Odmítnout ETS2 je správné, ale nestačí to

Hned dvě události mající nepříznivý dopad na naše hospodářství jsme zaznamenali v minulých týdnech. Obě mají společné to, že jsou výsledkem zpackané „zelené transformace“. Respektive jejích dopadů do cen energií.

Tou první je oznámení německé spolkové vlády, že bude velkým firmám s energeticky náročnou výrobou dotovat ceny energií. Cílem je dosáhnout sazby zhruba 5 centů za kilowatthodinu. Což je asi polovina toho, co dnes platí české firmy. Pokud k tomu skutečně dojde, bude to znamenat další pokles naší konkurenceschopnosti. Ovšem tentokrát nikoliv „jen“ na světových trzích, ale i na tom unijním. Pravda, ještě je tu jakás takás šance, že to Německu zatrhne evropská vrchnost. Osobně bych na to však moc nesázela. Jednak je to jedna z „vedoucích“ zemí EU, která má zkrátka v jejích strukturách silné slovo. A jednak je tato podpora v souladu s „akčním plánem EU pro dostupné energie“, který počítá při snižování jejich cen právě se zapojením dotací z eráru.

Tou druhou špatnou zprávou je oznámení společnosti Sev.en, že do března 2027 uzavře své tři tepelné elektrárny. Nejde o úplně překvapivý krok, protože postupné uzavírání elektráren (a tepláren) spalujících uhlí avizovaly již dříve také ČEZ a Sokolovská uhelná. Od března 2027 tedy hrozí, že naše země, vzhledem k nedostatečné kapacitě dalších zdrojů, přestane být vývozcem elektrické energie a stane se jejím dovozcem. Se všemi aspekty, které k tomu patří. Tedy především zvýšením naší energetické závislosti a tím pádem i snížením bezpečnosti. Bude zkrátka hrozit více a delších blackoutů. Ono totiž nemusí být vždy odkud brát, protože s postupným vypínáním stabilních emisních zdrojů i v okolních zemích lze předpokládat, že budeme mít kolem sebe jen samé dovozce. Kdo pak bude vlastně v Evropě vyrábět elektrickou energii v takovém množství, že jí bude schopen vyvážet? A za jaké ceny? Právě tato rizika mohou vést k tomu, že ČEPS a ERÚ, která budou celou situaci po oznámení společnosti Sev.en ještě vyhodnocovat, nakonec prohlásí, že vypnutí těchto zdrojů není možné a rozhodnou, že je musí Sev.en provozovat dál. Samozřejmě s tím, že erár uhradí ztrátu, která jí tím bude vznikat. Osobně se v dilematu „více se zadlužit nebo ztratit energetickou bezpečnost“ přikláním k první možnosti. Ta druhá totiž může být ve svých důsledcích ještě dražší…

Zdá se, že naše veřejné rozpočty, které jsou už nyní v troskách, budou tak čelit dalšímu tlaku na ještě hlubší zatnutí dluhové sekery. Vedle dotování výroby energie společnosti Sev.en lze totiž očekávat, že naše firmy budou po vládě požadovat, aby jim po vzoru Německa ceny energií dotovala také. Dle mého soudu však existuje i jiné řešení nastalé situace. Tím je odstranit příčiny vysokých cen energií. Tedy alespoň ty, které byly vytvořeny uměla. Jsou to v první řadě emisní povolenky, respektive jejich vysoká a velice volatilní cena. Možná by se tedy naše nová vláda nemusela omezit pouze na odmítnutí emisních povolenek v systému ETS2, ale otevřít i otázku systému ETS1 a požadovat jeho zásadní revizi, ideálně zrušení. Čímž by se trh s energiemi očistil od umělých deformací a ceny by se opět narovnaly. A pokud by to nepomohlo, tak třeba z ETS1 i jednostranně vystoupit. Což by samozřejmě nezůstalo bez následků. Ale vzhledem k tomu, jak jde v EU všechno pomalu, bych se jich zase až tak nebála. Navíc si myslím, že bychom nezůstali úplně osamoceni a postupně by se přidaly další země. Prostě by se tím odstartovala jakási „členská neposlušnost“. Drahé energie totiž dusí ekonomiky všech členských států EU a pokud tento problém nechce nebo neumí vyřešit evropská vrchnost, tak je třeba to udělat místo ní.

Dvě zprávy znamenající závažné ataky na erár, konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost. Jak si s nimi nová vláda poradí? Dostává možnost hned na začátku svého mandátu prokázat nakolik jsou její slova v návrhu programového prohlášení o „zajištění přijatelných cen energií pro domácnosti a podniky“ a „posílení soběstačnosti a energetické bezpečnosti státu“ myšlena vážně. Respektive zda toho dosáhne, aniž by to znamenalo opět o něco hlubší zatnutí rozpočtové sekery. Možnosti existují.

Vyžadují ale odvahu…

Psáno pro deník TO. Aktualizováno