Na den svatý Háty, pohnoj superfosfáty...moje oblíbená.

Na lidové pranostiky má vliv i společenské zřízení. Za reálného šokializmu byla modifikovaná

Únor bílý, ÚV šílí.

No tak ono toho přestává platit trochu víc. Například za bolševika u nás byly obchody Ovoce & Zelenina a v zimních měsících v nich byly k dostání nanejvýš tak brambory. Nic jiného se tam tehdy koupit nedalo.

Dnes díky otevřeným hranicím máme dostatečný výběr zeleniny i v zimě. A jestli se urodilo zrovna u nás není až tak důležité, dnešní logistika nám zajistí i to, co z vlastních zdrojů není k mání.

Někde se urodí, někde ne. Ale ještě nikdy jsem nezažil, že by neúroda postihla celou Zemi a všechny její kontinenty. To se nikdy nestalo a nejspíš ani nikdy nestane.

A že v některém dubnu lezu za kamna a v jiném nikoliv mě ani trochu netrápí.

Je mi vás líto, pane Kando, měl jste tak těžký život když jste za minulého režimu v krámě ovoce a zelenina kupoval jen brambory, tak krušný život hned tak někdo neměl 😀😀 měl jste přijet k nám na Jižňák do samošky, určitě byste koupil toho víc a levněji než dnes 😀

...... nóóó, a když sa kácí les, ...... došel plyn!

„Aprílové počasí je kvůli spalování uhlí a ropy nestálejší.“

Za mého mládí se spalovalo uhlí poněkud víc, a aprílové počasí bylo, jak má být. A dým z továren! Ten už dnes nevidíme. A výsledek se dostavil. Bez drobných částeček sazí a popílku ve vzduchu se vodní páry hůř kondenzují a tak neprší. A když, tak je průtrž.

Co skončily kyselé deště, tak roste mnohem míň hub, kterých dřív bylo na pytle.

Já jsem jako malý strčil drát do zásuvky a tak vás může ubezpečit, že čert vyletěl z elektriky i bez ententýků dvou špalíků ...

Nepotřebuji žádné pranostiky, žádné klimatické komise a ani žádné vtipné a geniální blogery, kteří les viděli z auta a bydlí v paneláku. Mě stačí jako ukazatel klimatu zahrada, les a potok. Za čtyři poslední roky zmrzla úroda v sadech (ojediněle ne), když jdete po lese, všude to šustí jak jsou stromy bez vláhy, když projdou kroupy, atd. Vůbec nejde o horko nebo sucho nebo povodně. Tohle bylo vždy. Jde ale o prudké výkyvy a změny, to je co tu nebylo. Ale z kanclu s klimou a za PC je svět v pohodě. Hezký den

Pane Šiku, pokud Vám jako „ukazatel klimatu“ slouží „zahrada, les a potok“, pak jen vztahujete svou osobní zkušenost na celé klima. Jenže klima není počasí nad Vaší zahradou.

Podíváme-li se na záznamy o počasí v minulosti, tak zjistíme, že třeba v 18. století probíhaly v českých zemích tak drastické změny a výkyvy, jaké si ani neumíme představit. Velké hladomory následovaly v odstupu pouhých deseti let a trvaly průměrně dva roky. Opravdu katastrofální hladomor proběhl mezi lety 1770 až 1772, kdy hlady zemřelo 10 až 15 procent obyvatel. Trvalo dalších patnáct let, než se počet obyvatel dostal na stejnou úroveň jako před hladomorem. Toto období je charakterizováno kombinací jevů, které zničily úrodu obilí – mrazů, povodní, vlnami veder a sucha.

Buďme rádi, že nezažíváme takové výkyvy počasí jako naši předkové, kdy se třeba prosinci kosily louky (1471), ale v červenci sněžilo (1740).

Autorka vtipně ilustruje situaci, kdy jsou takzvané obnovitelné zdroje energie protěžovány horem dolem, ale ve skutečnosti se při jejich výrobě spotřebovává obrovské množství energie i vzácných materiálů a přitom jejich přínos je spíše záporný než pozitivní. Pokud fungují jako samostatné jednotky, tak prosím, ale pokud jde o typické soláry na střechách, které jsou připojeny do sítě, tak ty jsou jen zdrojem nestability celé soustavy, což se musí nákladně řešit. Proto také energetické firmy nutí lidi do instalace software, který umožní odpojení solárních panelů na dálku a ještě jsou ochotni za neodebírání (!) energie lidem platit. Je to dokonale absurdní, ale dokonale to charakterizuje „zelenou politiku“.

Tedy, není to ke klimatu. Kdo chce psa bíti, vždy si nějaké Rumunsko najde.

Humor a la pan Nožička.

asi tak. Takove krecovite.

nemůžu se rozepisovat, valím do lázní

Přeji hodně zábavy a zážitků.