Většina lidí se bojí, že Fialova vláda zmanipuluje volby

Podle uniklého průzkumu, který pro Ministerstvo vnitra zpracovala agentura STEM, se více než polovina našinců bojí, že vláda Petra Fialy zmanipuluje volby. Myslím, že jde o projev rostoucích obav o osud demokracie jako takové.

Závěry tohoto průzkumu byly poprvé zveřejněny na stránkách Page Not Found, odkud je převzala i další média. Vyplývá z něj, že lidé se více bojí ovlivnění voleb ze strany vlády (54 %), než ze strany Ruska (39 %). Podle mne se na této nedůvěře v čistotu voleb výrazně podepsalo i kontroverzní rozhodnutí rumunského Ústavního soudu o zrušení prvního kola tamního prezidetského klání (průzkum probíhal v lednu a únoru), které jen přiživilo obavy části veřejnosti z postupné likvidace demokracie v EU a následně i u nás. Myslím, že jsou na místě. Není to totiž poprvé, co dostala na frak.

Vzpomeňme ostatně na schvalování Lisabonské smlouvy, podle které se dnes celá EU řídí. Ve skutečnosti jde o „Evropskou ústavu“, které byla v podstatě pouze vyměněna její titulní stránka poté, co ji v referendech odmítly občané Francie a Nizozemí. Ovšem ani pak neproběhla její ratifikace bez zádrhelů, protože i ve formě „smlouvy“ musela být schválena v Irsku referendem. Napoprvé však neprošla, a tak se opakovalo. Podruhé to už dopadlo „správně“. Otázkou je, co by se asi stalo, kdyby ani druhý pokus nevyšel. Chodili by Irové k hlasovacím urnám do doby, než by ji konečně schválili? Proč ne. Úkol zněl zkrátka jasně…

Ovšem ani struktury EU nejsou zrovna výkladnicí demokratického uspořádání. Jediným občany voleným orgánem je europarlament, který však nemá zákonodárnou pravomoc a jediné co může, je odkývat to, co mu předkládají občany nevolení úředníci z Evropské komise. Jak moc je tento koncept vzdálen demokracii dokládá i fakt, že úředníci do Komise kandidující předkládají europoslancům jakýsi svůj „program“ za svoji osobu a pak ústy svého šéfa (respektive v současnosti šéfky v osobě paní Ursuly) i za celou Komisi. Přitom jediným relevantním „programem“ úředníků může být tak maximálně slib, že budou dělat to, co se jim řekne. Místo toho nám však ordinují pokračování Green Dealu…

S demokracií nemá nic společného ani uplácení spřízněných novinářů a zelených aktivistů z unijních prostředků, aby prosazovali politickou linii a „zelenou agendu“ Komise. A ve skutečné demokracii by nebylo možné ani to, aby bylo kolem obou skandálů ticho po pěšině. Obzvláště znepokojivé je to v případě uplácení novinářů, ve kterém je namočená i samotná paní Uršula. Je to celé o to skandálnější, když si uvědomíme, že za obdobný prohřešek, tedy za zneužití unijních peněz, byla odsouzena ve Francii paní Marine Le Pen, což pro ni s velkou pravděpodobností znamená stopku v prezidentských volbách. Inu, když dva dělají totéž, není to totéž…

Je to zkrátka ukázkový „dvojí metr“. Za co dostane jeden flastr, druhému projde. Jak demokratické… Což vede logicky k otázce, zda i u nás nemáme před blížícími se parlamentními volbami očekávat kriminalizaci „nesprávných“ kandidátů. Nejsou to obavy nedůvodné. Stále ještě není totiž uzavřena kauza Čapího hnízda, kde sice padl zprošťující rozsudek pro Andreje Babiše i pro Janu Nagyovou, ale pak se státní zástupce odvolal. Takže nás v květnu a červnu čeká další kolo soudního jednání. Pak je tu trestní oznámení na Tomia Okamuru za jeho kampaň s „lékařem“.

K tématu případného soudního zasahování do voleb se vyjádřil i předseda Ústavního soudu Josef Baxa. Jeho slova o tom, že by se v případě „vymknutí situace“ při parlamentních volbách do věci vložil, jsou poněkud mnohoznačná a není tak úplně jasné, co jimi myslel. Ovšem znepokojivé obavy z vměšování do voleb po rumunském vzoru jeho výrok vyvolává.

Ve světle toho všeho jsou zkrátka obavy o zmanipulování voleb ze strany vlády Petra Fialy pochopitelné. I obavy o osud demokracie, protože se nelze zbavit dojmu, že stále většímu počtu politiků jaksi překáží. Nejspíš tak ani Tomáš Garrigue Masaryk netušil, že jeho výrok: „Demokracii máme, a teď to chce nějaké ty demokraty“, neztratí na aktuálnosti ani po více než 100 letech. Snad bych jen trochu poupravila jeho první část:

Demokracii stále ještě máme…