Týden v kostce - záležitosti přes čáru

Období od minulého víkendu bylo na události opravdu pestré. V jejich rámci občas někdo provedl něco, co bylo takříkajíc „přes čáru“. A netýká se to jen případu pana Babiše. Které „přesčárovky“ byly tedy ty nejzajímavější? 

To třeba americké tenistky hrály přes čáru častěji než ty naše, které díky tomu získaly další Fed Cup. Jen pro úplnost – kromě toho hraní přes čáru rozhodovalo i to, že Američanky hrály častěji do sítě, nebo nehrály míčkem vůbec.

Francouzský prezident Macron opět rozvíjel svoje úvahy o evropské armádě. Chce tím prý dosáhnout toho, aby Evropané převzali zodpovědnost za svoji obranu. Postoj obyvatel starého kontinentu ostatně vystihuje tento výrok: „500 miliónů Evropanů žádá 300 miliónů Američanů, aby je chránili před 150 milióny Rusů“. Autora této trefné charakteristiky bohužel neznám, ale patří mu za ni „palec nahoru“.

Ale zpět k panu Macronovi. Na první pohled je jeho úvaha logická. Evropští členové NATO (včetně Francie a nás) by ovšem mohli začít třeba tím, že budou dávat na obranu tolik, kolik se dávat zavázali. Tedy ona notoricky známá 2 % HDP. To, že tak nečiní, je totiž přes čáru už dlouho. A pan Macron by měl přestat blouznit o tom, že je „Evropa“ schopna se vojensky obejít bez USA. NATO bez této mocnosti (až na Kanadu a Turecko v podstatě ve formátu „evropské armády“) by totiž bylo jen bandou kašparů. Ale třeba pan Macron kalkuluje s tím, že nepřítel při pohledu na „evropskou armádu“ umře smíchy.

Pan Kubera byl zvolen předsedou Senátu. Volba to byla těsná a napínavá. Je dobře, že nevyšla (i moje) prognóza o tom, že komu vyjádří podporu Miloš Zeman, nemá šanci být do této funkce zvolen. Odpůrci pana Kubery z řad různých aktivistů, a také pan Kalousek a neúspěšný protikandidát pan Hampl nesli jeho volební vítezství těžce. Ale bylo by divné, kdyby se z něj radovali. Nicméně u posledních dvou by se přeci jen slušelo, aby svoje emoce zvládali lépe. Co tito dva vyváděli bylo totiž už trochu přes čáru.

A pan Babiš? Ten má notoricky známé problémy, kvůli kterým je přes čáru to, že je vůbec premiérem. Ale třetina voličů, kteří hlasovali v minulých volbách, prohlásila, že jim to nevadí. A třetina se jen těžko ignoruje. Přes čáru jsou ovšem také metody novinářů Sabiny Slonkové a Jiřího Kubíka, kteří za pomoci vybavení, které by jim mohl závidět i James Bond, vypáčili z duševně nemocného syna Andreje Babiše odpovědi, které potřebovali do své protibabišovské reportáže. Že přitom nebyl pan Babiš jr. zjevně zcela při smyslech, jim absolutně nevadilo. Celá tato trapnost je kauzou bez kladných hrdinů. Dvojice novinářů se za použití odporných metod snaží potopit premiéra, který ovšem obdobně odporné metody používá také (vzpomeňme na jeho „složky“). A část veřejnosti těmto odpornostem jedné či druhé strany ještě tleská.

A zpráva agentury KACHNA na závěr. Ta tentokrát získala zajímavé informace přímo z centrály EU v Bruselu. Řešil se tam problém, že v členských zemích soustavně klesá počet narozených dětí. Aby se tento trend obrátil, připravuje bruselská vrchnost novou směrnici. Podle ní mají od příštího roku rodit děti i muži. Kromě jiného se tímto opatřením ještě více posilují principy rovného přístupu k oběma zatím objeveným biologickým pohlavím.

Pěkný příští týden.