Progresívna ľavica neznáša mužov s vysokou hladinou testosterónu aj preto, lebo títo muži sú v drvivej väčšine konzervatívne zmýšľajúci ( V USA sú voliči republikánov) a nedajú si tak ľahko brnkať po nose ako beta samci. Ale pre zdravú spoločnosť a rodiny sú silní muži plní testosterónu so zdravými morálnymi hodnotami nenahraditeľní.

Takže záměrem autorky bylo toxickou maskulinitu a toxickou blbost popsat, zhodnotit, nebo předvést?

Po vydání zmíněného klipu jsem se s firmou Gillette rovněž rozloučil...

Trefně popsáno včetně výrazu mentální kastrace.

Velkej chlap si dává velký pivo.

Ano, pojem toxická maskulinita mi zaručeně hne žlučí, myslím, že přirozené role muže (dobyvatel) a ženy (dobývané) jsou přirozené a snaha feministek je měnit je nechutná. Ony jsou původci tohoto bohužel dnes stále častějšího pojmu. A k tomu se navazují nesmyslná hnutí jak MeeToo, kde žen, které skutečně zažili sexuální násilí je absolutní minimum.

Bojuji s tím, jak správně vychovávat syna. Aby z něj byl muž a ne bábovka, ale aby ho pak společnost, kde už budou jen bábovky neostrakizovala.

Pokud šel člověk proti přírodě, tak na to vždy doplatil a jiné to nebude ani s tím prosazováním rovnosti, protože to je taky proti přírodě.

No nevím, proti přírodě toho děláme spoustu a zdá se mi, že z toho dost těžíme

Jsem jedním z těch, kteří kvůli "progesivistickým" reklamám cca před třemi lety zcela přestali kupovat Gillette a Coca Colu. Asi je to nepoloží, těch pár stovek, nebo možná už tisíc Kč ode mne už ale neuvidí.

A je tady zase tradiční mytologická směs nadpřirozených sil a nelogických vysvětlení.

"Vychází totiž z jejich biologické podstaty a primární úlohy, kterou na tomto světě mají." Ponechme stranou už samotný problematický pojem "podstata", což rozhodně není pojem, který by v odborném diskurzu hrál nějako roli (co to je "podstata"?) a přejděme k v tomto kontextu ještě podivnějšímu pojmu "úloha". Jestliže něco vychází z biologických, případně fyzikálních daností, jak to může mít úlohu? Copak není úloha výsledkem vědomé činnosti, tedy rozvahy, plánu či dohody? Jak mohla někoho zaúkolovat biologie? Copak Slunce má "úlohu" svítit či Země kolem něj obíhat? Má řeka úlohu téct a plíce dýchat? Nikoli, vše se děje v relaci příčina-následek, děje se jen to, co se nemůže momentálně nedít. O úloze bychom museli hovořit leda v kontextu předpokládané oduševnělé přírody, či nějaké vnější inteligence, která ji řídí a má s ní nějaké záměry. A i pokud by člověk měl nějaké úkoly, není jasné, zda a proč by je měl plnit, co by ho k tomu motivovalo. Jistě zde nelze sázet na lidskou svědomitost.

O několik řádek níže se můžeme dočíst, že "muž i žena instinktivně sledují společný cíl". Není to protimluv? Jak může někdo svůj cíl sledovat "instinktivně"? Pokud má cíl, musí být přece tento cíl vědomý. Pokud ale jedná instinktivně, odkud ví, co je onen cíl, tedy čeho má dosáhnout?

V souvislosti s cílem se objevuje další problém: odkud víme, jaký cíl muž a žena sledují? Jistě nelze předpokládat, že každá člověk má za svůj osobní cíl úspěšné přežití potomka do jeho dospělosti (jistě není třeba přinášet protidůkazy z praxe, kdy se v případě mnoha rodičů dá o tomto cíli úspěšně pochybovat). Nehledě na to, že řada potomků přichází na svět nečekaně.

Podobně vyvstávají pochybnosti po představě výběru "nejkvalitnějšího" partnera. Opět: odkud víme, že si lidé vybírají partnery podle kvality? Jak můžeme verifikovat tvrzení, že skutečně došlo k výběru nejkvalitnějšího jedince? Co je mírou kvality?

Další logické pochybnosti se objevují v rovině oné dominance a nepotlačené maskulinity, o které se dočteme dále. Muži jsou autorkou textu popisování jako dominantní jedinci, ale není jasné, jak by se měla jejich dominance vlastně v procesu navazování kontaktu projevovat. Čteme, že muž si vybírá, koho bude balit, žena zase, jestli se sbalit nechá (přičemž je ale připuštěn i opačný scénář a prohození rolí). Jak si ale v tomto scénáři představit dominanci? Připomeňme, že dominance je cosi jako převaha síly či nadřazenost kompetence. Dominance tedy předpokládá, že ubírá určité možnosti druhé straně, té submisivnější. Jak si ale představit převahu v procesu "balení"? Copak muž ženě upírá nějakou možnost, kterou před tím měla? Zvláště, když se dále dočteme, že žena rozhoduje o tom, zda se sbalit nechá? Má-li tuto volbu, jakápak mužova dominance? Dává to smysl? Neplete si to autorka s pojmy aktivita a pasivita?

Dále následuje obava, že bude-li mužova role zpochybněna, může se stát, že se přestane dominantně chovat a stane se z něj bábovka. Což působí poněkud nelogicky, vycházíme-li z autorčina předpokladu, že mužova dominance je nějak garantována "biologickou podstatou" a "instinktivním úkolem". Jak by se taková síla mohla ztratit nebo zkrotit pouhými lidskými pochybnostmi o ní?

Pokud se přesto podaří onu mocnou přírodní živelnost eliminovat slovními pochybnostmi o ní, promění se prý v náplň do bábovky. Z mužů se stanou bábovky a karikatury. Potíž je, že se autorka neodvážila, ostatně jako málokdo, kdo plamenně káže o pravé "mužnosti" či "ženskosti", přiblížit, co by mělo vlastně podstatou pravého muže být. Víme, že se takový muž může dívat na fotbal či diskutovat o automobilech. Dále může muž ženě pomoci do kabátu nebo ve dveřích. Pomineme-li však tento klišovitý pohled, nic se už nedovíme. Nedovíme se, zda má muž být také zbožný, citlivý, zda může mít umělecké cítění, cit pro spravedlnost, pro hlubokomyslnost, pro vysoké hodnoty. To už se nedovídáme.

...... vona je ta přecitlivělá korektnost za chvilu přejde!,- ten celosvětovej "covid-restart" bude po všech stránkách natolik agresivní, bezohledný a zničující, že si na nějakou toxickou maskulinitu (a jiný vznešený sociální experimenty) nevzpomenou ani v díře!

No já nevím. Zatímco živnostníci krachují, tak jsem nikde neviděl, že by vláda snižovala výdaje na podporu podivných výzkumů a velmi neprospěšných organizací.