Kauza „ovlivňování soudu“ bez kladného hrdiny

Kolem „soudcovské“ kauzy je pár těžko pochopitelných věcí a dost možná i plno másla na hlavách. Vedle toho se ukazuje, že státu se už nedá věřit ani pozdrav a snad zafunguje alespoň Ústavní soud.  A další postřehy…

Kauza „ovlivňování soudců“ bez kladného hrdiny

Už pár dnů běží aféra s údajným ovlivňováním soudce Baxy ze strany prezidenta Zemana, respektive jeho poskoka pana Mynáře. Jako obyčejně se vyrojila celá řada názorů obviňujících Miloše Zemana z nepřijatelného chování a oprášila se několikrát obehraná deska s názvem „Odvolání prezidenta“. Jistě, pokoušet se ovlivňovat soudce kýmkoliv je pořádná špína, a když to dělá politik a obzvláště vysoce postavený, tak špína nejšpinavější. Ale takových pokusů bohužel bylo a nejspíš ještě bude celá řada. Nepřímo to potvrzuje končící ústavní soudce Jan Musil, na kterého to politici taky zkoušeli. On to řešil jediným rozumným způsobem – držel si od nich odstup. Nebo si snad ti soudci, kteří přijímají pozvání na schůzku mezi čtyřma očima s politikem nebo jeho paňácem, myslí, že tam budou spolu probírat kde rostou houby a schůzka je tajná kvůli tomu, aby jim je nikdo nevysbíral?

Co bývá motivací soudců účastnit se schůzky beze svědků, kde mohou, nebo vzhledem ke svým zkušenostem a různým kodexům „dobrých mravů“ dokonce musí očekávat pokusy o ovlivňování svého rozhodování, se můžeme jen dohadovat. A když je navíc druhým účastníkem takové schůzky veřejně profláknutý člověk „nepevných mravních zásad“, tak mi to připadá opravdu hodně podivné. A tak se zkrátka nemohu zbavit pocitu, že kauzy tohoto typu žádného kladného hrdinu nemají…

Státu se nedá věřit ani pozdrav

Poslanci schválili zdaňování finančních náhrad poskytovaných církvím v rámci církevních restitucí. Což je pořádný podraz a stát tak jen dokazuje, že se mu nedá věřit ani pozdrav. Ti, kteří tomuto kroku tleskají, argumentují tím, že si církve majetek nakradly, že byly restituce vyčísleny nesprávně, a že jejich zdanění je jen malá náplast na velkou křivdu. O to ale vůbec nejde. Problém je v tom, že se stát s církvemi na něčem dohodnul, daly si na to vzájemně „slovo“ a teď stát toto „slovo“ porušil. To zkrátka nelze nazvat jinak než jako podraz. A vůbec nejde o to, že je to jen plácnutí do vody a Ústavní soud zdanění restitucí nejspíš stejně zruší. Úděsné je to, že stát vůbec napadne se o takovou syčárnu pokusit. Na koho to padne příště? Možná na ty, kteří teď tak nadšeně zdanění restitucí tleskají...

Zase se bude platit za marodění

Vládě se podařilo prosadit zrušení třídenní karenční doby při vyplácení nemocenské. Tentokrát se jí povedl opravdový majstrštyk. Doposud totiž dělaly její nápady průvan především ve státní kase, ovšem tentokrát provětrá konta podnikatelů. Tedy vlastně všech zaměstnavatelů, ale ty, kteří jsou prokrmovaní z eráru, to tolik bolet nebude. Umí si totiž zařídit, aby se jim na tyto zvýšené náklady něco přisypalo. To podnikatelé tyto tři dny zatáhnou pěkně ze svého. Za to sice budou odvádět na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu méně, ale tato kompenzace je nedostatečná. Účet za vládní rozhazovačnost uhradí zkrátka oni. A nikdo je od placení cizích účtů nezachrání.

Pocit bezpečí židovské menšiny jako lakmusový papírek

Eurobarometr vrazil nějaké to euro do průzkumu antisemistismu v Evropě. Podle něj vnímá jeho negativní projevy 85 % Židů a jejich podíl roste. Zatímco na východě jsou pro ně hrozbou holohlavci s průvanem v hlavě, na západě to jsou muslimové. Osobně si myslím, že mírnou výhodou pro „východní“ židovské komunity je to, že oněch holohlavců je přeci jen početně méně a stojí vesměs na okraji společnosti. Navíc jde v jejich případech o nenávist „získanou“ a lze ji tedy, byť komplikovaně, mírnit. Což neplatí o muslimech, kteří si nepřátelství přinesli ze své původní domoviny a mají je takříkajíc „v genech“.

Situace je podle zmiňovaného průzkumu už tak vážná, že 40 % Židů uvažuje dokonce o odchodu z Evropy. Tato komunita se přitom vyznačuje velkou odolností a je za celá ta staletí, kdy zažívala ústrky a pronásledování, na něco zvyklá. A tak když teď její příslušníci balí kufry, tak to rozhodně není kvůli tomu, že by chtěli někam „za lepším“ (jako to mají ve zvyku příslušníci jiných komunit), ale protože jim jde stále častěji o kejhák. Nevěří totiž tomu, že jim je státní moc schopna zajistit bezpečnost. Když z Evropy utíkali naposledy, bylo to varování před blížícím se velkým průšvihem, které ovšem tenkrát jen málokdo pochopil. Poučíme se tentokrát? A pokud ano, dokážeme účinně a spolehlivě ochránit především „západní“ židovské komunity, kde je dle mého soudu problém mnohem vážnější než na východě?

Židům by mohla pomoci naše země. Co jim takhle nabídnout útočiště u nás? Byli by tu v bezpečí. Češi jsou totiž snad jedni z nejmenších antisemitů, těch pár vypatlaných holohlavců zvládneme a podíl obyvatelstva s „protižidovským genem“ je u nás zanedbatelný. Nepochybně by pro nás byli prchající Židé nesrovnatelně větším přínosem než migranti, které by k nám nejraději nakvartýrovala evropská vrchnost.

Krásný příští týden…

A pár odkazů dokumentujících komentované události:

Něco o tom (kromě jiného), že i na ústavního soudce Jana Musila to politici zkoušeli: https://www.info.cz/pravo/koncici-ustavni-soudce-musil-resil-4000-kauz-i-jeho-se-politici-ptali-na-aktualni-pripady-39807.html

Jak vidí zrušení karenční doby podnikatelé: https://www.podnikatel.cz/clanky/karencni-doba-se-zrusi-a-to-uz-od-cervence-2019/

A na závěr článek informující o antisemitismu v Evropě. Vychází z průzkumu Eurobarometru a připouští, byť opatrně, muslimský antisemitismus jako problém západní Evropy : https://euractiv.cz/section/aktualne-v-eu/news/pruzkum-evropa-ma-problem-s-antisemitismem-holokaust-je-casto-popiran/