„Chvilkaři“ za zenitem. Navíc mají sami co vysvětlovat

Pamatujete ještě na letošní březnovou demonstraci „Chvilkařů“ na Letné? Dorazilo na ní asi čtvrt miliónu jejich podporovatelů. Jenomže uplynulo jen několik měsíců a počet účastníků jejich následných protestů se smrsknul na tisíce.

Naposledy jich tolik dorazilo minulou neděli na protest proti záměru vlády změnit způsob financování ČT a převést jej na státní rozpočet. A více jich nebylo ani 24. května na Staroměstském náměstí při demonstraci na stejné téma. Podle těch médií, která slepě přebírají počty účastníků od organizátorů, jich mělo být asi 10 000. Organizátoři však mají tendenci účast nadhodnocovat, což ostatně potvrzuje i jeden z mála nezávislých odhadů. Konkrétně od Echo24, podle kterého přišlo jen kolem 1 500 lidí.

Někdo nejspíš namítne, že obě akce nelze srovnávat, protože byly svolány vždy na úplně jiná místa. To je pravda. Ale květnová demonstrace se dá určitě srovnat s tou z 1. února konanou také na Staromáku. Byla svolána na podporu prezidenta Petra Pavla a podle organizátorů se jí zúčastnilo asi 80 000 – 90 000 lidí. I když i v tomto případě byl jejich počet nejspíš opět nadhodnocen, může pro srovnání velmi dobře posloužit. Oba odhady jsou totiž z jednoho zdroje a jsou tedy zkresleny zhruba stejně. Jinými slovy i podle organizátorů přišlo v květnu osmkrát až devětkrát méně lidí než v únoru.

„Chvilkařům“ však neklesají pouze počty účastníků jejich demonstrací. Razantně ubývá totiž i těch, kteří se podepisují pod jejich výzvy. Zatímco pod „Stojíme za prezidentem“ na podporu Petra Pavla se podepsalo přes 783 tisíc lidí, následnou „Ruce pryč od médií“ mířící proti záměru převést financování ČT a ČRo pod státní rozpočet už jenom necelá čtvrtina. A sestupný trend pak potvrzuje i počet signatářů výzvy za odvolání ministra kultury Oty Klempíře. Těch není ani 45 tisíc. Nejspíš někdo opět namítne, že ani to se nedá srovnávat. Výzva na podporu Petra Pavla totiž běží už několik měsíců, zatímco ta požadující odchod pana Klempíře jenom měsíc. Jenomže ono v těchto případech platí, že nejvíce podpisů se posbírá krátce po vyhlášení, zatímco později zájem rapidně klesá. Takže možná přibude ještě pár stovek signatářů, ale to bude tak všechno.

Nabízí se samozřejmě otázka, co za tímto rapidním poklesem zájmu o aktivity „Chvilkařů“ stojí. Odpověď se dá shrnout do lakonického „chybí silné téma“. V únoru přišli lidé na Staromák v reakci na údajné „vydírání“ Petra Pavla ministrem zahraničí Petrem Macinkou. Jenomže to není dlouhodobý mobilizační impuls. Navíc, když Policie případ odložila a celá kauza se tak zřítila jako domeček z karet. Pak se od podpory „Chvilkařů“ distancoval na tomto (podle mne) zinscenovaném videu i sám Petr Pavel, kterému došlo, že když bude vypadat jako opoziční lídr, tak svůj prezidentský mandát neobhájí a za necelé dva roky se bude muset z Hradu vystěhovat. Bylo tedy zřejmé, že je třeba vymyslet téma jiné.

„Chvilkaři“ tedy vsadili na financování ČT a ČRo a obranu jejich údajné „nezávislosti“, která by podle nich převedením penězovodů na zdrojnice ve státním rozpočtu mohla utrpět. Jak se však podle (ne)zájmu o jejich akce ukazuje, tahle záležitost jako „tahák“ na lidi moc nefunguje. Navíc je těch akcí poměrně dost v relativně krátké době. A jejich podporovatele evidentně příliš neláká ani možnost si sice někde společně zanadávat na vládu, ovšem bez jakéhokoliv efektu.

Navíc tím, že se dotýkají tématu peněz, „Chvilkaři“ riskují, že se někdo začne zajímat také o financování jejich. A poměrně jednoduše zjistí, že mají také co vysvětlovat. Třeba to, kdo je vlastně platí. Například jejich letošní akce na Letné stála odhadem 4-5 miliónů korun. Kde se to číslo vzalo? Podle jejich vlastní Výroční zprávy za rok 2019 dělaly náklady na demonstrace zhruba 8 miliónů korun. Jsou v tom zahrnuty dvě velké na Letné a několik menších, které se však podle jejich vlastního vyjádření dají pořídit velmi levně. Takže pokud je tenkrát vyšla jedna Letná na cca 3 milióny, tak ta letošní po započtení inflace vychází na oněch 4-5 miliónů korun.

Když se však člověk podívá na jejich transparentní účet, tak za měsíce březen a duben 2026, kdy se dá předpokládat, že bylo nutné uhradit příslušné faktury, mají úhrnné výdaje jen ve výši asi 332 000 korun. Z čeho zaplatili zbytek? Nejspíš mají tedy k dispozici i nejméně jeden účet „netransparentní“. Což samozřejmě vyvolává řadu dalších otázek. Především, kdo všechno jim na něj posílá peníze a proč nechce, aby se o něm vědělo.

Ale zpět k „Chvilkařům“ a jejich aktivitám. Jsou zkrátka za zenitem. Což samozřejmě neznamená, že o nich už neuslyšíme. Ale zajistit si masovou účast na svých akcích budou mít stále těžší. Chybí jim silná témata a jejich podporovatelé chtějí prostě víc než si jen zanadávat na vládu Andreje Babiše. Což jim sice přináší pocit sounáležitosti se stejně smýšlejícími a způsobuje to krátkodobou euforii, jenomže pak se vrátí do reality a uvědomí si, že se nezměnilo vůbec nic. Jimi neoblíbení ministři totiž sedí stále ve svých křeslech a vláda od svého záměru financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu neustoupila ani o píď.

A proč by také měla…

Psáno pro deník TO. Aktualizováno