EU se chystá přejmenovat dny v týdnu

Evropská agentura pro normalizaci připravuje reformu označování dnů v týdnu. Cílem je harmonizovat celý systém, zavést jednotná a srozumitelná pravidla a tím zjednodušit komunikaci mezi členskými státy EU i jednotlivými občany.

Potřeba této reformy vyplývá především z toho, že označování dnů v týdnu vznikalo před tisíciletími podle potřeb tehdejší společnosti a tak už nemůže vyhovovat požadavkům dnešní globalizované doby a potřebám multikulturní společnosti. Vznikají tak komunikační problémy a z toho plynoucí nedorozumění. Označování dnů v týdnu je zkrátka třeba dát pevný řád a začít tuto oblast regulovat na evropské úrovni.

Evropská komise pověřila přípravou reformy Evropskou agenturu pro normalizaci. Ta dostala za úkol připravit návrh prostý všech konstruktů vycházejících z náboženských a kulturních zvyklostí, které každotýdenně zraňují cítění menšin. Požadovaným cílovým stavem je, když budou dny v týdnu označovány podle jasného a neutrálního algoritmu, který se nikoho nedotkne. 

Při přípravě reformy vyzvala agentura členské státy EU, aby  podávaly svoje vlastní návrhy jak jednotlivé dny v týdnu pojmenovat. Sešla se jich celá řada. Bohužel však jejich autoři nepochopili velikost celé myšlenky a v návrzích se snažili řešit jen svoje národní bolístky. Ilustrují to dva návrhy z České republiky. Autorem jednoho z nich byla Česká ženská boby, která chtěla z kalendářem odstranit označení „neděle“. Je odvozen z charakteru daného dne, který je převážně odpočinkový a plný „nedělání“. Zástupkyně České ženské boby ovšem připomněly, že to platí jen pro muže, protože ženy musí v tento den vykonávat řadu domácích prací a požadovaly, aby byl tedy na jejich počest označován jako „děle“.

Autorem druhého návrhu byl think-tank Evropské trampoty. Jeho experti nenavrhovali ani tak změnu názvů jednotlivých dnů, ale jejich posun v rámci týdne. Argumentovali přitom tím, že obdobně jako výuka historie, jsou i názvy dnů poplatné ruskému vlivu. Což je pravda, protože české „úterý“ je velmi podobnému ruskému „vtórnik“, nebo „sobota“ ruskému „subóta“. To představuje vážnou bezpečnostní hrozbu, protože Rusko může jednoduše odvodit, jaký den je právě v České republice a tomu přizpůsobit svoji nepřátelskou činnost. Navrhovaný posun třeba o jeden den dopředu pak zajistí zmatení ruských hybridních válečníků, jejich aktivity budou probíhat vždy s jednodenním zpožděním a budou se tak míjet účinkem. 

Když agentura zjistila, že návrhy členských států jsou nepoužitelné, reálně hrozilo, že bude muset úsilí na přípravě reformy vzdát. Pak se ovšem objevila naprosto nová a spásná myšlenka. Po náročné analýze experti agentury zjistili, že týden lze rozdělit na tři třídenní části – začátek, prostředek a konec. A v rámci každé této části, že existuje právě jeden den, který je na jejím začátku, právě jeden den, který stojí uprostřed a právě jeden den na konci. Problém toho, že tři části týdne po třech dnech je o dva dny více, než má týden, pak experti vyřešili tím, že některé dny bude možné pojmenovat dvěma názvy. Za použití těchto pravidel pak vypadá označení dnů v týdnu takto (uvedeno v češtině, v ostatních jazycích EU je tvořeno na stejném principu):

Pondělí – Počátek počátku týdne

Úterý – Prostředek počátku týdne

Středa – Konec počátku týdne a také Počátek prostředku týdne

Čtvrtek – Prostředek prostředku týdne

Pátek – Konec prostředku týdne a také Počátek konce týdne

Sobota – Prostředek konce týdne

Neděle – Konec konce týdne

V souvislosti s tím se pochopitelně změní i označení některých svátečních dnů. A tak třeba na Velikonoce budeme slavit Zelený prostředek prostředku týdne, nebo Květný konec konce týdne.

Kromě naplnění základních požadavků Evropské komise přináší toto řešení řadu dalších výhod. Například nově příchozím zjednoduší překonávání jazykové bariéry. Místo nutnosti pamatovat si sedm odlišných názvů dnů bude nyní stačit, když se naučí tři slova a pravidla, jak z nich označení daného dne složit. Toto zjištění inspirovalo Evropskou agenturu pro normalizaci k tomu, aby šla v reformě ještě dál a připravila návrh na nové pojmenování kalendářních měsíců. Použila obdobný přístup, byť tentokrát zůstaly některé názvy zachovány. A tak již brzo najdeme v kalendáři měsíce pojmenované takto: předúnor, únor, poúnor, předkvěten, květen, pokvěten, předsrpen, srpen, posrpen, předlistopad, listopad a polistopad.

Uvidíme, kam až toto evropolibé počínání povede. Určitě by stálo za zamyšlení třeba řešit problém nestejné délky jednotlivých kalendářních měsíců, možná by se dalo něco udělat i s přestupnými roky a takto bychom mohli pokračovat dál. Ostatně když si mohou evropští a světoví lídři odhlasovat, o kolik se zvýší průměrná teplota na Zemi, tak proč by nemohli hlasovat o rychlosti obíhání naší planety kolem Slunce, případně rychlosti jejího otáčení kolem své osy. Proto si přejme, aby EU jako světový lídr v boji za záchranu Země převzala iniciativu i v těchto otázkách. Žijeme zkrátka v převratné a vzrušující době…

Psáno na konci konce týdne 24. poúnora 2019

PS: Jen pro jistotu – článek je fikce…