východě, letěla a pak se najednou zastavila nad Betlémem, nad místem kde se narodil Ježíšek. Takový pohyb nějaké hvězdy lze sledovat až u dnešních létajících dopravních prostředků. Ale v době narození Krista?

A zatřetí: To, že se o hvězdě nezmiňují žádné astronomické spisy jiných národů, nemohlo to být náhodou proto, že ji vlastně vidět vůbec nemohly? Objekt tak mohl být mnohem blíž zemskému povrchu a jim v pozorování bránilo zakřivení Země. Něco podobného můžeme sledovat i dnešní době, když už se lidem podařil ovládnout nejbližší vesmírný prostor naší planety. Mluvím o nejrůznějších družicích a satelitech. Tím nejvýraznějším objektem je v současné době Mezinárodní orbitální stanice ISS. Ta krouží kolem Země ve výšce cca 350 km a oběhne ji zhruba za 90 minut (http://cs.wikipedia.org/wiki/ISS ). Pokud však máme to štěstí, že můžeme na obloze sledovat její přelet, tak ten obvykle netrvá déle než pět minut. Když si spočítáme, jaká část z oběžné dráhy ISS odpovídá pěti minutám, zjistíme, že v jeden okamžik je ISS viditelná asi na území odpovídající asi 20 stupňů zemského povrchu. A čím by obdobné těleso bylo blíže k planetě, tím se území jeho pozorování pochopitelně zmenšuje. A toto může být dle mého názoru vysvětlení toho, že jiné národy té doby se o tomto jevu, který by odpovídal betlémské hvězdě, nezmiňují.

Když to vše dáme dohromady, tak se ptám, zda něco takového by vlastně nemohlo být něco, co bychom v dnes mohli označit jako neidentifikovaný létající objekt? Odvážná myšlenka? Pozor! Nechci tím říci, že by se mělo jednat o létající koráb mimozemšťanů! Já mluvím o jevu neidentifikovaném, a tedy něčeho, čeho původ zatím ještě neznáme a jakých je v současné době vyhodnoceno zhruba 10 procent všech hlášení údajných UFO (cca 40 procent jsou omyly a podvody, cca 50 procent jsou UFO z nedostatku informace a oněch naších 10 procent jsou pravá UFO, která nejdou vysvětlit, i když se o to badatelé ze všech sil snaží).

A myslím si, že právě tato tajuplnost dělá z tohoto záhadného jevu nad Betlémem jedno z dalších velkých tajemství vánočních svátků.

Související články: rubrika archeoastronautika