Poručíme větru dešti a islám k Česku nepatří

Politici se opět pokoušejí poroučet větru a dešti. Jak to asi dopadne tentokrát? A jak je možné, že se lidskoprávní aktivisté stali z nejzavilejších odpůrců extrémní levice jejím největším spojencem?

V Polsku probíhá další z mnoha klimatických summitů. To je taková ta slezina politiků z různých států, kde se nejdříve navzájem přesvědčují o blížícím se konci světa, pak o tom přesvědčují veřejnost, aby bylo lidem jasné, že jim „boj s klimatickou změnou“ pořádně pustí žilou, a nakonec si odhlasují o kolik stupňů Celsia stoupne teplota na Zemi. Což má podobný efekt, jako kdyby hlasovali o tom, v kolik hodin má ráno vyjít Slunce.

Hodinky si prý budeme přetáčet na letní a zpět na středoevropský čas až do roku 2021. Evropští politici se však do té doby nebudou flákat a rozhodnou, zda pak bude zaveden trvale středoevropský čas nebo čas letní. Což se neobejde bez sporů a dohadů. Přitom je v podstatě jedno, jaký čas nakonec „zvítězí“. Lidé si totiž bez větších problémů zvyknou na jeden i na druhý. Možná se nakonec dohodne kompromis a bude zvolen čas ten středoevropský o půl hodiny předcházející a za letním o půl hodiny zaostávající. Toto řešení má velkou šanci, že bude nakonec skutečně přijato. Je to totiž ideální způsob, jak naštvat zastánce obou variant.

Ve Francii pokračovaly protesty, jejichž rozbuškou se stalo zvýšení daně na pohonné hmoty. Zdá se, že jen tak neskončí. Prezident Macron se před lidmi schovává, jeho popularita prudce klesá a situaci nezachránil ani odkladem zmiňované daňové reformy. Ulice se nadále plní, auta hoří a policie se s demonstranty moc nemazlí. Možná by měli protestující angažovat do čela svých shromáždění migranty pokoušející se dostat z Maroka do španělských enkláv. Ti totiž hází po policistech nehašené vápno a zápalné láhve, a přesto si na ně nikdo nedovolí ani sáhnout. 

BIS vydala svoji pravidelnou Výroční zprávu. Mainstreamová média z ní citovala pasáže týkající se Ruska a Číny a jejich snahy ovlivňovat dění u nás. Co nám však zamlčela, byly pasáže věnované levicovým extremistům a Klinice. Tu BIS označila za „místo působení a setkávání sympatizantů z širokého spektra krajní levice, ale také různých lidskoprávních aktivistů.“ Ještě že mainstream tak dbá o to, abychom nebyli náhodou indoktrinováni nějakým špatným pohledem na jejich oblíbence. A taky si nemuseli lámat hlavu nad proměnou lidskoprávních aktivistů. Za komančů byli totiž jedním z úhlavních nepřátel krajní levice (tenkrát reprezentované komunisty) a teď jsou s nimi jedna ruka.

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) varuje, že nebezpečně stoupají aktivity muslimů v naší zemi a bude třeba je hlídat, protože by to nemuselo přinést nic moc dobrého. Jako by bylo mezi řádky napsáno, že „islám k Česku nepatří“. To si ovšem NCOZ dovolila opravdu hodně. Je otázkou, zda je ještě šance zavedením povinného politického školení příslušníků tohoto útvaru dosáhnout toho, že získají správný názor na přínosnost obohacování naší kultury kulturou jinou, nebo zda není nejvyšší čas toto semeniště islamofobů raději rovnou rozpustit.

ANO rostou preference. Což se ostatně dalo po reportáži o synovi pana Babiše čekat. Paní Slonková, pan Kubík a představitelé iniciativy Milión chvilek pro demokracii tak budou jen těžko vyvracet podezření, že ve skutečnosti nejsou na výplatní listině Andreje Babiše. Kdy už konečně jeho militantní odpůrci pochopí, že jediná možnost, jak se ho zbavit, je nechat ho vládnout. Jen tak bude mít totiž možnost se historicky znemožnit sám.

Pěkný příští týden.