Čeká naše jídlo nová doba železná?

Dnes opět demonstrovali čeští skláři před budovou Úřadu vlády. A důvod? Vadí jim nečinnost naší vlády v případu krachujících skláren a porcelánek Nezapomínejme také na to, že většina z nich je již pět měsíců bez práce a nemluvě o tom, že v řadě případů jim nezaplatili ani sami majitelé jejich podniků. Lidé se začínají ocitat bez prostředků. Naše sociální síť zde začíná naprosto selhávat.

Mě však také vadí nečinnost této vlády k celé krizi jako k celku. Co pak nejde najít způsob, aby (nejen) sklárny a porcelány nemusely krachovat? Potom se ptám, zda po krachu těchto a podobných firem bude u nás někdo vyrábět skleněné a porcelánové výrobky. Jestliže si někdo stěžuje na levné výrobky z Číny, tak si myslím, že to vůbec není na místě. Jestliže to umějí udělat levně v Číně, tak proč ne také tady? Když to jde tam, musí to jít také tady. A co víc, finanční krize se již dotýká také samotné Číny a i tam začínají firmy krachovat. A co pak? V čem se pak budou například prostírat jídla? No jedna možnost by zde byla. Ve výhodě by tentokrát byli trempové nebo vojáci. Takové nádobí se hned tak nerozbije a účel je stejný. Tak se podívejme:

Velký  ešus, malý ešus, víčko, plecháčky, případně termohrnky či termoláhev.

Co si myslíte nad tím, že byste si své lehké bílé talíře a průhledné skleničky měli vyměnit za těžké kovové ešusy a plecháčky. Co pak by vám talíře nescházely? Pokud ano, existuje pouze jedna možnost. Tlačit na naší vládu, aby s tou krizí už pořádně začala něco dělat. Pokud s tím dělat nic nedokáže nebo dokonce nechce, ať předá žezlo někomu, kdo s touto ekonomickou situací chce skutečně něco udělat, abychom tu krizi ve zdraví přežili a mohli se mít v budoucnu všichni dobře.