Nepatřím k těm, kteří tak nesnášejí pavouky a hlavně ty "pokoutníky domácí". Když jsou velcí a objeví se na stěně třeba obýváku, nejsou asi téměř nikomu příjemní. Nezabíjím je, neboť jsou užiteční, ale také se je snažím nějak dostat. Vhodným způsobem je hranatá krabice, kterou opatrně přiložíte ke stěně kousek pod pavoukem a potom ho něčím opatrně sklepnete do ní. Třeba rukou, nebojte se. S krabicí hrkáte, aby se nemohl rozběhnout a vyhodíte ho oknem.

Jen takovou úsměvnou příhodu. Jednou jsem se k ránu probudil a něco mě šimralo na rtech. Sáhnul jsem po tom rukou a zjistil, že si mě v noci pavouček spletl s mrtvým a začal mi sešívat otevřenou pusu svou pavučinkou.

Ale to se vám nestane, nebojte se. To bylo jen jedenkrát v životě jako něco zcela výjimečného, asi nějaký pavouček-cvoček. Nejspíš jsem skoro nedýchal a nějakým zázrakem se zase probudil k životu.

Nikam vám nevlezou, na to jsou velmi opatrní. Cítí váš živý dech a na mouchu jste příliš velká.

Berte to všechno jako legraci, vždyť ti naši "babouci" jsou nám naprosto neškodní.

Zdravím všechny arachnofobiky a díky za milé komentáře :-) Hezký večer! K

Muj synovec je strasnej arachnofob...kdyz zacinalo leto, tak jsem sedel u pocitace a slysim od bazenu "aaaaaaaaa, aaaaaaaaa" a rikam si "aha, synovec vlezl do bazenu, voda je studena, tak rve"...a pokracovalo to "aaaaa, takovy pavouk hey!"...Nebo prisel synovec a mama na nej "co to tady mas?" a on "ja nevim"...ona pokracovala "jak nevis? pojd sem, at ti to sundam" a on naprosto bez zajmu "nech bejt, mi je jedno, co tam mam"...a ona "pojd sem, rikam, to je nejaky pavouk nebo co"...v tu ranu Adam skoncil s nezajmem "aaaaa, sundej mi to, sundej mi to, prosim te, sundej mi toooo".

Jak já vám rozumím...;-)

Rozumím Vám a držím palce. Zatím nemám odvahu se na tu akci v ZOO přihlásit, i když ji registruji už několik let. Tak ať Vám pomůže

Přeji štěstí. Jako dítě jsem na rodinné chatě v noci neváhala budit o dvě patra výše spícího otce, protože na záchodě byl pavouk....

Lety jsem otupěla a v současnosti mne má dcera budí v případě, že jí přeskočí přes postel kobylka, popřípadě na chalupě vidí pavouka na stěně.....

Povětšinou zamžourám, řeknu něco konejšivého a spím dál.....

Tento problém si dovedu vybavit velmi dobře. Jak dokázala kvůli pavoukovi neskutečně šílet před zhruba 17 lety moje bývalá (tedy v pořadí 1. manželka), mám dodnes v živé paměti.