Existenci cenzury už „západ“ neokecá

Na povrch vyplouvá stále více skutečností dokládajících prorůstání cenzury „západní“ společností. Vedle autocenzury vyvolené zastrašováním lidí s „nesprávnými“ názory se čím dál častěji setkáváme i s cenzurou otevřenou.

Dříve čelil člověk, který si dovolil kritizovat současné směřování „západu“ vstříc k progresivnímu socialismu s jeho největšími výdobytky jako je třeba multikulturalismus, genderová teorie nebo klimaalarmismus, tak maximálně riziku, že bude hanlivými nálepkami zesměšňován či urážen. Pak však spatřila světlo světa tzv. „cancel culture“ a někteří tito kritici začali být umlčováni a ostrakizováni. A to už je otevřená cenzura. Respektive ona zase tak otevřená není, protože se snaží skrýt pod maskou „boje proti nenávisti a dezinformacím“. Tři nedávné významné události jí však tuto masku definitivně strhly.

Tou první byl dnes už notoricky známý výhružný dopis eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona majiteli sítě X Elonu Muskovi, ve kterém se mu výhrůžkami a nátlakem snažil zabránit ve zveřejnění rozhovoru s Donaldem Trumpem. Zkrátka nechtěl, aby se občané EU mohli seznámit s názory kandidáta na funkci „nejmocnějšího muže světa“. Je to samozřejmě naprosto skandální, a i když to měl pan eurokomisař „za pár“, tak by v každé normální instituci okamžitě letěl. Ne však v Evropské komisi. Nicméně bychom mu na druhou stranu měli vlastně poděkovat. Tak jasný důkaz o existenci cenzury bychom totiž bez něj jen těžko získali. Tohle se vážně okecat nedá…

O cenzuře na své síti Facebook nedávno promluvil i její majitel Mark Zuckerberg. Podle jeho vyjádření na něj tlačila administrativa prezidenta Joea Bidena, aby během pandemie Covid-19 mazal část obsahu týkající se této nemoci. A dále, že jeho platforma na příkaz FBI neoprávněně „degradovala“ článek New York Post týkající se skandálu s notebookem syna současného prezidenta Huntera Bidena. Pan Zuckerberg tak otevřeně přiznal, že na základě pokynu ze strany státní moci Američany cenzuroval. Takže tu máme další důkaz o omezování svobody slova na „západě“. Ani tohle se totiž okecat nedá…

Máme tu zkrátka dva evidentní případy nátlaku vrchnosti na majitele sociálních sítí, aby cenzurovali jejich obsah. V newspeaku se tomu říká „moderování“. Pan Zuckerberg se podvolil, zatímco pan Musk dosud odolává. Co mu nesjpíš hrozí, pokud by nyní bezelstně vkročil na půdu EU, dokládá případ zatčení a obvinění majitele sítě Telegram Pavla Durova. Toho sebrali přímo na letišti Le Bourget poté, co vystoupil ze svého soukromého tryskáče. Důvodem bylo, že odmítá „moderovat“ (tedy cenzurovat) obsah své sítě. Tedy to samé, co Elon Musk. Panu Durovovi to vyneslo obvinění z celkem dvanácti trestných činů. Nicméně se spekuluje o tom, že pravým důvodem jeho stíhání je to, že odmítl vydat francouzským úřadům šifrovací klíče k datům ve své síti. Prostě na ně udělal dlouhý nos stejně jako před časem na Putina. Pravdou je, že síť Telegram sice mohou díky její otevřenosti využívat i teroristé, zločinci a jiní podobní šmejdi. Zároveň však je jedním z mála kanálů, kterými mohou proudit do Ruska informace z „druhé strany fronty“, a na které tamní cenzoři nedosáhnou. Takže zatčení pana Durova zatleskal v první řadě Putin.

Existenci cenzury na „západě“ tak dokazují hned tři události posledních měsíců. A nejde přitom o nějaké štěky okresního formátu, ale vesměs o záležitosti spojené s platformami mající globální dosah. Součástí „západu“ jsme i my, takže se nás to samozřejmě také týká. Někteří však skutečnost, že se cenzura opět stala součástí našich životů, vehementně popírají. Jejich argumenty jsou přitom směsicí absurdity a směšnosti. Například tvrzení vrchního vládního cenzora pana Otakara Foltýna, že u nás žádná cenzura není, protože to zakazuje Ústava. Ve stejné logice se u nás nejspíš tedy ani nekrade. I to totiž zakazuje zákon. V diskuzích pak lze často narazit na tvrzení, že důkazem neexistence cenzury u nás je to, že by přeci musely být smazány i příspěvky, které o její existenci hovoří. Lidé, kteří takto argumentují, však zapomínají na jednu podstatnou skutečnost. Důkazem neexistence cenzury totiž není to, že nebyl smazán jeden konkrétní příspěvek.

Ale to, že nejsou mazány ani příspěvky jiné…

Psáno pro deník.to