Iron Maiden est arrivé à la ville de Montréal!

Minulý týden na mě spolubydlící Adrian vyzvídal, jakou hudbu poslouchám. Nejdřív jsem si uvědomil, ze nemám nějaký speciální vkus. Druhá věc byla, že se spoustou kapel, jako třeba moje oblíbené Holki (haha, ale fakt se mi to pořád líbí:-) ) a Verona, a na jiné straně mého spektra Čechomorem a Divokým Billem se na mezinárodním poli můžu jít vycpat.

Napsáno 23. června 2008 (opraveno 28. července 2008: Omlouvám se svým čtenářům. Vážně netuším, proč jsem celé povídání psal o Metallice. Samozřejmě jste poznali Iron Maiden. Napsal jsem špatně titulek a pak už se to se mnou táhlo. Neodpustitelná chyba, ale stalo se. Děkuju všem za upozornění.)

Každopádně Adrian mě správně označkoval jako "soft guy", tj. jakože se mi líbí spíš melodická hudba.:-) Čímž jsem ho trochu zklamal, protože je to hardcore fanda Iron Maiden a nabídl mi volný lístek na jejich koncert tady v Montrealu. Pokud bych tedy změnil vkus. Iron Maiden jsem dlouho neslyšel, ale když mi pouštěl jedno CD ze své kompletní sbírky, tak mě nakonec nalákal. Asi jsem věkem zdrsněl.;-) Každopádně do kapel jako Cradle of Filth a Cannibal Corpse bych dospěl tak ve stopadesátí (čau Zdeňku!).

Takže velká metalová akce se konala v neděli na Île Ste-Hélène (ostrov svaté Heleny), kde se v Montrealu jezdí i Formule 1 a pořádají podobně hlučné akce. Vlastně šlo o celý metalový den, kdy zlatým hřebem byl v devět v noci koncert Iron Maiden. Adriana jsem pustil samotného už odpoledne a já se k němu přidal až později, abych stihl jednu, ale maximálně, opravdu maximálně dvě předchozí kapely. To víte, "soft guy" by víc heavy-metalu nezvládl.:-)

Ale bylo to velkolepé. Celý ostrov zaplněný vlasatými fanoušky v černých tričkách a jejich kočkami v černých kožených sexy kalhotách potícími se v horkém večerním slunci začínajícího léta. Iron Maiden si doma pouštět nebudu, ale ten koncert stál za to, byla to prostě megamaxi-show s mumiemi, britskými uniformami a maxi robotem. James Hetfield na nás křičel něco francouzsky a všichni z toho totálně šíleli - hádám, ze to něco asi bylo, že Montreal je nejlepší město na světě.

PS: Chtěl jsem po Adrianovi nějaké quebecké kapely. Jedna z nejznámějších folkových se jmenuje Mes Aïeux (v překladu Mí předkové) a Létal Music Research Ltd. vám ji představuje zde: http://www.youtube.com/watch?v=cKCRHhmHvjg
Písnička se jmenuje Dégénération a je i s anglickými titulky, tak se nebojte. Je opravdu nádherná a má pravdivá slova. Zpívá se v ní o těžkém, a šťastném životě našich praprarodičů, kteří se hrabali v zemi a o nás, kteří jsme jej vyměnili za naši nesnesitelnou lehkost bytí.