EU zatočí s diskriminací podle věku

Bruselská vrchnost pracuje na nové regulaci, pomocí které chce jednou pro vždy vyřešit problém diskriminace podle věku. Při jejím návrhu se inspirovala opatřeními, která se tak osvědčila při řešení otázky genderové diskriminace.

Pro začátek uveďme, že jde zatím jen o teze, které se podařilo agentuře KACHNA získat od nejmenované bruselské uklízečky. Podívejme se tedy na nejzajímavější pasáže dokumentu.

Jedním z hlavních záměrů navrhovatelů je odstranit stereotyp a předsudek, že senioři jsou lidé, kteří potřebují něčí péči, a naopak upravit vnímání seniorů ve společnosti jako sebevědomých a soběstačných lidí. K tomu mají napomoci různá opatření.

Jedním z nich je třeba odstranění vyhrazených míst na sezení v dopravních prostředcích. Senioři tak budou chráněni před ponižováním tím, čemu se dříve pokrytecky říkalo slušnost. Když jim bude například někdo chtít (vlivem špatných návyků získaných v minulosti) uvolnit místo k sezení, budou mít právo jej žalovat z důvodu „věkem podmíněného diskriminačního chování“. Alternativně ho můžou i přetáhnout holí. Tedy jen do chvíle, než budou hole zakázány jako společensky nepřijatelný atribut spojující daného člověka s vyšším věkem.

Zároveň budou zrušeny všechny slevy pro seniory a zastaveno vyplácení penzí. Sociální dopady tohoto opatření pak budou řešeny tím, že každý bude pracovat až do své smrti a místo malé penze tak bude pobírat velký plat. Aby se předešlo možným problémům se zaměstnáváním seniorů a zároveň se překlenulo období, než se společnost sama dobrovolně zbaví historických předsudků, tak se stanoví věkové kvóty pro všechny profese. Tedy od leteckých posádek až po pracovníky v dolech.

Zajímavým detailem je například opatření v oblasti nošení inkontinenčních pomůcek. Aby nebyli starší lidé znevýhodňování nutností je používat, budou je povinně nosit všichni občané EU. Toto opatření má hned několik pozitivních vedlejších efektů. Jednak se podpoří odvětví výroby těchto pomůcek a tím i zaměstnanost v daném oboru (struktura zaměstnanců pochopitelně musí odpovídat předepsaným věkovým kvótám). A jednak se nebudou muset rodiče nadále zdržovat učením svých ratolestí dělat bobečky na nočníček. Takto ušetřený čas pak budou věnovat rozmluvám se svými dětmi na téma „jaký si vybereš gender“.

Těch navrhovaných opatření je mnohem víc. Zasahují různé oblasti lidského života a na detailnější seznámení s nimi není v tomto článku bohužel prostor. Nicméně jde zatím jen o první krok v boji s věkovými předsudky. Dalším je prohlášení věku za společenský konstrukt s tím, že každý se bude moci přihlásit k určitému věku dle svého uvážení. Řazení obou kroků je logické a opět se v něm projevuje moudrost bruselských úředníků. Kdyby totiž nedošlo k tomu prvnímu, tedy k odstranění všech diskriminačních výjimek pro věkovou skupinu seniorů, hrozilo by, že by se neuvědomělá část společnosti prohlásila hromadně za seniory, což by vyvolalo velkou nestabilitu v celé společnosti. Třeba v tom, že by byl nedostatek vyhrazených míst pro seniory v tramvajích, nebo by začaly být vlaky přeplněné „novoseniory“ jedoucími za čtvrtinové jízdné rozfofrovat svoji penzičku „za hranice všedních dnů“.

Čeká nás krásná doba. Společnost bude jednak bezpohlavně mnohopohlavní a jednak věkově bezvěká. Bude tak připravena k dosažení dalšího pokrokového cíle. Sjednocení intelektuálních schopností blbců a zbytku společnosti…